Jeden z "cestovních" westernů.Řekl bych, že ze šuplíku kde leží Mackenovo zlato.Romantika, chlapáctví, láska,šejdírna, lupiči,revolucionáři..no prostě lidské ZOO, které do tohoto patří.Jednu ženu osloví romantika revoluce a co se z toho všechno vyvine? No, jeden by řekl..."ty ženské..." Ale vše jde svou cestou, ženská je navrácena manželovi, nicméně odjíždí přesto nazpět i s revolucionářem a milencem současně.Manžel zůstává sám....Banální, úsměvné, otřepané..Chce se zvolat vivat revolution.Burt Lancaster, Claudia Cardinale, Lee Marvin,to vše jsou jména, která zaručují příjemnou zbavu.A k tomu je tenhle film určen.Nic víc!
Před pár dny jsem se na tohle Vávrovo dílo podíval podruhé.Pan Vávra je, či byl jistě velmi dobrý režisér, ale byl také velmi dobrý gymnasta.A to jak v etické, tak v názorové, či postojové oblasti.Na jedné straně je tak silný film jako Kladivo na čarodejnice, na druhé straně tenhle film.Snůška historických faktů, pseudofaktů, konfabulací, představ a tužeb.Kdo byl zadavatelem tohoto filmu je jasné, a je to také cítit.Příšerné selhání států na západ od našich západních hranic, které je nepopiratelným historickým faktem tu ale nepřekřičí bláboly, jako například, že SSSR nám pomůže, když o to požádáme, nebo Beneš požádá.No chtěl bych vidět, jako se do naší země valí transporty sovětských vojáků a techniky, když v té době naše země vůbec se SSSR nehraničila.Shora to bylo beckovské Polsko, zespodu pak polofašistické Rumunsko. Takže kudy by sem strýček Joe poslal svoje tanky? Hm?To snad ví jen čert a Josef sám!! Národní semknutost a cítění tady je tady vystiženo typicky česky a přesně.Je to ten fenomén blanických rytířů, který jsme prokázali, či vyjevili v r. 68 podruhé.Ale vždy jsme dokázali zdevalvovat, či posrat to, co jsme dávali najevo.To je jeden z odporných rysů české povahy.Přišli Němci, heilovali jsme, volali ať žije fuhrer, přežili jsme Lidice i Němce.Přišli Rusové, přežili jsme je, volali ať žije SSSR.No to je paráda!! No a nakonec jsme zvonili klíčky na václaváku! Do prdele! Kdy tohle skončí???Co?? Parchanti! Jak se praví v Ostře sledovaných vlacích.Češi jsou smějící se bestie.Ale vůči komu vlastně??? Co??? Vávra byl dobrý režisér.My nejsme dobrý národ !Nebo je tomu naopak? Co??? A
Co k tomuhle filmu dodat?Je to půvabný, byť nasládlý příběh v němž, jak už to bývá, jde o souboj dobra se zlem, přičemž dobro má pořádnou dávku štěstí.Nejde aplikovat nějaká přísnější kritéria,a to jak z oblasi pohádek, tak z oblasti westernů.Mělo to od každého cosi.Podstatné mi však přijde, že to bylo o exteriérech.Ty spektákly jsou nádherné.Je to krásná pozvánka k návštěvě národních parků USA.No a ten závěr, no to je americký happy end se vším všudy.Ale buďme vlídní jak k příběhu, tak k protagonistům.Dobře se na to kouká......A
Co k tomuhle skvostnému kusu dodat.Snad jen vyseknout poklonu a mlčet.Ale ono to nejde, jeden se musí řehtat nad krásným a českým humorem, který pohladí i píchá současně.Pánové S a S tu odvádí nádherné věci ať už s jazykem, či s dějinami a,koneckonců, i s jejíich tvůrci.Ticho ! Blbci ! A poslouchejte......... A
Základní myšlenka Lemova románu je jasná.Zpracoval ji už Tarkovský a je naprosto původní.Je zřejmé, že tam, venku, mám na mysli vesmír, nás čekají různá překvapení.Cosi naznačuje Clarke ve Vesmírné odyssee.Tam je cílem nehmotná existence.Tady jsou hrdinové konfrotováni s čímsi opačným.Nehmotné vzpomínky, či chcete-li historie se stává realitou.A autor si zde vybírá, a tomu lze rozumět, jen komorní rovinu.Každý z nás má různě polarizované vzpomínky .A představa, že se objeví něco, co je vybráno oceánem na planetě podle kritérií jen samému oceánu zřejmých, může to vést k bizarním anebo nesmírně krásným a silným situacím.Je zde cítit to, co určuje běh lidského prožívání, pocitů, citů a počínání v samotných základech a v podvědomí.A pokus zobrazit reakce člověka, ktrý se setká s někým, kdo už není a s kým cosi silného prožil je zajímavý, velice zajímavý.A povedlo se to, myslím, docela dobře.V tuhle chvíli nevím, kdy zemřel pan Freud, ale jistě by si o tomhle románu s panem Lemem dobře popovídali.
