Film, ve kterém se neustále něco vysvětluje a i v druhé polovině tvůrci nešetří všelijakými poučkami a pravidly, pro mě zkrátka není divácky komfortní. Na to stejné dojela třeba i Šifra mistra Leonarda. Navíc nemám ráda, když se hrdinové celý film o něco snaží a pak přijde spíše negativní konec. Jeden ze slabších Nolanových počinů.
Výborný film s téměř dokonalým scénářem. Postavy jsou sympaticky nečernobílé - například někomu se bude možná zdát Třískova postava jako vyloženě záporná, ale jen počkejte do jeho rozhovoru s Vašutem na téma čest - no nemá aspoň částečně pravdu? A takových zajímavých momentů, nad kterými se zamyslíte, je ve filmu bezpočet.
Nechápu, proč má film o tolik nižší hodnocení než Hrdina či Tygr a drak, příběh je přinejmenším nadprůměrný a audiovizuální stránka je fantastická - kamera, výprava, kostýmy a bojové scény se řadí k tomu nejlepšímu z asijské produkce.
Za herce a režii píši jedna, ale zápletku bych kompletně překopala, neškodilo by něco střízlivějšího. Pokud vymění scénáristu, tak se těším na další díl...
První polovina, kde se Nick a ostatní snaží protlouct v cizí zemi jak se dá byla opravdu fajn, ale pak scénáristé nevím proč naznali, že téma integrace bylo už asi dost a dál už film drží klasické šablony gansterky - tedy řeší se, kdo koho podrazí a čí klan se po pomstychtivém finále udrží nahoře, a takových filmů jsou mraky.
Je to lepší seriál než Kanon, protože nemá (až na jednu) tak přemrštěné zápletky a hlavní hrdina je sympatičtější. Rozložení arků rozhodně není úplně zlé - ten první se možná až příliš soustředí na Fuko, ale pak hned přijde Kotomin ark, který je asi nejlepší, i když má až příliš uplakaný závěr. Následuje jen pár celkem nepodstatných dílů o nepodstatných postavách, což je fajn, ještěže se jim nevěnovali víc, a přichází závěrečná část, která je celkem slušná. Přesto Clannadu můžu dát jen 60 %, jelikož je pouze dobrý. Ale udělali mi radost, že vynechali zvraty podobné "zrzce z Kanonu", protože tu jsem tehdy vážně nepřekousla. Favoritem snivých seriálů od Key pro mě stále zůstává Air, i když i on má své mouchy.
Sympatický seriál, který vyniká hlavně tím, že jsem žádné jemu podobné anime neviděla, a také svým zaměřením na psychologické teorie. Nenechte se odradit prvním dílem, ve kterém je až příliš Tarových podivných snů a halucinací na úkor děje - později se začne rozvíjet celkem slušná zápletka.
Až do posledního dějství (po výbuchu) se mi seriál poměrně dost líbil, ne že by měl nějak fantastický děj, ale celkem se mu dařilo mě překvapovat, ať už zvraty nebo nějakým dialogem, ale závěrečných několik dílů byl totální výplach, aneb Cal ušla, ale s Drei se asi zbláznili. A ta škola... Ach jo. A navíc tam chybí výrazná hudba jako u trilogie Girls with guns. Zkrátka první dvě třetiny čtyři hvězdičky, poslední s bídou dvě.
První díl byl výborný, ale už ten další děsný. A tak to pokračuje, protože seriál je dost epizodický a tvůrci si pro téměř každou epizodu vymysleli tak debilní zápletku, že je to až neuvěřitelné. Celkový příběh také není dobrý a konec jsem tiše protrpěla. Klady: První díl a opening. Zápory: Všechno ostatní. Nechápu, proč má tento seriál na zahraničních databázích celkem slušná hodnocení.
Mně se to naopak celkem dost líbilo, asi i proto, že mi nijak nevadila Ayano ani Kazuma, a vůbec celkově mi děj ubíhal výborně. Pro mě dokonce lepší než Fate/Stay night a jiné seriály z žánru středoškoláci+superpowers.
Nijak inovativní či zásadní, ale přesto ke sledování celkem příjemný seriál - minimálně některé postavy (Miharu, Kotaro, Yoite aj.) byly docela zajímavé a jejich trable mě nijak nenudily. Více než případné nelogičnosti (zmiňované v jiných komentářích) mi ale vadila příšerná "background animation", vážně tak děsnou animaci prostředí jsem ještě neviděla a zvykala si na ni celý seriál. Naopak ale třeba hudba je fajn, přestože bych dopředu neřekla, že se budou k seriálu z ninja vesnic hodit flétny a tklivé smyčče.
