Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Fantasy

Recenze (265)

plakát

Riverdale - Kapitola 1: Říční břeh (2017) (epizoda) 

Přehlídka snad všech klisché highschool dramat naroubovaná na zápletku Twin Peaks. Postavy jsou asi tak uvěřitelné jako zabalení Action Mani a panenky Barbie. Plno nesmyslných situací a naprostá neobratnost v dramatizaci a budování scén. Tenhle díl byl jak příručka, jak nepsat dialogy - poučné, rádoby hluboké, okoukané, nuceně vtipné, uf. Vlastně se divím, že to vůbec drží pohromadě.

plakát

Kingsman: Zlatý kruh (2017) 

Z něčeho, co odvážně a s hravostí bořilo tradiční klisché špionážních filmů a zároveň si užívalo to nejlepší z nich, se stal jen cool nablýskaný akčňák. Bavil jsem se, ale oproti jedničce jen slabý vývar.

plakát

Kráska a zvíře (2017) 

Skvělá ukázka, že méně je někdy více. Film srážejí zbytečné písničky a zbytečné příběhové linky (Jako k čemu byla pro příběh důležitá smrt Belly mamky?). Film je skoro o hodinu delší než ten původní animovaný a přesto se mu povedlo ztratit to původní kouzlo i budování atmosféry. Byla to taková vizuálně pěkná, uspěchaná nuda. Emma Watson nemůže zachránit všechno, ale hezky se na ní kouká, to zas jo.

plakát

Atomic Blonde: Bez lítosti (2017) 

Stokrát radši tohle, kde se hlavní hrdinka i přes své (super)schopnosti sere s padouchama maximálně po dvou a i tak má, co dělat, než zfilmovanou střílečku - Johna Wicka. Konec byl zbytečně překombinovaný, ale jinak parádní akční jízda, vizuálně i zvukově vymazlená. Jen ty "nasprejované" titulky během filmu si mohli odpustit. Ty by se hodily tak maximálně do nějakého rapového teenage filmu.

plakát

Dunkerk (2017) 

Téměř dvouhodinový žaludeční vřed (v dobrém slova smyslu). Film má prostě tak silnou atmosféru, že vydržíte napnutí od úvodních po závěrečné titulky. Velmi zajímavý styl narace, ve kterém jsou všichni hrdinové v podstatě jen anonymní vojáci. Na jejich osobnosti ani životech nezáleží, jsou jen kapka v moři několika set tisícové armády, která se snaží dostat domů. Podtrženo hudbou a úžasnou kamerou se jedná určitě o jeden z nejzajímavějších a nejoriginálnějších válečných filmů všech dob. Bohužel mi tam ale právě ten příběh a hlavní postavy, do kterých bych se mohl vžít, chyběly. Dunkirk totiž není ani tak film s příběhem jako spíš naturalistický exkurz do prostředí a situace.

plakát

Trumbo (2015) 

Parádní exkurz do doby připosraného USA, kdy cenzura protínala vše od komiksu po film. Cranston předvádí parádní výkon, scénáristicky je to zvládnuto velmi dobře, plus zbytek hereckého obsazení si svůj kousek chvály taky rozhodně zaslouží. Zejména Louis C.K. a John Goodman, kterej si může připsat do seznamu další kultovní scénu ("Pište si o mých filmech, co chcete! Lidi, co na ně chodí, stejně neumí číst"). Škoda, že si Trumbo neudělal svého času výlet na východ, aby viděl, jak komunismus skvěle funguje pro lid. Na tak racionálního a chytrého člověka mi přišel v tomhle slepě naivní.

plakát

Predestination (2014) 

Cestování v čase je už docela vyčerpané téma a tenhle příběh podle mě funguje spíš v literární podobě než filmové. Tím, že ve filmu jsou pořádně tak 4 postavy, vám zakrývání obličejů v některých částech stejně jen napoví, o koho se jedná. Takže od začátku máte tušení, o čem to bude, a čeká vás jen jeden překvapivý twist. Sci-fi průměr.

plakát

Westworld (2016) (seriál) 

Westworld je prostě ukázkou výborného storytellingu. Celou sérii si vás vodí dle libosti (aniž by lacině držel vaši pozornost nesmyslným zabíjením hlavních postav ve stylu GoT) a nachytá vás přesně tam, kde vás chce nachytat. Finále vám dá odpovědi na otázky, co jste si za těch 10 dílů nastřádali a naláká vás na další události. Chytrý seriál, který táhne kupředu příběh a ne scénáristické berličky (ale taky se jich tam pár našlo).

plakát

Neil Gaiman: Dream Dangerously (2016) 

Nevím, jeslti to byl dobře natočený dokument, ale byl to Gaiman a u něj si já prostě nemůžu pomoct.

plakát

Doktor Strange (2016) 

Sorry děcka, ale kaleidoskopické efekty nejsou dost na to, aby udělaly z tohohle provařeného a stokrát okoukaného schématu něco víc než průměr. To Marvelovské hraní na jistotu a tvorba filmů "jak pro dementy", kterým musí vše vysvětlit, zevtipnět, nakrájet a předžvýkat a hlavně nechtít riskovat něco nového/originálního mě už začíná celkem srát.