Myslím, že se podařilo skutečně perfektně konfrontovat iracionální filosofii církve s řekněme racionální argumentací justice, či spíše pokusu o ni.Na jedné straně se ďábel, či 6 jeho pochopů zmocní jedné dívky a dávají jí zakoušet cosi, co nemá příčinu a je jistě příšerné.Vyvolává do děsivé situce, ale jen zhruba to vykresluje prožitky postižené.Koneckonců, je to podobné prožitkům psychotika s paranoidním typem schizofrenie.Ale dejme tomu, že to vyvolali démoni.Ostatně, jaký je v tom rozdíl? Ne?Martyrium dívky ukončuje smrt, kterou si, přes alternativu nabídnutou jí pannou Mariií, vybrala ona sama.Na druhé straně do věci vstupuje justice, která má posoudit a potrestat vraždu, ktrou údajně spáchal svým počínáním kněz.Tady se dostáváme k meritu věci.Jak je možno racionálně posoudit věci, či události, jež jsou důsledkem či součástí naprosto iracionálního, či duchovního světa víry.Nezanedbatelný je i vstup medicíny.Vzniká pro soudce dost bizarní situace a porota to rozsekne jediným možným způsobem.Spravedlnosti i Bohu je učiněno zadost a oba odcházejí od soudu klidni.Ale děvče je po smrti a utrpením musela projít.Řekl bych, že provaz má roztřepený konec....Kde je tedy spravedlnost? Jde o slušný film, který by zasloužil hlubší rozbor.A
Jde o jeden z filmů, který se snaží dokumentovat jednu významnou etapu vývoje amerického letectví, která připravovala cestu člověka do vesmíru.Fakta jsou oblečena do civilních šatů, je zde obvyklá omáčka z poruch, pokusů, ohně a také neštěstí, která tuhle práci provádějí.No a následná řešení těchto "problémů"Film si nečiní nárok na vysoké hodnocení.Je to tak film na nedělní odpoledne.
Tak se dočkáme pokračování.Nevím, zda bohudík, či bohužel.Čertví, co Američané a Kanaďané vytvořili.Počátek???Ale dost, nechejme se překvapit.Tenhle horror patří k tě dobrým, či spíše vynikajícím.Zajímavá biologická entita se dostala na Zem.Uniklo mi zda byla tvůrcem kosmické lodi, či v ní jen prostě přicestovala jako náklad.Ale to není pro tento příběh to podstatné.Norové tomu pomohli ven, rozmrazili to v dobrém úmyslu a jak se potázali líčí film parádně.No a Američané to pak dořešili.Ale za jakou cenu?Inu inostranci nemusí být vždy přátelští.Tady se "to" pokouší přežít, či žít.Jenže k tomu si vybírá tu nejméně vhodnou cestu.A je pro to vybaveno výborně.Není-liž pravda?Mrazivé "venku", útulné teplo stanice,do toho jeden pejsek, a pak se spustí peklo."To" chce přežít, ale ostatní to zabíjí a Ti se zoufale pokouší zabít z jejich pohledu "zlo"Výborně gradovaný příběh, mající jen maličko z Hitchcocova Psycho a maličko z 10 malých černoušků.Ale vážně.Jde o naprosto původní námět, který nám kromě horrorového zážitku přináší i sdělení, které je mnohem podstatnější, a sice že návštěvníci z vesmíru nemusí být nuně přátelští a mírumilovní.Přestože schopnost cestovat na ohromné vzdálenosti vesmírem vyžaduje velmi vyvinutou civilizaci, nesmírnou inteligenci.A tyhle fenomény nemusí nutně implikovat mírumilovnost.....,takže.....A o tomhle to taky je.No a v dalším díle se třeba dozvíme, co by se......,ale dost.Už nechám spekulací.Doufám, že tvůrci nezklamou, jak to u pokračování bývá.
Podíval jsem se na tenhle opus již poněkolikáté a vždy mne to osloví nesmírně silně.To, co zde mistr předkládá k uchopení stojí mimo čas.Ačkoliv jde o současnou problematiku a také tu nepříliš vzdálenou.Viditelné jsou dvě roviny, ale jeden příběh.Prase je všudypřítomné, v komkoliv z nás.Ať už jde o bolševika, fašistu, Žida, či kohokoliv jiného.Je ale otázkou, či spíše problémem, kde se svině může manifestovat a proč se může manifestovat.Tady mistr podle mého soudu zůstává před branou.Ale je to jediná brána, kterou kdyby otevřel, tak se z filmu, který je krásný právě oněmi náznaky stal politický manifest, a tedy sračka.Ale přece jen, vzpomeňte vážení na jeden výrok toho šilhavého psychopata v Salo, který se ptá...."a víte, co se stane, když bolševik spadne do Rudého moře?....No udělá to žbluňk!...."Já bych tady ještě dodal....."...tralala..."Kam jdou lidé po válce a v 60. letech? Kde je zlo? Odpovědi jsou v tom paralelní příběhu, a také v tom,co tak nádherně a působivě popisuje v Salo.Vážení myslím, že obcujeme s prasaty a jsme jimi požíráni.Tohle bohužel a naštěstí musel mistr vystřihnout.Škoda!
Silný příběh v krásném filmu.Mládí a dveře otevřené snad na všechny strany.Nemoc mrzačící tělo, duše je však silnější a láska představuje tu nejsilnější motivaci k životu.A přece vede ke smrti alespoň jednoho z páru.A ten druhý vrací pingpongový míček, vrací podanou ruku, vrací se do svého zmrzačeného života mezi sobě rovné.I takový život je nutno dožít.Byť i jen se vzpomínkami na krásu a milovaného člověka.Hodnotím vysoko.Takových filmů je málo.
Bruce Wilis nezklamal ani nepřekvapil.Zase jedno téma, které se obírá tím základním zlem.Jde o schematický, černobílý fil, vyvedený v nádherných barvách.Exteriéry jsou krásné.Ale to je jediné z tohoto filmu, co snese zařazení do této kategorie.Rozkolísaný voják, jehož vojáctví ustupuje tváří v tvář zlu a doktorčiným slzám, či plivancům.Akční scény jsou místy bizarní a úsměvné.Hurá bílé demokracii, smrt černé totalitě a zvůli mávající kalašnikovy.A černá smrt se mění v popel v napalmovém dešti.No hrůza nebo bohudík?Ale nechám toho....., oni to mysleli dobře.