Testosteron doslova teče z obrazovky a od zbraní odletují jiskry - zkrátka něco pro chlapy. Ale i mě se seriál celkem zamlouval, přinejmenším se tvůrcům dařilo ukončit téměř každý díl v tom nejnapínavějším okamžiku. Akorát si mohli odpustit ta historická jména, příběhu by to nijak neublížilo a naopak by působil méně hloupě.
Seriál těžící z inovativní premisy a zábavného hlavního hrdiny, rovněž animace je silně nadprůměrná. Ale ke konci jsem se už nudila, výsledky Akirova pátrání mi prostě přišly nevěrohodné a přestřelené. Závěrečných pět minut (poslední požadavek do telefonu) bylo už vyloženě trapných. Nejlepší byl začátek.
Pro fanoušky seriálů jako třeba Kimi ga nozumu eien nebo Koi kaze tu máme další vztahovku - která se mi opravdu líbila - na rozdíl od KGNE tu není tolik vyhrocených zvratů a emočních výlevů, celý děj je tak nějak přirozený, stejně jako chování postav (snad až na Noe, ale nic proti ní), a právě to, že ani vedlejší postavy nejsou zbytečné a jejich příběhy obohacují ten hlavní, velmi oceňuji. Bavilo mě sledovat, jak to celé dopadne. Konec je dobře vymyšlený. Trochu smutný, ale to se nedá nic dělat, bigamie je legální málokde;)
Ano, animace je zajímavá a první čtyři díly jsem do seriálu vkládala ještě jakési naděje, protože jsem moc chtěla, aby se mi líbil (mám ráda seriály jako Ghost hunt, Ghost hound a Ghost stories:), ale nakonec jsem to dokoukávala jen tak z povinosti - ty jednotlivé příběhy jsou prostě nudné a špatně napsané.
Nadprůměrný seriál, který čí více postupuje ke konci, tím je zajímavější a tak to má být. Škoda podivného dílu s borcem s hlavami, to se tam vůbec nehodilo.
Technická stránka je naprosto fantastická, nikdy jsem neviděla lépe animovaný seriál, ale co se týče příběhu - je zkrátka málo hutný - vařit tolik dílů z toho, že jsou hrdinové pronásledováni, nebo si jdou pro odpovědi, nebylo optimální. Líbilo by se mi více miniepizod podobných té, kdy Chagum poznává život ve městě, nebo pořádně ukázat královský dvůr, z toho prostředí se dalo vytěžit daleko víc (v tomhle ohledu je nedostižné 12 kindoms, to má ale pravda mnohem více dílů).
Zápletka je opravdu prostá i na 13-dílný seriál (klidně si umím Solu představit jako několikadílnou OAV sérii), ale v zásadě si nemůžu stěžovat - hlavní zvrat mě překvapil, konec dojal, takže všechno je, jak má být.
Výborné postavy (hlavní hrdina je dospělák, žádný studentík, a líbila se mi i tanečnice Saizou) dělají tenhle seriál. Vyzdvihla bych ještě hudbu a i animace má leccos do sebe - vypadá krásně starosvětsky a to se k lehce mytologickým příběhům docela hodí. Čistě teoreticky se jedná o starý dobrý boj s příšerami, ale jen na první pohled.
Když já jsem se strašně nudila - ze dvou hvězdiček to vytáhla akorát Revy a její hádky s Rockem a druhá série, která přinesla trochu hutnější a méně provařené zápletky (přinejmenším se tu aspoň nevyskytovaly žádné služtičky-zabijáci). Ve zkratce - zajímavé postavy, slabý děj.
První třetina seriálu mi připadla velice mizerná - parta naprosto odporně vypadajících pololidí se tu akorát prohání po lese a zabíjí se pomocí ještě hnusnějších schopností (opravdu se mi místy obracel žaludek) a jedinou podstatnou zápletkou této části je to, že jedna strana o zrušení příměří ví a druhá ne. Jak nosné. Pak ovšem se něco zlomí a seriál začne fungovat - objevují se zajímavé zvraty, krásné romantické scény, nejpoutavější charaktery zůstávají nejdéle naživu a - i díky povedeně umístěným flashbackům - vám na nich může postupně začít trochu záležet. Závěrečné třetině seriálu vévodí záporák s velkým Z Tenzen, který oproti například nedávno viděnému ořezávátku z Madlaxu představuje úplně jinou váhovou kategorii. Úplný závěr mě dojal a jsem ráda, že jsem se po prvních dílech nepřestala dívat.
