Ludmila Stambolieva

Ludmila Stambolieva se narodila 9. října 1914 v Sofii. Někdy byla psána jako Ludmila Stamboljeva či Ludmila Stambolijeva. V roce 1926 přijela do Prahy společně se svým otcem. Vystudovala státní reálku v Karlíně, poté byla přijata na Státní konzervatoř hudby, které úspěšně dokončila. Působila v divadle, avšak na divadelních prknech se moc neohřála, byla známou rozhlasovou herečkou. V rozhlase, kde pracovala už od 30. let, byla od roku 1948 zakládající členkou Hereckého souboru pražského Československého rozhlasu. V roce 1952 se stala režisérkou a spíkrem rozhlasových publicistických a dokumentárních pořadů.

Tak by spokojeně pracovala, kdyby nepřišel rok 1968. V tomto roce prokázala své vlastenecké cítění, když se po vpádu vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 stala hlasatelkou protiokupačního vysílání pražského rozhlasu. Vysílala z provizorního pracoviště (umístěného v karlínských kasárnách) a skvěle využila své jazykové dovednosti, když hlásila v bulharštině a srbochorvatštině. Po těchto událostech byla v roce 1969 nakrátko přeřazena do hlasatelského souboru. Nakonec Ludmila Stambolieva odešla 31. ledna 1974 na odpočinek a v poklidu si v soukromí dožila (i v penzi několikrát v rozhlase hostovala).

Do české kinematografie vstoupila poprvé v polovině 30. let a zanechala v ní pouze tři menší úložky. Poprvé se zjevila jako manželka podvodníka s obrazy (Čeněk Šlégl) Ria, která se svým druhem podvede studenta medicíny Mirka Tomana (Vladimír Borský) a prodá mu kradený obraz v melodramatu režiséra Vladimíra Slavínského STUDENTSKÁ MÁMA (1935). Kvůli podvodu je Mirek zavřen, ale s pomocí přátel (Antonie Nedošinská, Theodor Pištěk, Emilie Nitschová, Hana Bělská, Svatopluk Beneš, Jiří Dohnal, Miroslav Svoboda, Věra Ferbasová, Karel Jelínek a Blanka Waleská) se mu nakonec povede dostat za mříže pravé viníky.

Ještě tentýž rok stvořila, opět u režiséra Vladimíra Slavínského, postavu služebné Barušky v komedii VDAVKY NANYNKY KULICHOVY (1935). Jedná se o melodramatický snímek, kde se i přes počáteční problémy nakonec vše v dobré obrátí a všechny mladé slečny dostanou své vysněné a milované ženichy a mládence. V tomto filmu podle stejnojmenného románu Ignáta Herrmanna zazářili hlavně herci Jára Kohout, Antonie Nedošinská, Theodor Pištěk, Hana Vítová, Růžena Šlemrová, František Paul, Blanka Waleská, Vladimír Borský, Jindřich Plachta, Milada Gampeová, Helena Bušová a nebo Věra Ferbasová.

Tím zdánlivě její kariéra skončila. Ale po dlouhých třiceti dvou letech ji znova „objevil“ režisér Antonín Moskalyk, když ji obsadil do postavy manželky účetního Traubmana (Zdeněk Hodr) v dramatu podle novely Arnošta Lustiga DITA SAXOVÁ (1967). Tragickou postavu Dity Saxové, jež se jako jediná z rodiny vrátila z koncentračního tábora, si zahrála Polka Krystyna Mikołajewska. V dalších rolích se blýskli čeští herci Bohuš Záhorský, Karel Höger, Martin Růžek, Jaroslava Obermaierová, Dana Syslová, Ladislav Potměšil, Josef Abrhám, Jiří Menzel, Nelly Gaierová, opět Blanka Waleská a nebo Čestmír Řanda st.

Jako spíkr se několikrát vrhla i do filmové dokumentární tvorby. Její hlas zazněl v dokumentárních a naučných filmech PRVÁ LÉTA (1949), PLÁNOVÁNÍ KUSOVÉ VÝROBY (1952) či ZA KARPATSKÝM MEDVĚDEM (1952). Z desítek a stovek převážně epizodních rolí vytvořené v rozhlase si uveďme Mauru („Zámek v poušti“ 1944), ženu Františka (Zdeněk Dítě) Marii Šedivou („Šli před námi“ 1953), ženu z lidu magurského („Radúz a Mahulena“ 1957, 1958), Hóru („Faethón“ 1962), členku chóru („Oresteia“ 1965), sekretářku („Ejchuchu, bude válka“ 1965), druhou ženu („Šalamoun hledá Sulamit“ 1967), ženu z ulice („Město malérů“ 1977), hlasatelku („Příběh jedné kapely“ 1983) atd. atd.

A zahrála si i v dalších hrách („Město v květnu“ 1945, „Jak se vám líbí…?“ 1954, „Smrt matky Jugovičů“ 1967, „Teskné variace“ 1969 i „Zvonokosy“ 1978). Několik těchto her bylo vydáno též na gramofonových deskách („Radúz a Mahulena“, „Město malérů“ aj.). Na závěr je třeba uvést, že jedinou informací z jejího osobního života je fakt, že byla dvakrát vdaná. Nejdříve jako Sládečková, později Rulzová. Rozhlasová herečka Ludmila Stambolieva zemřela 25. března 1991 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti pěti let.

Jaroslav "krib" Lopour