Zase jeden souboj toho a těch tamtěch, kteří nejsou všichni jako...Jeden spravedlivý, který si zadal, ale vrátil se na cestu pravou.No a tlupa darebáků končící v efektních piruetách a veletočích, které roztáčí slepá, anebo až moc dobře vidící spravedlnost.Na jeden večer, či pár chvil to je dobrá zábava, ale budí místy úsměv nad tím, co je ještě možné natočit....Pan Wilis nezklamal a Ti ostatní také ne.....Ty tři frčky jsou horní hranicí a trošku jsem to popostrčil...
Koukám na tenhle film a aniž bych čekal na konec, tak píši tenhle komentář.Tenhle film by měli točit Němci, protože to byla, koneckonců, jejich věc.Vzpomínám, když se Američané pokusili zfilmovat Dostojevkého Zločina a trest s Benem Kingsleyem.To byla děsná věc.Nechci srážet pana Cruise, je to jistě dobrý herec, nicméně tohle je německá věc a patří to Němcům.Němci k tomuhle národnímu počinu v tehdejším systému jistě pozoruhodnému vzhlížejí asi jako my k atentátu na Reinharda Heydricha.Je to poněkud přibližné srovnání,protože čím jsme zaplatili za zmíněný atentát se nedá vůbec srovnat s tím, co se dělo po atentátu v Německu.Národní hrdost a čest německých důstojníků v konfrontaci se zlem a devastací vlastní země.Jde opět, jako už pokolikáté v dějinách lidstava o konflikt mezi formální mocí státu a tím, či těmi, kteří chtějí něco změnit.A jak to povětšinou dopadá je popsáno i v tomto filmu.Jen u nás se nanašel nikdo, kdo by zastřelil Husáka, Jakeše, či jiné jim podobné gaunery.Ale to už je jiný příběh, ale zase ne tak moc....T
Co dodat k tomuhle krásnému dílu? Vážení, když tohle vznikalo, tak my tady jsem prd věděli o čem svoboda a marihuana je.Alespoň drtivá většina národa.Dva borci jedou kamsi do nikam, přiberou třetího, navštíví další a cosi krásného inhalují a pijí naplno a dodna.Ale sakra, co čert nechtěl, na dně čeká smrt z rukou nějakých buranů, kteří nepochopí ani dlouhé vlasy .Takhle nějak bychom měli mít možnost také žít.A ta nádherná hudba........Ale kdoví, třeba je život o tom všem, včetně konce filmu s ohněm a rozbitou motorkou.Hodnotím vysoko !
Jeden z nejsilnějších romantických a dobrodružných filmů, který jsem viděl.Znám jistě román J.F Copopera z dětsví.Tady byl podán nesmírně silnou formou v nádherných exteriérech a hlavně hudbou s tak silným nábojem, že místy člověk zapomíná sledovat děj a jen vnímá tu naléhavou sílu hudby, Obvyklý souboj dobra se zlem z nichž to první má podobu silné lásky mezi indiánem a běloškou.K tomu džentlmenské mravy důstojníků, chladná odvaha indiánů a krutá, leč nevyhnutelná rozhodnutí starších velitelů a náčelníků.Zloduch končí s proraženou lebkou, a Ti, kteří přežili hledí do zapadajícího slunce, prosí Boha o službu, ale co je vlastně čeká?To dnes už víme všichni, jak to dopadlo....Tedy takový je život.......A.T.
Kouknul jsem na tohle včera, namaje jiné volby.Mám pocit, že flm patří někam na jinou planetu.Ještě lze pochopit šílenou tenzi otce, krému vyvraždí rodinu.Pocit nejprve bezmoci v zabránění, poté silnou vůli i motivaci potrestat vrahy.A tady se film odpoutává od země a mizí kamsi, kam asi není moc vidět.Tedy do fantazie autora.Myslím, že Edmond Dantes a abbe Faria by se divili, co všechno se dá z amerického vězení zorganizovat.Proti hrdinovi to byli žabaři.Nicméně, na sobotní večer, a navíc do služby to byla docela fajn podívaná.Já se nenudil, občas jsem se usmíval.
Je to nesmírně silný film, který se obírá základním momentem zla, jeho původem i projevy, které je šílené ve všech svých formách.Pan Čapek pojmenoval zlo naprosto přesně.Film je romantický, nicméně stojí na stejné úrovni jako Orwelovo dílo.Jistě víte, nač narážím.Film líčí surovou totalitu, která nutně produkuje zlo.Jsou uvedeny také obraty hrdinů v mezních situacích, debaty dra Galéna s maršálem, onemocnění maršála......A zfanatizovaný, takto ve všech svých projevech odporný dav, kde se stírá individualita a hlavní slovo má ten, kdo má nejsilnější hlas.A v tomhle bahnu se objevuje také obyčejná lidská blbost, která se spolupodílí na všeobecném šílení a zlu.Nicméně závěr dává naději....,co nám taky zbývá.Pan Čapek měl ve všem pravdu......
Dobrý scénář filmu, který má obvyklé schéma.Nicméně dobře se kouká na osudy člověka, který se snaží dobrat, mnohdy krkolomným způsobem vlasní minulosti.Agent má výborný výcvik, orientuje se v krkolomných situacích, mnohdy až nadlidským způsobem.Ale dobře se na to kouká.Na závěr, jak jinak, dobro vítězí nad zlem a pan Bourne odplave mocnými tempy poté, co přežije střelné poranění, pád z několika desítek metrů do řeky a nehybný pobyt po hladinou v desítkách vteřin délky.Ale budiž.4 hvězdičky tomuhle filmu sluší.