Naivňoučkou space operu, kde všechny zvraty mají logiku a předvídatelnost pohádek, zachraňují hlavně postavy a humor, kterého je ale méně než šaf... kopretin:) Ne, zase tak zlé to není, jenže jsem čekala blázinec ve stylu Excel sagy, ovšem série se zejména v druhé půli dost soustředí na slaboučký příběh a vtipné situace ustupují do pozadí. Fajn záležitost, ale komediálních seriálů, které tenhle překonají, jsem viděla dost.
Ano, děj fičí kupředu závratnou rychlostí a seriál ani na chvíli nenudí, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jde jen o převelice komplikovaně odvyprávěný námět na tak dvouhodinový film. Roztáhnout pár hodin ve vlaku plus několik dalších scén na 16-dílný seriál (ano, bonusové díly jsou tentokrát pro příběh celkem podstatné), to měl někdo opravdu důvěru ve svoji vizi. Ale nedá se říct, že by tvůrcům risk nevyšel, jen zkrátka seriálu rozhodně nedokážu říkat kultovní. Durarara! je zajímavější, i díky skvělé postavě Celty.
Jsem ráda, že jsem se nenechala odradit "je to nuda" komentáři. Po technické stránce úžasný film, oblíbila jsem si všechny postavy, hlavně tedy ústřední dvojici. První polovina byla, já nevím, taková meditativní, uvolňující, ale ne nudná, pak přišla krátká pasáž, ve které jsem si říkala, že by hrdinovi už konečně mohl někdo odpovědět na jeho otázky, a když se tak v poslední půlhodině stalo, tak mě síla těchto odpovědí opravdu překvapila. Líbil se mi i konec (po titulcích!). Hudba - bomba. Film zdá se vyhrál mnoho ocenění, což mu přeji, protože oproti mnoha dalším anime filmům mu nechybí originalita a přesah.
Sympaticky ujeté, spíš než k Exupérymu bych příběhy ale přirovnala ke Rodarimu - no schválně si přečtěte jeho Pohádky po telefonu. Ale hlavně je nutné příběhy brát jen jako zvláštní, atmosférickou hru jen občas zavadící o nějakou zajímavou myšlenku nebo lidskou vlastnost, reálně se přece nedá věřit tomu, že by se např. SPOILER nechali lidé i se svými dětmi dobrovolně zasypat lávou.
Čekala jsem druhý Air, ale ten tedy nepřišel. Nevím, proč se mi Kanon líbil o tolik míň, má podobný styl i stejně "věrohodné" podzápletky. Ale Air mi přišel magický, zaujala mě mi zářivě působící animace a hlavní postavy, ovšem na Kanonu jsem si neoblíbila skoro nic. Pro mě průměr.
Budu opakovat, co už tady napsali jiní - první dvě třetiny super, pak už jen samá retrospektiva, věčné oslovování se celými jmény (telenovela hadr), a pak, naštěstí, dobrá pointa. Celkově mi ale příběh (a dokonce i hudba!) přišel lepší než v Noiru, tam byl až příliš lineární a plný fillerů, tady máme dvě zajímavě se proplétající linie, i když to znamená, že hrdinky se až do konce nesetkají. No a nezmínit se o záporákovi nejde. Kdybych ho někde potkala a on se mi představil, ani by mě nemusel zabíjet - chcípla bych smíchy sama.
Moje komentáře
Počátek (2010)
Film, ve kterém se neustále něco vysvětluje a i v druhé polovině tvůrci nešetří všelijakými poučkami a pravidly, pro mě zkrátka není divácky komfortní. Na to stejné dojela třeba i Šifra mistra Leonarda. Navíc nemám ráda, když se hrdinové celý film o něco snaží a pak přijde spíše negativní konec. Jeden ze slabších Nolanových počinů.
Učitelčin miláček (1958)
Výborná, chytrá komedie, ze které si budu navždy pamatovat hlavně ten zarámovaný citát.
Řád (1994)
Výborný film s téměř dokonalým scénářem. Postavy jsou sympaticky nečernobílé - například někomu se bude možná zdát Třískova postava jako vyloženě záporná, ale jen počkejte do jeho rozhovoru s Vašutem na téma čest - no nemá aspoň částečně pravdu? A takových zajímavých momentů, nad kterými se zamyslíte, je ve filmu bezpočet.
