Reklama

Reklama

Jdi a dívej se

  • Sovětský svaz Idi i smotri (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 2

Recenze (483)

kinej 

všechny recenze uživatele

Jdi a dívej se je jeden z nejdepresivnějších, ne-li vůbec nejdepresivnější film, který jsem kdy viděl. Od začátku se filmem rozlézá bezmoc, ale v posledních cca 50 minutách již vidíme něco, co snad lze nazvat peklem na zemi, či absolutním rozkladem lidskosti. Účinek je brutální. Podobný zážitek jsem měl při sledování jednoho z triptychů Hieronyma Bosche. Obrovská koncentrace hemžícíh se detailů plných hnusu.Takový jsou obrazy Bosche a takové jsou i záběry tohoto filmu, jimž nechybí místy až absurdní rozměr. Tak působivé dílo jsem již dlouho neviděl a myslím, že na tento film do smrti nezapomenu. Řekl bych, že největší zásluhu na působivosti tohoto díla má asi kameraman. Tím, že svou kamerou často své postavy doslova pronásleduje, navozuje pocit neodbytné hrůzy. Ale dobrou práci odvedli všichni. Režie, produkce, herci, úzkostná zvuková kulisa, to vše zaleze pod kůži a zůstane pachuť a znechucení. Takovéto filmy jsou třeba. ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

Postupně se proměňující válečné drama o chlapci, který se vlivem války mění k nepoznání a z citlivého chlapce nakonec zůstane jen emocionálně vyprázdněná skořápka. Depresivní film dosahuje intenzity působení na diváka především častou aplikací subjektivizujících prvků a falešných hlediskových záběrů, přičemž obé využívá nejen v tradiční rovině obrazu, ale především ve zvukové stopě, kterou divák vnímá sice méně uvědoměle, ale o to intenzivněji. Klimov neustupuje před ničím a jeho film je působivý především ve svém nepolevujícím cynizmu s jakým zobrazuje scény nejhoršího násilí. Jedinou "hodnotící" optikou je sám hrdina, který však válečnému peklu natolik podléhá, že se nakonec stává jen objektem, do něhož divák projektuje své vlastní emoce. ()

Reklama

Aidan 

všechny recenze uživatele

Jdi a dívej se. Imperativ je tu na místě, protože člověku se chce zavřít oči, zacpat si uši, odejít. Válka je ukázána na dotek blízko - spolu s oním jdoucím a dívajícím se šestnáctiletým klukem je možno zakoušet hrůzu a úzkosti i vzácné okamžiky radosti uprostřed zmaru. Chtěl jsem sem původně napsat něco o kameře, hudbě a zvuku, díky nimž celek působí tak věrohodně, ale tak bych se k tomu podstatnému asi vůbec nedostal. Pitvu ať provedou jiní. Za sebe povím jen tolik, že film připomíná výpravu do pusté krajiny Žalmu 22: "Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se uprostřed vnitřností mých. Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne..." ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně syrový, ale na druhou straně velmi působivý a intenzivní snímek. Fljora je na začátku mladíček plný ideálů, který netuší co je válka za zvěrstvo. Končí jako lidská troska, která má za sebou víc, než jiní za celý dlouhý život. Film na mě skutečně zapůsobil, ať se jedná o herecký výkon hlavního hrdiny, výtečnou režii, či geniální kameru. Takto sugestivní zážitek se často nevidí. Budu muset i topku přepracovat. Marně si vzpomínám na nějaký válečný film, který by ve mně zanechal tu atmosféru co Idi i smotri. Vrcholem je závěrečných deset minut, které polodokumentární formou mapují vývoj v Německu a život Adolfa Hitlera. ()

-bad-mad-wolf- 

všechny recenze uživatele

Ne všechno se mi na první dobrou líbilo, ale i potenciální nedostatky tu mají nakonec svůj účel. Film je ohledně svého sdělení hodně názorný a rád využívá extrémy (včetně detailů, jakým je např. nacistický boss, mazlící se během masakru vesničanů s roztomilou opičkou), takže těžko např. Fljorův vyděšený, křečovitě strnulý výraz považovat za herecký přepal. Kravčenko tu nepředstavuje ani tak konkrétní roli, jako spíše přímou vizualizaci hrůzy, kterou do člověka nacistické peklo zasévá. Pátou hvězdu u mě nakonec vyhrála sekvence už z první půle. Když Fljora krátce po bombardování utíká do rodného domu a nachází ho opuštěný, přičemž všechno kolem naznačuje, že je něco silně v nepořádku, je celá scéna ve své přízračnosti a předtuše čehosi zlého neuvěřitelně sugestivní. Pak stačí to cosi na pár vteřin zahlédnout... Jeden z nejlepších (proti)válečných filmů a přesně ten typ zážitku, který je intenzivně brutální, aniž by byl přehnaně explicitní . ()

Galerie (52)

Zajímavosti (32)

  • Když v roce 1986 navšívil režisér Elem Klimov filmový festival v Karlových Varech, odpověděl na otázku, zda se tímto filmem vyrovnává i se svým dětstvím, které prožil v obleženém, hořícím a rozbořeném Stalingradu: "Jenom částečně. Když nás fašisté napadli, bylo mi osm let. Zažil jsem evakuaci města, viděl jsem hluboké krátery tam, kde ještě před několika dny stály domy, viděl jsem množství mrtvých. Tenkrát jsem během několika dní dospěl. Naše dětství skončilo a místo něho tady byla válečná realita. Vzpomínky na onu dobu jsou tak tíživé, že jsem se s nimi mohl vyrovnat jenom činem." (NIRO)
  • Během nejvíce násilných a drastických scén chtěl mít režisér Alexeje Kravčenka zhypnotizovaného psychoterapeutem, aby neměly špatný vliv na mladého herce. (Poker_Face)
  • V průběhu natáčení jezdil režisér Klimov pro kontaktní čočky. Klimov to vysvětloval mladému Kravčenkovi, že barva očí se může změnit v závislosti na emocích. (Monco)

Reklama

Reklama