Tak zase jeden solidní film, ke kterému je možno se vracet.Nebudu se obírat hereckými výkony.Mne zajímá ten fascinující a nikdy nekončící konflikt mezi logikou a formální mocí, které se v těchto situacích vždy dostávají do střetu. Dobře vykreslené typy postav, které spojuje strach ze smrti, prostá lidská odvaha, ne u všech ve stejné míře, ale hlavně vůle přežít.Zupácký plukovník hnaný dílem osobními ambicemi a dílem šílenými povahovými rysy.Protipól představuje důstojník, v civilu právník, které bezprostředně vidí bojové situace a snaží se vojáky chránit před zabíjením, které je zbytečné.Nabízí se zde paralela konfliktu mezi kapitánem jaderné ponorky a prvním důstojníkem ve filmu Krvavý příliv.No a běh vysokou travou proti japonským kulometům přiměje každého, aby se projevil.Ona šumící vysoká tráva mi silně připomněla fantastickou atmosféru z parku v Antonioniho Zvětšenině.Chvilková zbabělost, zoufalá odvaha, šílenství, racionální úvahy, vzdor formální moci tváří v tvář smrti,skutečná starost o svěřené vojáky, a také osobní statečnost některých z nich.Parádní je uvozující scéna po vylodění na ostrově, kdy postupující jednotku míjí domorodec, kterému vojáci nestojí při jeho cestě ani za pohled, natož, aby se obíral tím, co tam dělají, či chtějí.Nicméně je nám předložen jeden pohled na válku mezi tisíci již předloženými.Takže je na divákovi, aby si vybral.Tohle byla jedna z možností, ale skutečnost obsahovala nejspíše i cosi jiného.Ale kdo z nás to může posoudit? Není-liž pravda.Hodnotím jako velmi dobrý film.
Probůh, co se to s původním románem pana Vernea stalo, tedy co to s tím dílem udělali.Nádherný a silný individualismus geniálního myslitele, technika a vlastence u něhož se tyhle tři povahové rysy nádherně doplňovaly a žádný zrůdným způsobem nepřečníval byl nahrazen čímsi, co je směsí otcovství, tatíkovství, zloby, frustrace a neschopnosti triviální předvídavosti a stupidní fantasmagorie.To nebyl Nemo, to byl paskvil a šašek.Jakási pseudofreudovská směsice vztahů s bizarním a nereálným vyústěním přes stupidní pomořskou rvačku s chobotnicí, která připomínala našeho Bajaju, který válčil s drakem v aršpaššských skalách.Hrůza.
Měkký objektiv, londýnská mlha,přítmí až tma, vlhko, studeno,romanticko-strašidelné exteriéry a starý dům zatížený hrůznou a posléze zločinem.Padouch nádherně podaný s tu, a tam vykukující psychopatickou duší, která je vedena všeobjímajícím chtěním.Na druhé straně nesmírně křehká žena s intenzivní láskou, snad poprvé prožitou, která je konfrontována se zlem a postupně psychicky ničena, aby v závěru přistála v realitě a zbavila se existenciálního pekla.Náznak romantického vyustění v závěru nevadí......Krásný a silný film, který má stále co říci.
Těžko, či snadno hodnotit,protože jsem účastníkem zájezdu.A myšlenky k téhle misi se mi čas od času vrací.Spíš než vlastní snímek je asi lepší hodnotit, co jsem tam viděl.To první nechám na ostatních, kteří jsou odkázáni na film.Je jasné,že to byl výlet do Jurského parku.Ostré sledování reakcí na okolí již cestou z letiště.Nicméně první bizarnost byla již v příletové hale.Do země se vstupovalo přes detekční rám.A 3 přísl.STB, kteří byli celou dobu s námi dokreslovali depresivní pocity, které mne provázely celou cestu.Lidé se na nás koukali jako na zvěř v ZOO.Jen nebylo jasné na které straně mříží vlastně jsme.Pravda,řada z nás, rozuměj účastníků zájezdu, cosi zažila a bylo to znát na jejich reakcích.Ona šílená posranost před autoritou, která mne snad může i zničit.To bylo zřejmé.A bylo fuk, jestli to byl Moravák, či Čech. Viděl jsem, kam nás chtěl bolševik přivést, viděl jsem lidi, kteří to viděli také.Náherná podívaná.Drtivá většina účastníků se poklonila jak před 20m vysokou sochou, tak před nabalzamovanou mrtvolou Kima seniora v mausoleu, kde se točit nesmělo.Až na dva účastníky.Byl to parádní zážitek ve smyslu surreálného světa se stejně surreálně jednajícími účastníky zájezdu.A Linda to, myslím, zachytila dobře.
Koukám na tuhle krásu už ví Bůh pokolikáté a pořád to oslovuje, pohladí a vrátí do vlastních studentských let.Pan Frič zvládl tohle téma s geniálními herci, které nemusím jmenovat.Všichni je znáte.Študáci a kantoři-lvi a krotitelé-lovec a kořist.Vše sedí, vše je krásné.No a Ty dialogy s průběžným pátráním po autorovi článků v Řevu septimy...o tom nemá smysl podrobněji psát.....Je to čistá krása.
Vážení já Williamsovo dílo neviděl, ale to vůbec nevadí.Tenhle film mne silně oslovil jednak mírnou civilnosti, lidskosti, životního a situačního moudra, které je silně cítit z každá debaty, a že se jich tam odehrálo!Co?Ale to není žádné objevné novum, jen konstatování.Pan Malkovich se ukazuje v roli syna a bratra-je mi to po čertech blízké, neb jsem toho dosti zažil na vlatní kůži.A jak exaktně praví můj kámoš Igi B, tak maminky je třeba milovat, ale také od nich zavčasu utéct!A jeho nevtíravá snaha sestře pomoci, částečně z donucení, a ta místo skutečného vztahu jen cosi ochutná a když natáhne ruku, tak hrábne do prazdna a přesto v ní má střepy čehosi, co se pohybuje jen v pohádkách a při kontaktu s realitou se to bortí a láme.Nádherná paralela se skleněným jednorožcem, který je, či není součástí zvěřince a je lhostejné, zda lidského, či skleněného.A Ir se odporoučí za svým štěstím.Takový je, holt, život.Krásný a silný film.Hodnotím vysoko.