Černý štír (2006)
Nechápu, proč má film o tolik nižší hodnocení než Hrdina či Tygr a drak, příběh je přinejmenším nadprůměrný a audiovizuální stránka je fantastická - kamera, výprava, kostýmy a bojové scény se řadí k tomu nejlepšímu z asijské produkce.
Vyfič! (2009)
První film, kde mi byla Ellen Page sympatická, a vyniká i v dalších ohledech.
Sherlock Holmes (2009)
Za herce a režii píši jedna, ale zápletku bych kompletně překopala, neškodilo by něco střízlivějšího. Pokud vymění scénáristu, tak se těším na další díl...
Město zločinu (2009)
První polovina, kde se Nick a ostatní snaží protlouct v cizí zemi jak se dá byla opravdu fajn, ale pak scénáristé nevím proč naznali, že téma integrace bylo už asi dost a dál už film drží klasické šablony gansterky - tedy řeší se, kdo koho podrazí a čí klan se po pomstychtivém finále udrží nahoře, a takových filmů jsou mraky.
Clannad (TV seriál) (2007)
Je to lepší seriál než Kanon, protože nemá (až na jednu) tak přemrštěné zápletky a hlavní hrdina je sympatičtější. Rozložení arků rozhodně není úplně zlé - ten první se možná až příliš soustředí na Fuko, ale pak hned přijde Kotomin ark, který je asi nejlepší, i když má až příliš uplakaný závěr. Následuje jen pár celkem nepodstatných dílů o nepodstatných postavách, což je fajn, ještěže se jim nevěnovali víc, a přichází závěrečná část, která je celkem slušná. Přesto Clannadu můžu dát jen 60 %, jelikož je pouze dobrý. Ale udělali mi radost, že vynechali zvraty podobné "zrzce z Kanonu", protože tu jsem tehdy vážně nepřekousla. Favoritem snivých seriálů od Key pro mě stále zůstává Air, i když i on má své mouchy.
Shinreigari: Ghost Hound (TV seriál) (2007)
Sympatický seriál, který vyniká hlavně tím, že jsem žádné jemu podobné anime neviděla, a také svým zaměřením na psychologické teorie. Nenechte se odradit prvním dílem, ve kterém je až příliš Tarových podivných snů a halucinací na úkor děje - později se začne rozvíjet celkem slušná zápletka.
Phantom: Requiem for the Phantom (TV seriál) (2009)
Až do posledního dějství (po výbuchu) se mi seriál poměrně dost líbil, ne že by měl nějak fantastický děj, ale celkem se mu dařilo mě překvapovat, ať už zvraty nebo nějakým dialogem, ale závěrečných několik dílů byl totální výplach, aneb Cal ušla, ale s Drei se asi zbláznili. A ta škola... Ach jo. A navíc tam chybí výrazná hudba jako u trilogie Girls with guns. Zkrátka první dvě třetiny čtyři hvězdičky, poslední s bídou dvě.
Gun x Sword (TV seriál) (2005)
První díl byl výborný, ale už ten další děsný. A tak to pokračuje, protože seriál je dost epizodický a tvůrci si pro téměř každou epizodu vymysleli tak debilní zápletku, že je to až neuvěřitelné. Celkový příběh také není dobrý a konec jsem tiše protrpěla. Klady: První díl a opening. Zápory: Všechno ostatní. Nechápu, proč má tento seriál na zahraničních databázích celkem slušná hodnocení.
Kaze no Stigma (TV seriál) (2007)
Mně se to naopak celkem dost líbilo, asi i proto, že mi nijak nevadila Ayano ani Kazuma, a vůbec celkově mi děj ubíhal výborně. Pro mě dokonce lepší než Fate/Stay night a jiné seriály z žánru středoškoláci+superpowers.
Nabari no ō (TV seriál) (2008)
Nijak inovativní či zásadní, ale přesto ke sledování celkem příjemný seriál - minimálně některé postavy (Miharu, Kotaro, Yoite aj.) byly docela zajímavé a jejich trable mě nijak nenudily. Více než případné nelogičnosti (zmiňované v jiných komentářích) mi ale vadila příšerná "background animation", vážně tak děsnou animaci prostředí jsem ještě neviděla a zvykala si na ni celý seriál. Naopak ale třeba hudba je fajn, přestože bych dopředu neřekla, že se budou k seriálu z ninja vesnic hodit flétny a tklivé smyčče.
