Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Horor

Recenze (1 338)

plakát

Noc žraloka 3D (2011) 

Co k tomu napsat? Ultrablbej film, kterej chce být něčím víc, než je. Díky ratingu se nedočkáme ani krvavých scén, ani žádnejch nahotinek. Žraloci jsou viditelně digitální, což taky nepřispívá k dobrému zážitku. Logika tady vůbec neni a postavy se chovaj naprosto debilně, tím pádem je vám celkem fuk, kdo umře. Dialogy raději ponechám bez komentáře, protože to fakt nemá cenu. Režie je nudná, bez nápadu, nezajímavá. Jediný, co se mi líbilo, byly podvodní záběry, který byly poměrně fajn. Jinak 3D totálně zbytečný, příběh přitaženej za vlasy, aspoň, že záporáci maj sem tam dobrý hlášky a svý role si viditelně užívaj. Celkově vzato je to ale dost velká bída, který je lepší se raději vyhnout a pustit původní Čelisti, který jsou mnohem napínavější a děsivější. 30%

plakát

Noční běžec (2015) 

Poctivý oldschool, který rozhodně nepřináší nic nového, ale funguje takřka po všech stránkách. Je trošku paradoxní, že ačkoli si film v zámořských kinech nevedl moc dobře, z trojice spoluprací Collet-Serra-Neeson jde o zdaleka nejvyzrálejší a nejlepší počin. Collet-Serra si je jistý snad ve všech aspektech a divákovi servíruje až na výjimky vydařenou a hlavně příjemně brutální akci, která je nekompromisní a nebere si servítky. Potěší i to, že příběh není dle očekávání zcela hloupý, ale má nějaký vývoj a snaží se pracovat i s postavami, což se mu daří i díky ústřednímu dilematu mezi rodinou a kamarádstvím. Všichni tu mají odůvodněné motivace, takže se nechovají jako "debilové", ale v rámci možností racionálně. Vyzdvihnout pak musím i podařenou a trefnou hudbu, která dotváří celkově potemnělou a drsnou atmosféru nočního velkoměsta, které stále pulzuje, má ale i své temné kouty. Největší výhrou je ale skvostné obsazení, v němž pochopitelně hraje prim spolehlivý a znovu drsný Liam Neeson (když se na konci naštve a jde se regulérně mstít, aniž by bral ohledy, je radost se na to dívat), krok s ním ale drží i záporák Ed Harris (jejich společné dialogové scény patří k neakčním vrcholům filmu), příliš pozadu pak nezůstává ani Vincent D´Onofrio v roli stárnoucího policisty. Jediný, s kým mám problém, je Joel Kinnaman, jenž hvězdnějším kolegům nestačí a je místy dost toporný a křečovitý, což malinko kazí dojem. Být stopáž o něco kratší a nebýt to celé tak strašně předvídatelné, neměl bych snad ani co vytknout. Skvělá žánrovka, která by neměla zůstat stranou diváckého zájmu. 80%

plakát

Noční jízda (2013) 

Je až neuvěřitelné, jak může být film o tom, jak někdo někam jede a jen telefonuje, zajímavý a vydařený. Knight zkrátka moc dobře věděl, co chce natočit a taky to bez výjimky udělal. Představuje tak svým způsobem fascinující minimalistickou záležitost, která vyniká zvláštní atmosférou večerní londýnské dálnice, nenápadnou, ale působivou hudbou a povedeným příběhem o obyčejném chlápkovi, jemuž se v průběhu hodiny a půl zbortí život jen proto, že chce zachovat tvář a udělat správnou věc. Výsledek by ale nebyl tak vyvedený, kdyby v hlavní roli nehrál Tom Hardy. Právě on je tím, co ze snímku dělá zapamatovatelnou a výrazně nadprůměrnou podívanou. Každou emoci, každou větu a každý pohyb zkrátka zvládl naprosto geniálně, a i když vlastně na první pohled nemá co hrát, je v jeho postavě mnohem víc, než by se zdálo. Obdařil ji obrovským charismatem a diváka si získá během pár úvodních minut, což je dáno i tím, že je sympatický a udělal velmi zásadní morální rozhodnutí. Nedořečený konec, který mu ovšem dává novou naději, k podobnému typu filmů naprosto sedne. Od plného počtu tak Locka dělí jen absence svižnějšího tempa, možná o kousek kratší stopáž a nějaká výraznější scéna, kterou by si divák zapamatoval. 70%

plakát

Noční let (2005) 