Sakra vážení no tak tohle je tak krásně český film.Pan Werich byl zde diskrétně proti, manifestně jakbysmet.Divák si to jistě přebral.Vy parchanti, vy kujóni, já vám dám fedrpuše, všichni ven! No za chvíli zase všichni sem! No a jak se planety točí kolem Slunce s pikly kolem, rozlitým vínem, tak to je snad nejlepší ukázka toho, co se tenkrát dělo! A ústřední, císařská, alchymistická laboratoř, tak kdo by ji neznal! Co? No a pak hopsa, hejsa do Brandejsa a ať se práší za kočárem ! Parádní a vypečená komedie stejně jako Ty rohlíčky.Sakra hluboko jsme zaťali naši národní sekeru a dodnes vyrovnáváme ten dluh! Ale naštěstí je to už pryč! Ale je tu cosi nového, snad ještě horšího!
Tak nevím, jak začít, äle jen tak zvolna.Navázat na dojmy, které ve mně zanechalo čtení románu, který posloužil jen velice volně jako předloha.Režisér použil pro své dílo jen to, co se mu hodilo do jeho představy o základní myšlence románu.Je bizarní, že se slepí lidé v druhém dílu jaksi vytratili.Vždyť jich musely přežít miliony.A film byl v zásadě jen o 3 lidech, kteří vidí.Vlažný a nudný vztah televizní komentátorky a vědce, který se na tragédii způsobené trifidy nepřímo podílel-protiváhu tvoří psychopat mírně se opájející mocí, jemu do klína spadlé.A nablblé dialogy, které psal snad nějaký přibraný ekolog, který naštěstí v době psaní románu ještě nebyl na světě.Slabé herecké výkony.Škody času u filmu stráveného.
Myslím, že nikdo nenatočil tak nádhernou parodii na westerny.Tenhle skvostný film bych postavil na úroveň Once upon a Time in the West.Ty dialogy, tak to je perla za perlou a část výroků již zlidověla......,tak například, že alkohol v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství....Panečku.Nádherná hudba, výborné písničky, herci bez výjimky vynikající,krásné exteriéry, krásné iteriéry, barevné filtry.....Kloubouk smekám hluboko, hodnotím vysoko !
Výborné herecké obsazení.Nicméně film nevybočuje z naivně-romantických mantinelů.Charaktery jsou jasně dány, úspěch, hloupost a debakly předem rozděleny, pitomci a bystří sedí na správných stranách.Dobře se na to koukalo, ale průměr je odpovídajícím hodnocením.
No tak zase jeden film, který mne vrátil do...,no řekněme do krásných let.Kdosi to tady srovnával s Bezstarostnou jízdou. Sakra s tímhle filmem to má společné tak akorát motorky a ještě ne stejné typy.Snad ta smrt na závěr je zrcadlová vůči té v jízdě.Policista jde službou a životem a přirozeně se snaží, a také slušně, pracovat a stoupat výše na služebním žebříku. A vstupní vražda k níž se přimotá a správně pojmenuje i přes počáteční protivenství mu pootevře dveře.Pak se setkává s běžnou sociální kontaktní rutinou.Občas to drnčí, občas budí úsměv, občas se honí na motorkách a sleduje svého "učitele" jak v pracovní, tak osobní rovině.Ten ho poučuje jako "blba" a posléze je sám postaven do role blba, tentokrát faktického.Hrdina se snaží jít a pátrat se slušností dál.Nakonec je to on, kdo najde vraha v ubohém oligofrenikovi, který vše spouští......Chamtivý kolega končí s vlasní kulkou ve vlastní hrudi.A to finále je fantastické, opravdu dojdeš nejdál se slušností?Inu jak na koho, inu jak kde.Vše je zasazeno do krásných exteriérů amerického venkova.Hodnotím vysoko.
Moje komentáře
Profesionálové (1966)
Jeden z "cestovních" westernů.Řekl bych, že ze šuplíku kde leží Mackenovo zlato.Romantika, chlapáctví, láska,šejdírna, lupiči,revolucionáři..no prostě lidské ZOO, které do tohoto patří.Jednu ženu osloví romantika revoluce a co se z toho všechno vyvine? No, jeden by řekl..."ty ženské..." Ale vše jde svou cestou, ženská je navrácena manželovi, nicméně odjíždí přesto nazpět i s revolucionářem a milencem současně.Manžel zůstává sám....Banální, úsměvné, otřepané..Chce se zvolat vivat revolution.Burt Lancaster, Claudia Cardinale, Lee Marvin,to vše jsou jména, která zaručují příjemnou zbavu.A k tomu je tenhle film určen.Nic víc!