Sengoku basara (TV seriál) (2009)
Testosteron doslova teče z obrazovky a od zbraní odletují jiskry - zkrátka něco pro chlapy. Ale i mě se seriál celkem zamlouval, přinejmenším se tvůrcům dařilo ukončit téměř každý díl v tom nejnapínavějším okamžiku. Akorát si mohli odpustit ta historická jména, příběhu by to nijak neublížilo a naopak by působil méně hloupě.
Higashi no Eden (TV seriál) (2009)
Seriál těžící z inovativní premisy a zábavného hlavního hrdiny, rovněž animace je silně nadprůměrná. Ale ke konci jsem se už nudila, výsledky Akirova pátrání mi prostě přišly nevěrohodné a přestřelené. Závěrečných pět minut (poslední požadavek do telefonu) bylo už vyloženě trapných. Nejlepší byl začátek.
True Tears (TV seriál) (2008)
Pro fanoušky seriálů jako třeba Kimi ga nozumu eien nebo Koi kaze tu máme další vztahovku - která se mi opravdu líbila - na rozdíl od KGNE tu není tolik vyhrocených zvratů a emočních výlevů, celý děj je tak nějak přirozený, stejně jako chování postav (snad až na Noe, ale nic proti ní), a právě to, že ani vedlejší postavy nejsou zbytečné a jejich příběhy obohacují ten hlavní, velmi oceňuji. Bavilo mě sledovat, jak to celé dopadne. Konec je dobře vymyšlený. Trochu smutný, ale to se nedá nic dělat, bigamie je legální málokde;)
Kōsetsu hyaku monogatari (TV seriál) (2003)
Ano, animace je zajímavá a první čtyři díly jsem do seriálu vkládala ještě jakési naděje, protože jsem moc chtěla, aby se mi líbil (mám ráda seriály jako Ghost hunt, Ghost hound a Ghost stories:), ale nakonec jsem to dokoukávala jen tak z povinosti - ty jednotlivé příběhy jsou prostě nudné a špatně napsané.
Mugen no jūnin (TV seriál) (2008)
Nadprůměrný seriál, který čí více postupuje ke konci, tím je zajímavější a tak to má být. Škoda podivného dílu s borcem s hlavami, to se tam vůbec nehodilo.
Seirei no moribito (TV seriál) (2007)
Technická stránka je naprosto fantastická, nikdy jsem neviděla lépe animovaný seriál, ale co se týče příběhu - je zkrátka málo hutný - vařit tolik dílů z toho, že jsou hrdinové pronásledováni, nebo si jdou pro odpovědi, nebylo optimální. Líbilo by se mi více miniepizod podobných té, kdy Chagum poznává život ve městě, nebo pořádně ukázat královský dvůr, z toho prostředí se dalo vytěžit daleko víc (v tomhle ohledu je nedostižné 12 kindoms, to má ale pravda mnohem více dílů).
Sola (TV seriál) (2007)
Zápletka je opravdu prostá i na 13-dílný seriál (klidně si umím Solu představit jako několikadílnou OAV sérii), ale v zásadě si nemůžu stěžovat - hlavní zvrat mě překvapil, konec dojal, takže všechno je, jak má být.
Ayakashi Ayashi (TV seriál) (2006)
Výborné postavy (hlavní hrdina je dospělák, žádný studentík, a líbila se mi i tanečnice Saizou) dělají tenhle seriál. Vyzdvihla bych ještě hudbu a i animace má leccos do sebe - vypadá krásně starosvětsky a to se k lehce mytologickým příběhům docela hodí. Čistě teoreticky se jedná o starý dobrý boj s příšerami, ale jen na první pohled.
Red Garden (TV seriál) (2006)
Nuda + pitomá a chudá zápletka + škaredý character design + přeci jenom jakási atmosféra = dvě hvězdičky.
Black Lagoon (TV seriál) (2006)
Když já jsem se strašně nudila - ze dvou hvězdiček to vytáhla akorát Revy a její hádky s Rockem a druhá série, která přinesla trochu hutnější a méně provařené zápletky (přinejmenším se tu aspoň nevyskytovaly žádné služtičky-zabijáci). Ve zkratce - zajímavé postavy, slabý děj.
