CiTrus007

Tarantino jako vždycky nezklamal, filmu se po řemeslné stránce nedá vůbec nic vytknout. Krásná kamera, dokonalý soundtrack, super herci a k tomu všemu ještě typický Tarantinovský pohled na svět, který známe ze všech jeho dřívějších filmů. Příběh je úžasně scénáristicky vyvážený, má spád, a nikdy se mi nestalo, že bych se u filmu nudil. Nemám, co říct, než: "jen tak dál!"... A ještě jedna dobrá poznámka nakonec. Řekl bych, že tenhle film (stejně jako každá Tarantinovka) není pro všechny - pokud jste ale začali u Kill Billa, a líbil se vám, tohle si taky určitě zamilujete.

3 hvězdičky za nápad a úžasné CGI. Jinak se obávám, že to je dvouhvězdičková zábava. Samotný příběh je klasický lovestory nesmělého mladíka s Kirsten Dunst, který je ale tak natahovaný, vytěžovaný a překrucovaný, že to snad už uměleji ani nejde. Bohužel to celkem efektivně zkazí veškerou námahu designerů, filmařů a herců, která je opravdu znát. A ještě abych nezapomněl, přidávám drobné mínus za zuby Timothy Spalla.

Nejsem sice nijak příliš orientován na muzikály ani na romantiku, tento film mě však na začátku chytl, pevně držel a nepustil až do konce. Režisér Královy řeči, hvězdné obsazení a herecké výkony jsou bez diskuze jednou ze záruk této adaptace - byl jsem ale příjemně překvapen, když jsem zjistil, že Wolverine a Gladiátor umí taky celkem slušně zpívat (tím bych rád utišil i další zlé jazyky, které tady fňukají o tom, že si zašli na muzikál a ono se tam zpívalo). Kromě toho se vše vesměs drží Hugova originálu, který poskytuje úžasný příběh. Hudba je taky původní a zde bych rád vypíchnul, že se spolu se zpěvem herců dá opravdu poslouchat. Ačkoli to nejsou žádní zpěváci, orchestrální podklad je klasický a neochvějný a nikde není příliš slyšet žádný kiks. Filmových efektů pomálu, nikde mi ale nic nechybělo, ani sem příliš nic velkolepého nečekal, jen sem tam člověk rozpozná nějakou tu zelenou obrazovku. Vyvrcholení bylo epické, emocionální i lidské - celkově dotažené do dokonalosti. A dovětek byl ještě lepší (neodpustím si odkaz na "šťastné" zakončení Titaniku, kde si všechny zemřelé postavy ve snu Rose navzájem hezky zatleskají). Kromě toho taky nemohu zapomenout na komickou dvojku Beatrix LeStrange a Borata, kteří to čas od času pořádně rozjedou. Příjemně mě překvapila Samantha Barks, která se, ačkoli vytažena z divadelního prostředí, na stříbrném plátně zabydlela rychle a dodává celku alespoň podle mě třešničku na dortu. Kdybych to měl shrnout, film na mě opravdu zapůsobil tak, jak to dokázalo jen málo ostatních. Hooper se vypracovává k dokonalosti a nejen díky němu je celé dílko krásně vyvážené i osobité. Díky Hugovi příběh nepostrádá myšlenku a rozmanitost. Vše má spád a zapadá do sebe jako hodinky. Herecké obsazení nemohlo být lepší. Prostě paráda!

Už nikdy víc. Tento film postrádá jakýkoliv náznak herectví a promyšleného scénáře. Většina postav buď až směšně přehrává nebo je herecky tak pasivní, že nastavuje kameře turecký poker face, v němž mimochodem podle mého trumfnuli i Kristen Stewart. Zasazení a téma je originální, příběh ale trpí patologickou předvídatelností a chronickým nedostatkem vyhranění. A když už se zdá, že by se na předpovědi v obecenstvu dalo sázet ve velkém, scénárista zřejmě svůj omyl vytuší a otočí kormidlem tak nekvalifikovaně a nesmyslně, že se z toho citlivější diváci už nevzpamantují. Výsledkem celé této směsi je rakouský paskvil, který střídá postavené nudné záběry s jednou nebo dvěmi vygradovanými násilnickými scénami, které pateticky odděluje vypravěčskými fade-outy do černé. Při každém z nich jsem doufal, že přijdou závěrečné titulky. Doufal jsem ale dlouho marně, protože tento "výtvor" není jen špatně zpracovaný, ale je taky natáhnutý až do neúnosné míry. A dovolím si citovat souseda: "Měl jsem pocit, že mi jde IQ dolu s každou další vteřinou." Podtrženo sečteno, šikovný střihař by z toho udělal půlhodinový díl do telenovely a navíc by od toho nikdo nic nečekal. Tímto bych si dovolil varovat všechny, co to ještě neviděli. Nechoďte na to, jenom vyhodíte peníze!