Jeden z těch méně výrazných počinů Wese Cravena můžeme krásně rozdělit na dvě části. První je komorní, odehrává se na palubě letadla a je vesměs výborná. Atmosféra je hutná a pozvolna houstne a rozehrává se jednoduchá, leč atraktivní zápletka, která naznačuje solidní potenciál. Navíc tu jsou výborní Cillian Murphy, který je od začátku tajemný, a Rachel McAdams, jejichž souhra je prakticky dokonalá a také oni značně přispívají k celkovému napětí, které by se místy dalo krájet. Jenomže pak je tu část druhá, kdy letadlo přistane a snímku viditelně padá řetěz. Scénář postupně přestane dávat smysl, objevuje se tu čím dál víc otřepaných klišé a hlavní záporná postava najednou dělá nečekané chyby a začíná jednat zkratkovitě. Naštěstí ale vše drží nad vodou právě obsazení dvou ústředních představitelů a sám Craven, který tu dává vzpomenout na to, že je to pořád převážně režisér slasherů a tím pádem si naháněná obou postav udržuje tempo, určitý styl a vskutku připomíná tento hororový subžánr, jen logicky chybí více krve a možná i nadhledu. Lehce nad průměrem se výsledek ocitá i díky příjemně krátké stopáži, v níž opravdu není prostor pro zásadní příběhovou vatu. Red Eye je příjemná žánrová jednohubka, která baví i po více než dvou dekádách, za což vděčí zejména oběma hereckým představitelům a slavnému režisérovi, který z ní přece jen dostal o trochu víc. 60 %

plakát

Noční můry z temnot (2019) 

Řekněme, že naprosto standardní teenagerovský horor, jakých vzniká do roka hned několik. Brzy je jasné, jakým směrem se bude vše ubírat a je znát, že André Ovredal se musel držet při zemi a byl omezen požadavky producentů i ratingem. Atmosféra je od začátku dost hutná a po celou dobu naštěstí vydrží, na druhou stranu by ale výsledku evidentně prospělo víc krve a nějaký ten černý humor, protože se snímek bere dost vážně. Tematika je svým způsobem originální, jenže její potenciál není vytěžen ani zdaleka, což je ale bohužel trochu očekávané. Příběh u sebe moc nedrží a je spíše sledem jednotlivých scén, kterým chybí napětí a ničím nepřekvapí. Zajímavá je úroveň triků, které jsou značně nevyrovnané, protože některé vypadají velmi dobře, jiné zase poněkud lacině, což opět zbytečně rozptyluje pozornost. Obsazení, v němž nezáří žádná extrémně povědomá tvář, se poměrně vydařilo, ačkoli nikdo z mladých tváří není nikterak výrazný a obzvlášť charismatický. Scary Stories to Tell in the Dark nejde jednoznačně odsoudit, protože své kvality má a naprosto splňuje současné požadavky na hororový žánr, chybí mu ale větší tvůrčí možnosti a odvaha a také viditelnější snaha o překvapení nebo vyděšení zkušenějšího diváka. 60 %

plakát

Noční zvířata (2016) 

Je vidět, že Tom Ford je módní navrhář, protože používání kostýmů a barev je v tomhle filmu dost unikátní a de facto hodně charakterizuje svět, v němž se odehrává, zejména pak linii "reálnou", která je situována do vyšší a zcela přiznaně snobské společnosti, s níž pochopitelně musí Ford přicházet do styku zdaleka nejvíc. Je hodně zajímavé číst zdejší komentáře, protože na každého film působí jinak, já si každopádně myslím, že děj románu, který hlavní hrdinka čte, je záměrně přímočarý, zdánlivě brakový, protože je psán jako metafora jednoho rozbitého vztahu a symbolického vyrovnání se s jeho koncem. Krom toho je ale dost působivý, má napětí a spád a díky postavě detektiva se povyšuje na něco trochu víc. Celkově je film naprosto výtečně zahrán, ať už je řeč o fantastické Amy Adams, která hraje velmi úsporně, o to však působivěji, podobně famózním Michaelu Shannonovi, z nějž jde strach i respekt zároveň nebo jako vždy vynikajícím Jakeu Gyllenhaalovi, který je možná ve stínu těchto dvou, to je ale snad to jediné, co mu lze "vyčítat". Zapomínat se ale nesmí na Aarona Taylora-Johnsona ve snad nejlepší roli jeho kariéry, v níž konečně nepřehrává a působí dost děsivě. Hojně kritizovaná pointa filmu asi nemohla být jiná, resp. mohla, ale to by působilo snad ještě hůř a vzhledem ke konci románu je asi naprosto přesná. Nocturnal Animals určitě není dokonalý film, možná je někdy zbytečně pozérský a asi může působit trochu prvoplánově, sám o sobě je ale natolik zajímavý a jiný než ostatní filmy, že stojí za to ho vidět, ať si o něm myslíte cokoliv. A nenechte se odradit opravdu nechutnými úvodními titulky, které navozují trochu jinou atmosféru, než pak film má. 80%

plakát

Noe (2014) 