Basilisk: Kōga ninpō chō (TV seriál) (2005)
První třetina seriálu mi připadla velice mizerná - parta naprosto odporně vypadajících pololidí se tu akorát prohání po lese a zabíjí se pomocí ještě hnusnějších schopností (opravdu se mi místy obracel žaludek) a jedinou podstatnou zápletkou této části je to, že jedna strana o zrušení příměří ví a druhá ne. Jak nosné. Pak ovšem se něco zlomí a seriál začne fungovat - objevují se zajímavé zvraty, krásné romantické scény, nejpoutavější charaktery zůstávají nejdéle naživu a - i díky povedeně umístěným flashbackům - vám na nich může postupně začít trochu záležet. Závěrečné třetině seriálu vévodí záporák s velkým Z Tenzen, který oproti například nedávno viděnému ořezávátku z Madlaxu představuje úplně jinou váhovou kategorii. Úplný závěr mě dojal a jsem ráda, že jsem se po prvních dílech nepřestala dívat.
Musekinin kanchō Tylor (TV seriál) (1993)
Naivňoučkou space operu, kde všechny zvraty mají logiku a předvídatelnost pohádek, zachraňují hlavně postavy a humor, kterého je ale méně než šaf... kopretin:) Ne, zase tak zlé to není, jenže jsem čekala blázinec ve stylu Excel sagy, ovšem série se zejména v druhé půli dost soustředí na slaboučký příběh a vtipné situace ustupují do pozadí. Fajn záležitost, ale komediálních seriálů, které tenhle překonají, jsem viděla dost.
Baccano! (TV seriál) (2007)
Ano, děj fičí kupředu závratnou rychlostí a seriál ani na chvíli nenudí, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jde jen o převelice komplikovaně odvyprávěný námět na tak dvouhodinový film. Roztáhnout pár hodin ve vlaku plus několik dalších scén na 16-dílný seriál (ano, bonusové díly jsou tentokrát pro příběh celkem podstatné), to měl někdo opravdu důvěru ve svoji vizi. Ale nedá se říct, že by tvůrcům risk nevyšel, jen zkrátka seriálu rozhodně nedokážu říkat kultovní. Durarara! je zajímavější, i díky skvělé postavě Celty.
Nebeští jezdci (2008)
Jsem ráda, že jsem se nenechala odradit "je to nuda" komentáři. Po technické stránce úžasný film, oblíbila jsem si všechny postavy, hlavně tedy ústřední dvojici. První polovina byla, já nevím, taková meditativní, uvolňující, ale ne nudná, pak přišla krátká pasáž, ve které jsem si říkala, že by hrdinovi už konečně mohl někdo odpovědět na jeho otázky, a když se tak v poslední půlhodině stalo, tak mě síla těchto odpovědí opravdu překvapila. Líbil se mi i konec (po titulcích!). Hudba - bomba. Film zdá se vyhrál mnoho ocenění, což mu přeji, protože oproti mnoha dalším anime filmům mu nechybí originalita a přesah.
Kino no tabi: the Beautiful World (TV seriál) (2003)
Sympaticky ujeté, spíš než k Exupérymu bych příběhy ale přirovnala ke Rodarimu - no schválně si přečtěte jeho Pohádky po telefonu. Ale hlavně je nutné příběhy brát jen jako zvláštní, atmosférickou hru jen občas zavadící o nějakou zajímavou myšlenku nebo lidskou vlastnost, reálně se přece nedá věřit tomu, že by se např. SPOILER nechali lidé i se svými dětmi dobrovolně zasypat lávou.
Kanon (TV seriál) (2006)
Čekala jsem druhý Air, ale ten tedy nepřišel. Nevím, proč se mi Kanon líbil o tolik míň, má podobný styl i stejně "věrohodné" podzápletky. Ale Air mi přišel magický, zaujala mě mi zářivě působící animace a hlavní postavy, ovšem na Kanonu jsem si neoblíbila skoro nic. Pro mě průměr.
Madlax (TV seriál) (2004)
Budu opakovat, co už tady napsali jiní - první dvě třetiny super, pak už jen samá retrospektiva, věčné oslovování se celými jmény (telenovela hadr), a pak, naštěstí, dobrá pointa. Celkově mi ale příběh (a dokonce i hudba!) přišel lepší než v Noiru, tam byl až příliš lineární a plný fillerů, tady máme dvě zajímavě se proplétající linie, i když to znamená, že hrdinky se až do konce nesetkají. No a nezmínit se o záporákovi nejde. Kdybych ho někde potkala a on se mi představil, ani by mě nemusel zabíjet - chcípla bych smíchy sama.