Zajímavé. Hodně lidí tento film tento film vidí jako dva styly sešité dohromady. Já vidím vcelku funkční kombinaci, která rozhodně nemá jenom dvě podoby. Čas od času je to sice nechvalně známá "Craigovština", to bylo ale omezeno na minimum. Craigův Bond se v průběhu tří filmů změnil a z toho odřeného kovboje, který Bonda nikterak nepřípomíná, se stala vcelku příhodná napodobenina Brosnana nebo Conneryho, ne však dokonalá - k tomu má dost daleko. V každém případě, film je celkem strhující. A mě na jeho konci čekal celkem tvrdý okamžik prozření. Uvědomil jsem si, že Brosnanův Bond s Judi Dench jako M, kterého jsem tak dlouho zastával a opěvoval, není tím původním. Rozhodně je mu blíže než výkon Craiga, ale o to tu nejde. Craigovo éra zde nepůsobí jako pokus o dalšího konečného Bonda. Spíše jako překlenovací období, které se Bondova dobrodružství snaží zasadit do správných kolejí. Nebudu prozrazovat úplný konec, postačí ale říci, že Skyfall svému slibu dostál a kromě toho, že nabídne poutavou zápletku (ne)bondovky, jeho vyústěním se stane stará dobrá flemingovská rutina - M/Bond/Moneypenny se vším, co k tomu patří.

Nic moc. První čtvrtka plná nenávisti, druhá přetéká pochybnostmi, třetí přinese odhalení a ta poslední vůbec nezasytí. Německá kinematografie s Wnendtem v čele opět dokázala, jak surrealisticky a kontrastně dokáže vyplnit hodinu a půl prostoru. Není to můj šálek kávy...

Akční sci-fi pro milovníky časových serepetiček a složitých konstruktů. Jestli se rozhodujete pouze na základě Gordon-Levitta a Willise, tak nedostanete, co očekáváte. Levitt už není takový jako v Inception (kde se mi líbil), a Willis, od kterého byste čekali Johna McClane po sto dvacáté třetí, se spíš snaží vytvořit postavu, která bude mít s Levittem něco společného. Pokud jste jako já, tenhle film oceníte jen tehdy, až dáte hlavní protagonisty stranou a začnete se soustředit na samotný příběh a jeho okolnosti. Ani blíže nespecifikovaný stroj času, pípací žabičky nebo divně narovnaná upilovaná brokovnice totiž tuhle věc neženou dopředu. Film rozhodně není špatný. Trpí ale, jako většina akcí, na příliš silném kontrastu mezi honičkami a nicneděláním. Na druhou stranu, místy najdete hezké scenérie, zajímavé vychytávky, extrémně originální část o dospívání Levitta, až se z něj stane Willis (s černými vlasy vypadá fakt divně), nebo třeba pár typicky willisovských gagů (u jednoho jsem měl pocit, že si tak trochu hraje na terminátora). Kameře a režii asi nevytknu skoro nic (až na ten přílišný kontrast). Dá se na to dívat a působí to přirozeně, to mi stačí. V každém případě, zajímavá věc. Ale Forresta Gumpa to fakt netrumfne. 4/5

Pecka každým coulem... Na svého předchůdce sice nemá, je ale lepší než jednička. Bane není jako chaotický Joker, ale spíš hodně robustní záporácký buldozer s velkou výdrží a vtipným hlasem. Zezačátku jsem měl pocit, jako když přeskakuje deska na gramofonu - z linie do linie, bez jakéhokoliv smyslu či vyššího principu. Celá zápletka ale postupem času nabývá na rychlosti takřka exponenciálně, až nakonec gramofon přeskakuje tak rychle, že se vám v určitou chvíli dají všechny části skládačky dohromady. Vyvrcholení je zajímavé, ale očekávatelné. Mě konkrétně během filmu padli do oka herci z Inception - člověk takovou sebranku jen tak nezapomene (pozn. aut. myšleno v dobrém). Režisérsky dobře zvládnuté, scénáristicky chvalitebné (pár jizviček by se našlo). Jinak mě trochu mrzí, že i Nolan musel sáhnout po archetypu sexy kočky v upnutém oblečku, aby udržel divákovu pozornost (ne, že by se mi Anne Hathaway nelíbila; beru to spíš jako znak kýčovitého pozlátka moderního holywoodu). Celkem: 5* s odřenými prsy.

Nic komerčního, tohle je pravá filmařská ujetina. Celkem mě překvapilo, že tohoto počinu jsou schopni zrovna Řekové. Nicméně, musím předestřít, že tento film skýtá pro diváky i mnoho dalších překvapení. Kdo je tedy vyhledává a rád se nechává vykolejit, je zde na správném místě. Já se přiznám, že jako konzervativnější člověk jsem byl poněkud zaskočen. Tři hvězdičky za originální nápad (za zbytek dvě). [KVIFF 2012]

Překvapivě dlouhý, nikoliv však nudný snímek. Jemně netradičně uvozen a proložen hudební overturou, jejímž účelem je naladit diváka do správné nálady. V celém filmu se objevuje příjemný britský i "arabský" humor, který prakticky vyvažuje unylejší nebo naopak bojovnější scény. Druhá část je ale na můj vkus trochu méně zábavná. [KVIFF 2012]