Aronofsky svůj první blockbuster ustál, i když jen na jedné noze. Po jeho skončení zůstává rozpačitost z celkového pojetí a očekávání. Je moc fajn, že Aronofsky nepodlehl klasickému diktátu epického velkofilmu a opatřil titulního hrdinu hlubokou psychologií, jenže to asi malinko přehnal. V celém filmu se v podstatě nic moc neděje a jenom se hodně povídá a filozofuje. Primárně proti tomu nic nemám, jenže Aronofskému v tom nějak chybí náboj. První půlhodinka hraničí s velkou nudou a dost se vleče, aby se pak naštěstí všechno tak nějak rozjelo a začaly přípravy na potopu. Vizuálně se tvůrce nemá zač stydět a některé záběry, ačkoli hraničí s kýčem, jsou nádherné, stejně jako celá zrychlená koláž stavby archy a proměňujícího se světa. Potřebně epický je i hudební doprovod. Nepříjemně naopak překvapí nedotažené triky, které bych přece jen v podobném snímku čekal dokonalejší. Russel Crowe je vynikající a některé nechtěně směšné promluvy zvládá se ctí a vnitřní boj jeho postavy je díky jeho podání uvěřitelný. I ostatní jsou velmi dobří, ačkoli se nemohu ubránit dojmu, že Emma Watson na podobné role ještě úplně nemá a Connelly se nezbavila svého tradičního přehrávání. Škoda, že postava Raye Winstonea je tu zhola zbytečná a on pak má minimum možností, jak s ní něco udělat. Ve výsledku tak Noe nedopadl zas tak špatně a má hlavně vizuálně co nabídnout, pro mě osobně však jde o nejhorší Aronofského film. 60%

plakát

NON-STOP (2014) 

Spolupráce Collet-Serra - Neeson funguje znovu a velmi dobře. První jmenovaný dodává naprosto parádní a od začátku těžce adrenalinovou atmosféru, která okamžitě vtáhne a de facto nedá vydechnout. Navíc všechno oživuje zobrazováním displeje mobilního telefonu na plátno, což je strašně fajn a osvěžující. Snímek se odehrává prakticky celý v letadle, takže je správně klaustrofobní a vzdáleně upomíná na podobné thrillery z devadesátých let. Liam Neeson už se s akčními rolemi sžil natolik, že mu vlastně stačí jen být na plátně, občas prohodit nějakou suchou hlášku nebo se prostě jen určitým způsobem podívat a ono to prostě funguje. To, že se v Non-Stop moc nebije, pokládám v tomto případě za pozitivum, protože ve své podstatě nejde o akční film. Když k akci dojde, je zvládnutá velmi dobře a v rámci prostoru uspokojivě. Možná je malinko škoda, že v poslední čtvrtině si režisér vzpomene, že vlastně točí akční záležitost a začne zběsile stříhat a vršit jednu akci za druhou a bohužel se nevyhne ani určitým klišé, kterých ale naštěstí není tolik. Ani scénář není úplně hloupý a vcelku dává smysl a vyhýbá se velkým logickým lapsům. Možná mohli záporáci být trošku výraznější a charismatičtější, ale to se dá přejít. Non-Stop je poctivá žánrovka, která možná chtěla být malinko chytřejší, než nakonec je, to ovšem moc nevadí a dá se jednoznačně doporučit. 70%

plakát

Normal (2009) 

Na český film hodně dobré! Ano, má to slabší scénář, příběh je moc rozmělněný, poměrně zbytečně sledujeme osud Kurtenova obhájce, ale ta vizuální stránka je fakt úchvatná. Hodně depresivní atmosféra, kterou jsem u českého snímku dlouho neviděl. Je to skutečný thriller, má vynikající hudbu od Muchowa a některé fakt geniální scény. Jinak Kňažko je fakt ďábel, je hrozně podobný Hopkinsovi a jeho výkon je fakt geniální. Gajdoš je určitě talent, ale na Kňažka zatím nemá. Havlová neni špatná, i když je příliš divadelní a hlavně nemá moc prostoru. No, je to takové malé zjevení, myslím, že by se Normal mohl prosadit i za hranicemi. Docela bych mu i nějakou tu cenu přál. Nehrajou tam nějací velcí herci, hlavně jsou neokoukaní, fakt příjemné zjevení. Víc takových filmů, aspoň se někdo snaží o něco nového, když už nic jiného.

plakát

Norman a duchové (2012) 

Já jsem spokojen a příjemně překvapen. Z tuctového námětu dokázali tvůrci vytěžit hodně a složit v podstatě milou poctu zombie hororům. První dejme tomu třičtvrtina stopáže šlape perfektně, má temnější atmosféru (nejmenší děti bych možná nechal doma) a servíruje i příjemné fórky. Sem tam se objeví narážky na horory a nemá to vlastně žádný problém. Pak se to ale kdovíproč zadrhne, svěží tempo zpomalí a úroveň malinko klesne. Najednou jde všechno stranou a na povrch vyplouvá okoukané poselství o tom, že ti utlačovaní bývají nejstatečnější a každý podivín má něco do sebe. Je to opravdu škoda, protože našlápnuto to má více než dobře a poměrně to baví, tohle ale výsledek zbytečně sráží. Konec už je zkrátka takový nijaký a očekávaný. Dabing sice není špatný, je ale trošku infantilní a docela rád bych viděl originál, který by to mohl posunout na jinou úroveň. Ještěže tvůrci zvolili bláznivou a pořád ještě neotřelou loutkovou animaci, čímž získávají body navíc. U mě za slušné čtyři a 70%.