Dny zrady I. (1973)
Před pár dny jsem se na tohle Vávrovo dílo podíval podruhé.Pan Vávra je, či byl jistě velmi dobrý režisér, ale byl také velmi dobrý gymnasta.A to jak v etické, tak v názorové, či postojové oblasti.Na jedné straně je tak silný film jako Kladivo na čarodejnice, na druhé straně tenhle film.Snůška historických faktů, pseudofaktů, konfabulací, představ a tužeb.Kdo byl zadavatelem tohoto filmu je jasné, a je to také cítit.Příšerné selhání států na západ od našich západních hranic, které je nepopiratelným historickým faktem tu ale nepřekřičí bláboly, jako například, že SSSR nám pomůže, když o to požádáme, nebo Beneš požádá.No chtěl bych vidět, jako se do naší země valí transporty sovětských vojáků a techniky, když v té době naše země vůbec se SSSR nehraničila.Shora to bylo beckovské Polsko, zespodu pak polofašistické Rumunsko. Takže kudy by sem strýček Joe poslal svoje tanky? Hm?To snad ví jen čert a Josef sám!! Národní semknutost a cítění tady je tady vystiženo typicky česky a přesně.Je to ten fenomén blanických rytířů, který jsme prokázali, či vyjevili v r. 68 podruhé.Ale vždy jsme dokázali zdevalvovat, či posrat to, co jsme dávali najevo.To je jeden z odporných rysů české povahy.Přišli Němci, heilovali jsme, volali ať žije fuhrer, přežili jsme Lidice i Němce.Přišli Rusové, přežili jsme je, volali ať žije SSSR.No to je paráda!! No a nakonec jsme zvonili klíčky na václaváku! Do prdele! Kdy tohle skončí???Co?? Parchanti! Jak se praví v Ostře sledovaných vlacích.Češi jsou smějící se bestie.Ale vůči komu vlastně??? Co??? Vávra byl dobrý režisér.My nejsme dobrý národ !Nebo je tomu naopak? Co??? A
Mackennovo zlato (1969)
Co k tomuhle filmu dodat?Je to půvabný, byť nasládlý příběh v němž, jak už to bývá, jde o souboj dobra se zlem, přičemž dobro má pořádnou dávku štěstí.Nejde aplikovat nějaká přísnější kritéria,a to jak z oblasi pohádek, tak z oblasti westernů.Mělo to od každého cosi.Podstatné mi však přijde, že to bylo o exteriérech.Ty spektákly jsou nádherné.Je to krásná pozvánka k návštěvě národních parků USA.No a ten závěr, no to je americký happy end se vším všudy.Ale buďme vlídní jak k příběhu, tak k protagonistům.Dobře se na to kouká......A
České nebe: Cimrmanův dramatický kšaft (divadlo) (2010)
Co k tomuhle skvostnému kusu dodat.Snad jen vyseknout poklonu a mlčet.Ale ono to nejde, jeden se musí řehtat nad krásným a českým humorem, který pohladí i píchá současně.Pánové S a S tu odvádí nádherné věci ať už s jazykem, či s dějinami a,koneckonců, i s jejíich tvůrci.Ticho ! Blbci ! A poslouchejte......... A
Solaris (2002)
Základní myšlenka Lemova románu je jasná.Zpracoval ji už Tarkovský a je naprosto původní.Je zřejmé, že tam, venku, mám na mysli vesmír, nás čekají různá překvapení.Cosi naznačuje Clarke ve Vesmírné odyssee.Tam je cílem nehmotná existence.Tady jsou hrdinové konfrotováni s čímsi opačným.Nehmotné vzpomínky, či chcete-li historie se stává realitou.A autor si zde vybírá, a tomu lze rozumět, jen komorní rovinu.Každý z nás má různě polarizované vzpomínky .A představa, že se objeví něco, co je vybráno oceánem na planetě podle kritérií jen samému oceánu zřejmých, může to vést k bizarním anebo nesmírně krásným a silným situacím.Je zde cítit to, co určuje běh lidského prožívání, pocitů, citů a počínání v samotných základech a v podvědomí.A pokus zobrazit reakce člověka, ktrý se setká s někým, kdo už není a s kým cosi silného prožil je zajímavý, velice zajímavý.A povedlo se to, myslím, docela dobře.V tuhle chvíli nevím, kdy zemřel pan Freud, ale jistě by si o tomhle románu s panem Lemem dobře popovídali.
V moci ďábla (2005)
Myslím, že se podařilo skutečně perfektně konfrontovat iracionální filosofii církve s řekněme racionální argumentací justice, či spíše pokusu o ni.Na jedné straně se ďábel, či 6 jeho pochopů zmocní jedné dívky a dávají jí zakoušet cosi, co nemá příčinu a je jistě příšerné.Vyvolává do děsivé situce, ale jen zhruba to vykresluje prožitky postižené.Koneckonců, je to podobné prožitkům psychotika s paranoidním typem schizofrenie.Ale dejme tomu, že to vyvolali démoni.Ostatně, jaký je v tom rozdíl? Ne?Martyrium dívky ukončuje smrt, kterou si, přes alternativu nabídnutou jí pannou Mariií, vybrala ona sama.Na druhé straně do věci vstupuje justice, která má posoudit a potrestat vraždu, ktrou údajně spáchal svým počínáním kněz.Tady se dostáváme k meritu věci.Jak je možno racionálně posoudit věci, či události, jež jsou důsledkem či součástí naprosto iracionálního, či duchovního světa víry.Nezanedbatelný je i vstup medicíny.Vzniká pro soudce dost bizarní situace a porota to rozsekne jediným možným způsobem.Spravedlnosti i Bohu je učiněno zadost a oba odcházejí od soudu klidni.Ale děvče je po smrti a utrpením musela projít.Řekl bych, že provaz má roztřepený konec....Kde je tedy spravedlnost? Jde o slušný film, který by zasloužil hlubší rozbor.A
X-15 (1961)
Jde o jeden z filmů, který se snaží dokumentovat jednu významnou etapu vývoje amerického letectví, která připravovala cestu člověka do vesmíru.Fakta jsou oblečena do civilních šatů, je zde obvyklá omáčka z poruch, pokusů, ohně a také neštěstí, která tuhle práci provádějí.No a následná řešení těchto "problémů"Film si nečiní nárok na vysoké hodnocení.Je to tak film na nedělní odpoledne.
Cesta do středu země (TV film) (2008)
odpad!Kriste Ježíši! Lidi mají vůbec tvůrci jakousi, alespoň elementární úctu k původnímu námětu.Vždyť tahle sračka je do nebo volající zprznění.
