xargos

Společně s filmem Blízká setkání třetího druhu srdeční záležitost. V hlavě 11 letého kluka to byl napínavý film plný intrik, lží a holé prosté pravdy, které se ti zlí bojí. I s odstupem času ponechávám plný počet bez "ztráty desítky".

Srdeční záležitost (společně s Kozorohem 1). Mimozemské civilizace - život mimo zemi ve všech možných formách - jsem bral ještě dřív, než jsem tenhle film viděl, jako naprostou samozřejmost. Po tomhle filmu (bylo mi 10) jsem nebyl jiný, ani nestavěl hory z bramborové kaše jako galadriel:) Ale cítil jsem obrovské zadostiučinění svým kosmickým představám. Za tyhle bytosti z hvězd - všechny hvězdy.

Stručně: zklamání. Změna na postu režie a kamery je více než citelná. Přirovnání starých a mladých Bobulí k vínům (od Rentona) mi sedí asi nejvíc. Bobule navnadily, až jsem se bál, aby ty 2Bobule nebyly katastrofou. Není to (pro mne) přímo odpad, ale žádná sláva...

Příběhy o paralelních světech, o dobrých a zlých bytostech, které nemusí být vždycky jen lidmi, o mimosmyslovém vnímání a životu po životě - to všechno může každý brát jak je mu libo. Jako pohádku, nebo realitu. Tento film jsem sledoval od prvního do posledního záběru jedním dechem. Místy mi probleskovala Denní (i Noční) hlídka, sem tam se mi nějaká maska nezdála (Ink). Ale atmosférou (hudba) a dějem, proměnami (zabubnovat a zmizet do vybraného místa a času) a samotným závěrem pro mne tento film znamenal "duchovní nakopnutí". Ne snad, že bych o popsaných věcech do té chvíle nic nevěděl... možná spíš právě proto - pro jiný pohled na svět. Walt Whitman: Procházím zrozením a procházím smrtí a nejsem jen to, co sahá od klobouku k botám.

Krásný "dětský horor" pro celou rodinu. Všeho má tak akorát - délky, masek, počtu lidí a lidiček, příběhu, emocí - strachu i smíchu - a dobrého konce. A nic nevadí, pokud neumíte dánsky, "filmek" je i tak srozumitelný.

Příběh, který mne doslova přenesl do doby končícího "pohanství" a brutálního nástupu křesťanství. Příběh ženy, myslící bytosti a přesto - nebo spíš právě proto - odtržené od hvězd a zašlapané do prachu.. Příběh, který ukazuje, jak každá civilizace může požírat své vlastní děti a tmářství a slepou víru povyšovat nad vědu i svobodu. Tiše jsem Hypatii fandil a věděl, jak vše (musí) dopadnout. Varování - každá generace má své hlasatele "jedině pravých pravd" a každá je nepoučitelná. Bohužel. Souhlas s galadriel - metaforické přirovnávání křesťanství k dnešnímu islámu. Jakákoliv idea může končit v krvi, pokud se jí chopí fanatičtí vyznavači. Agora má ode mne plný počet hvězd.