Čelověk s kinoapparatom
Muž s kinoaparátom
Man with a Movie Camera
Režie:
Dziga VertovScénář:
Dziga VertovKamera:
Michail KaufmanHrají:
Michail KaufmanVOD (1)
Obsahy(2)
Na začátku filmu Muž s kinoaparátem vyleze kameraman z „hlavy“ kamery. Film pak diváka vezme na humornou, kaleidoskopickou projížďku po sovětských městech a zároveň ukazuje paralely mezi filmařem a dělníkem v továrně a odhaluje proces vzniku filmu. V jednu chvíli nám Vertov představí muže jedoucího na motorce a pak nám překvapivě ukáže záběry kameramana, který motorku natáčí, a následně záběry střihače, který tyto záběry stříhá. Film, který je zčásti dokumentem a zčásti filmovým uměním, sleduje město v Sovětském svazu 20. let 20. stoletní v průběhu celého dne, od rána do večera. Film režírovaný Dzigou Vertovem, s řadou složitých a novátorských kamerových záběrů, zachycuje scény běžného každodenního života v Rusku. Vertov oslavuje modernost města s jeho rozlehlými budovami, hustým osídlením a rušným průmyslem. Ačkoli ve filmu nejsou žádné titulky ani vyprávění, Vertov přesto přirozeně zprostředkovává zázraky moderního města. (Film Europe)
(více)Videa (1)
Recenze (241)
Geniálne! Je len ťažko uveriteľné, že toto krásne a na tú dobu určite silne avantgardné dielo vzniklo na úsvite kinematografického veku a tu už vôbec nehovoriac, že v Sovietskom zväze o ktorom máme po uplynulom storočí asi iné predstavy. Po prvých pár minutách a nástupe orchestru sa to rozbehlo a ja som už len čumel s otvorenými ústami. ()
Přiblížení lidského života pomocí obrazů zkusili po Vertovovi mnozí, ale žádný z těchto pokusů nebyl tak sugestivní a precizní. Sice jsem ještě neviděl "Berlín, symfonie velkoměsta", ale přesto myslím, že můžu prohlásit, že Muž s kinoaparátem je nejlepší z městských symfonií (specifického to subžánru dvacátých let). Formálně naprosto vycizelované aneb jak řekl jeden můj známý: "Po Muži s kinoaparátem už vlastně do filmu nepřinesl nikdo nic nového. Nebo alespoň nic tak převratného, co by stálo za řeč." ()
Tento filmový experiment má jistě mnoho do sebe, leč já jsem jej moc nepochopila. Tedy spíše nenašla v něm zalíbení. Chápu, že to asi byla filmová revoluce, film bez herců, mezititulků, prakticky jenom sled obrazů, hudba impozantní, ale prostě to šlo celé mimo mě. Kdyby byl film delší, vůbec to nevydržím, takhle jsem se sice dodívala, ale se sebezapřením. Možná takový experiment docením ještě někdy v budoucnu, ale dnes rozhodně ne (viděno v dubnu 2009). ()
Prosím, sedněte si, vezměte místo. Orchestr si jen naladí nástroje. Těch lidí ve filmu si nevšímejte, budou Vám dělat společnost. V našem novém, bombastickém představení. Jen se pohodlně usaďte, za chvíli můžeme začít. Okno do jiného světa, spící žena. Filmové plakáty vždy něco říkají. Sledujte pozorně a buďte tiše, abyste se mohli ponořit do sladkého snění. Vždyť vše začíná v nevědomí, v nebdělém, abstraktním světě představ. Asociace, prázdnota i plnost. Kontrast. Ve světě snové krajiny mají i spáči své místo. Jste snílci? Dívejte se. Pohledy kamery, pohledy věcí, pohledy lidí. Vitríny. Postupný pohyb, pomalé protírání očí. Přítomná chvíle zabalena v kostce ledu. Kameraman přijíždí. Představení může začít. Probuzení! ()
Neskutečný! Myslim, že to byl Godard, který kdysi prohlásil, že natáčet film v podstatě znamená skládat hudbu obrazem. Vertov tímto svým metafilmem o filmu položil základy veškeré elektronické hudbě a industriálu, čímž předstihl dobu víc než o padesát let... Vrcholy: poprvé vlak a pak střihová sekvence lidí v různých továrnách - to je prostě genialita. ()
Galerie (18)
Photo © VUFKU
Zajímavosti (11)
Související novinky
100 nejlepších filmů všech dob podle kritiků
Britský měsíčník Sight and Sound po deseti letech opět požádal kritiky o aktualizovaný seznam nejlepších filmů všech dob, a díky obří anketě, v níž se zúčastnilo rekordních 1639 recenzentů, kinařů,… (více)
Reklama