Věc (1982)
Tak se dočkáme pokračování.Nevím, zda bohudík, či bohužel.Čertví, co Američané a Kanaďané vytvořili.Počátek???Ale dost, nechejme se překvapit.Tenhle horror patří k tě dobrým, či spíše vynikajícím.Zajímavá biologická entita se dostala na Zem.Uniklo mi zda byla tvůrcem kosmické lodi, či v ní jen prostě přicestovala jako náklad.Ale to není pro tento příběh to podstatné.Norové tomu pomohli ven, rozmrazili to v dobrém úmyslu a jak se potázali líčí film parádně.No a Američané to pak dořešili.Ale za jakou cenu?Inu inostranci nemusí být vždy přátelští.Tady se "to" pokouší přežít, či žít.Jenže k tomu si vybírá tu nejméně vhodnou cestu.A je pro to vybaveno výborně.Není-liž pravda?Mrazivé "venku", útulné teplo stanice,do toho jeden pejsek, a pak se spustí peklo."To" chce přežít, ale ostatní to zabíjí a Ti se zoufale pokouší zabít z jejich pohledu "zlo"Výborně gradovaný příběh, mající jen maličko z Hitchcocova Psycho a maličko z 10 malých černoušků.Ale vážně.Jde o naprosto původní námět, který nám kromě horrorového zážitku přináší i sdělení, které je mnohem podstatnější, a sice že návštěvníci z vesmíru nemusí být nuně přátelští a mírumilovní.Přestože schopnost cestovat na ohromné vzdálenosti vesmírem vyžaduje velmi vyvinutou civilizaci, nesmírnou inteligenci.A tyhle fenomény nemusí nutně implikovat mírumilovnost.....,takže.....A o tomhle to taky je.No a v dalším díle se třeba dozvíme, co by se......,ale dost.Už nechám spekulací.Doufám, že tvůrci nezklamou, jak to u pokračování bývá.
Vepřinec (1969)
Podíval jsem se na tenhle opus již poněkolikáté a vždy mne to osloví nesmírně silně.To, co zde mistr předkládá k uchopení stojí mimo čas.Ačkoliv jde o současnou problematiku a také tu nepříliš vzdálenou.Viditelné jsou dvě roviny, ale jeden příběh.Prase je všudypřítomné, v komkoliv z nás.Ať už jde o bolševika, fašistu, Žida, či kohokoliv jiného.Je ale otázkou, či spíše problémem, kde se svině může manifestovat a proč se může manifestovat.Tady mistr podle mého soudu zůstává před branou.Ale je to jediná brána, kterou kdyby otevřel, tak se z filmu, který je krásný právě oněmi náznaky stal politický manifest, a tedy sračka.Ale přece jen, vzpomeňte vážení na jeden výrok toho šilhavého psychopata v Salo, který se ptá...."a víte, co se stane, když bolševik spadne do Rudého moře?....No udělá to žbluňk!...."Já bych tady ještě dodal....."...tralala..."Kam jdou lidé po válce a v 60. letech? Kde je zlo? Odpovědi jsou v tom paralelní příběhu, a také v tom,co tak nádherně a působivě popisuje v Salo.Vážení myslím, že obcujeme s prasaty a jsme jimi požíráni.Tohle bohužel a naštěstí musel mistr vystřihnout.Škoda!
Běsnící měsíc (1971)
Silný příběh v krásném filmu.Mládí a dveře otevřené snad na všechny strany.Nemoc mrzačící tělo, duše je však silnější a láska představuje tu nejsilnější motivaci k životu.A přece vede ke smrti alespoň jednoho z páru.A ten druhý vrací pingpongový míček, vrací podanou ruku, vrací se do svého zmrzačeného života mezi sobě rovné.I takový život je nutno dožít.Byť i jen se vzpomínkami na krásu a milovaného člověka.Hodnotím vysoko.Takových filmů je málo.
Slzy slunce (2003)
Bruce Wilis nezklamal ani nepřekvapil.Zase jedno téma, které se obírá tím základním zlem.Jde o schematický, černobílý fil, vyvedený v nádherných barvách.Exteriéry jsou krásné.Ale to je jediné z tohoto filmu, co snese zařazení do této kategorie.Rozkolísaný voják, jehož vojáctví ustupuje tváří v tvář zlu a doktorčiným slzám, či plivancům.Akční scény jsou místy bizarní a úsměvné.Hurá bílé demokracii, smrt černé totalitě a zvůli mávající kalašnikovy.A černá smrt se mění v popel v napalmovém dešti.No hrůza nebo bohudík?Ale nechám toho....., oni to mysleli dobře.
16 bloků (2006)
Zase jeden souboj toho a těch tamtěch, kteří nejsou všichni jako...Jeden spravedlivý, který si zadal, ale vrátil se na cestu pravou.No a tlupa darebáků končící v efektních piruetách a veletočích, které roztáčí slepá, anebo až moc dobře vidící spravedlnost.Na jeden večer, či pár chvil to je dobrá zábava, ale budí místy úsměv nad tím, co je ještě možné natočit....Pan Wilis nezklamal a Ti ostatní také ne.....Ty tři frčky jsou horní hranicí a trošku jsem to popostrčil...
Valkýra (2008)
Koukám na tenhle film a aniž bych čekal na konec, tak píši tenhle komentář.Tenhle film by měli točit Němci, protože to byla, koneckonců, jejich věc.Vzpomínám, když se Američané pokusili zfilmovat Dostojevkého Zločina a trest s Benem Kingsleyem.To byla děsná věc.Nechci srážet pana Cruise, je to jistě dobrý herec, nicméně tohle je německá věc a patří to Němcům.Němci k tomuhle národnímu počinu v tehdejším systému jistě pozoruhodnému vzhlížejí asi jako my k atentátu na Reinharda Heydricha.Je to poněkud přibližné srovnání,protože čím jsme zaplatili za zmíněný atentát se nedá vůbec srovnat s tím, co se dělo po atentátu v Německu.Národní hrdost a čest německých důstojníků v konfrontaci se zlem a devastací vlastní země.Jde opět, jako už pokolikáté v dějinách lidstava o konflikt mezi formální mocí státu a tím, či těmi, kteří chtějí něco změnit.A jak to povětšinou dopadá je popsáno i v tomto filmu.Jen u nás se nanašel nikdo, kdo by zastřelil Husáka, Jakeše, či jiné jim podobné gaunery.Ale to už je jiný příběh, ale zase ne tak moc....T
Bezstarostná jízda (1969)
Co dodat k tomuhle krásnému dílu? Vážení, když tohle vznikalo, tak my tady jsem prd věděli o čem svoboda a marihuana je.Alespoň drtivá většina národa.Dva borci jedou kamsi do nikam, přiberou třetího, navštíví další a cosi krásného inhalují a pijí naplno a dodna.Ale sakra, co čert nechtěl, na dně čeká smrt z rukou nějakých buranů, kteří nepochopí ani dlouhé vlasy .Takhle nějak bychom měli mít možnost také žít.A ta nádherná hudba........Ale kdoví, třeba je život o tom všem, včetně konce filmu s ohněm a rozbitou motorkou.Hodnotím vysoko !
