K.a.r.i.n

Tak trpaslík je prostě klasika - špička mezi sitcomy. Každý díl jsem viděla nejmíň osmkrát a stejně se budu znova smát těm provařeným vtípkům :) Vemte si už jen postavu Kocoura - takovou blbost nemohl vymyslet žádný scénárista aspoňt trochu při smyslech. Poslední díly s Kočanskou už sice nebyly tak dobré, ale zachraňuje to spousta jiných, geniálních dílů hlavně v prvních epizodách a nepřeberné množství praštěných nápadů (aneb jak pojmenovat první díl seriálu). Hlavní hrdiny snad nelze nemilovat, ale já jsem měla stejně nejradši Hollyho s IQ 6000 a smyslem pro humor, což dokázal v nejednom díle. I když nejlepší postava je samozřejmě Eso Rimmer:). Červený trpaslík je prostě kult a ani po letech neztrácí svůj ujetý a šílený humor. A na závěr moje nejoblíbenější hláška: To je frajer.

Mé první setkání s Miyazakim a hned láska na první pohled :) Atmosféra lesa mě naprosto pohltila, stejně jako všechny ty úžasné magické bytosti, které v něm žily. Taky potěšila absence klasického schématu "dobro versus zlo" - nikdo není vyloženě dobrý či špatný, jen má každý své vlastní zájmy... No, nebudu opakovat, co tu bylo řečeno stokrát a dodám jen - 100%,

Howl je jedna z nejcharizmatičtějších anime postav vůbec. A to mi nevyvrátíte :) 95%

Skinheads! Perfect!! Bernard Black jako nejsympatičtější protivný Ir na světě a Manny jako jeho věrný poskok vás zaručeně pobaví. Nejlepší díly jsou (kupodivu) ten první a pak samozřejmě Graps of Wraith.

Tak mezi Big Bang Theory a IT Crowd mám jasno - Leonard, Sheldon a vůbec celá ta pošahaná banda fyziků vede na plné čáře :) Hlavní hrdinové jsou sice vědci, ale v běžném životě naprosto nepoužitelní. Ať už se jendá o Raje, který není schopen mluvit se ženami, nebo o Sheldona, který se nedomluví prakticky s nikým. A i když se jede podle stále stejného schématu a postavy se nijak nemění, je to stále stejně vtipné. A nejlepší jsou momenty, které tráví celá parta spolu, jako Halo večery nebo rozhovory o Supermanovi. Rozhodně jeden z nejvtipnějších seriálů za poslední dobu.

vysoké riziko spoilerů: Silent Hill ještě se Šestým smyslem jsou pro mě filmy s nejlepší závěrečnou pointou vůbec. Nehrála jsem hru, takže nevím jak to dopadlo tam, ale ten závěr mě naprosto dostal. Ve chvíli jako stvořené pro happyend a návrat domů přichází tak strašně zvláštní konec... ať o tom přemýšlím jak chci, tak tohle je jeden z nejdepresivnějších špatných konců, jaké znám. Navíc má celý film skvělou atmosféru, za kterou může především minimalistická hudba založená na několika znepokojujících hudebních motivech a pak ten popílek snášející se z nebe. Těch 5* uteklo jen o kousek, možná tomu jednou dám druhou šanci a hodnocení se ještě zvedne...

PROČ?! Bylo vážně nutné zprznit mého nejoblíbenějšího komiksového hrdinu, cynického, tlustého, líného a protivného kocoura Garfielda, v tohle... tohle... ne, já nemám slov. Dokoukala jsem to, ale jen s největším sebezapřením. Nečekala jsem, že to bude nějak geniální, přece jenom převést komiks do filmové podoby není úplná hračka, ale... ale! Že se to zvrhne v jakousi zvrácenou rodinnou komedii, kdy Garfield zachraňuje Odieho místo aby ho s cynickým úsměvem skopával ze stolu, kdy veterinářka bude pomáhat Jonovi, místo aby s ironickým úšklebkem odmítala nové a nové žádosti o schůzku... no já už to nebudu rozpitvávat, jen dodám, že to pro mě byl děsivý zážitek.