Poslední Mohykán (1992)
Jeden z nejsilnějších romantických a dobrodružných filmů, který jsem viděl.Znám jistě román J.F Copopera z dětsví.Tady byl podán nesmírně silnou formou v nádherných exteriérech a hlavně hudbou s tak silným nábojem, že místy člověk zapomíná sledovat děj a jen vnímá tu naléhavou sílu hudby, Obvyklý souboj dobra se zlem z nichž to první má podobu silné lásky mezi indiánem a běloškou.K tomu džentlmenské mravy důstojníků, chladná odvaha indiánů a krutá, leč nevyhnutelná rozhodnutí starších velitelů a náčelníků.Zloduch končí s proraženou lebkou, a Ti, kteří přežili hledí do zapadajícího slunce, prosí Boha o službu, ale co je vlastně čeká?To dnes už víme všichni, jak to dopadlo....Tedy takový je život.......A.T.
Ctihodný občan (2009)
Kouknul jsem na tohle včera, namaje jiné volby.Mám pocit, že flm patří někam na jinou planetu.Ještě lze pochopit šílenou tenzi otce, krému vyvraždí rodinu.Pocit nejprve bezmoci v zabránění, poté silnou vůli i motivaci potrestat vrahy.A tady se film odpoutává od země a mizí kamsi, kam asi není moc vidět.Tedy do fantazie autora.Myslím, že Edmond Dantes a abbe Faria by se divili, co všechno se dá z amerického vězení zorganizovat.Proti hrdinovi to byli žabaři.Nicméně, na sobotní večer, a navíc do služby to byla docela fajn podívaná.Já se nenudil, občas jsem se usmíval.
Bílá nemoc (1937)
Je to nesmírně silný film, který se obírá základním momentem zla, jeho původem i projevy, které je šílené ve všech svých formách.Pan Čapek pojmenoval zlo naprosto přesně.Film je romantický, nicméně stojí na stejné úrovni jako Orwelovo dílo.Jistě víte, nač narážím.Film líčí surovou totalitu, která nutně produkuje zlo.Jsou uvedeny také obraty hrdinů v mezních situacích, debaty dra Galéna s maršálem, onemocnění maršála......A zfanatizovaný, takto ve všech svých projevech odporný dav, kde se stírá individualita a hlavní slovo má ten, kdo má nejsilnější hlas.A v tomhle bahnu se objevuje také obyčejná lidská blbost, která se spolupodílí na všeobecném šílení a zlu.Nicméně závěr dává naději....,co nám taky zbývá.Pan Čapek měl ve všem pravdu......
Bourneovo ultimátum (2007)
Dobrý scénář filmu, který má obvyklé schéma.Nicméně dobře se kouká na osudy člověka, který se snaží dobrat, mnohdy krkolomným způsobem vlasní minulosti.Agent má výborný výcvik, orientuje se v krkolomných situacích, mnohdy až nadlidským způsobem.Ale dobře se na to kouká.Na závěr, jak jinak, dobro vítězí nad zlem a pan Bourne odplave mocnými tempy poté, co přežije střelné poranění, pád z několika desítek metrů do řeky a nehybný pobyt po hladinou v desítkách vteřin délky.Ale budiž.4 hvězdičky tomuhle filmu sluší.
Tenká červená linie (1998)
Tak zase jeden solidní film, ke kterému je možno se vracet.Nebudu se obírat hereckými výkony.Mne zajímá ten fascinující a nikdy nekončící konflikt mezi logikou a formální mocí, které se v těchto situacích vždy dostávají do střetu. Dobře vykreslené typy postav, které spojuje strach ze smrti, prostá lidská odvaha, ne u všech ve stejné míře, ale hlavně vůle přežít.Zupácký plukovník hnaný dílem osobními ambicemi a dílem šílenými povahovými rysy.Protipól představuje důstojník, v civilu právník, které bezprostředně vidí bojové situace a snaží se vojáky chránit před zabíjením, které je zbytečné.Nabízí se zde paralela konfliktu mezi kapitánem jaderné ponorky a prvním důstojníkem ve filmu Krvavý příliv.No a běh vysokou travou proti japonským kulometům přiměje každého, aby se projevil.Ona šumící vysoká tráva mi silně připomněla fantastickou atmosféru z parku v Antonioniho Zvětšenině.Chvilková zbabělost, zoufalá odvaha, šílenství, racionální úvahy, vzdor formální moci tváří v tvář smrti,skutečná starost o svěřené vojáky, a také osobní statečnost některých z nich.Parádní je uvozující scéna po vylodění na ostrově, kdy postupující jednotku míjí domorodec, kterému vojáci nestojí při jeho cestě ani za pohled, natož, aby se obíral tím, co tam dělají, či chtějí.Nicméně je nám předložen jeden pohled na válku mezi tisíci již předloženými.Takže je na divákovi, aby si vybral.Tohle byla jedna z možností, ale skutečnost obsahovala nejspíše i cosi jiného.Ale kdo z nás to může posoudit? Není-liž pravda.Hodnotím jako velmi dobrý film.
20.000 mil pod mořem (TV film) (1997)
Probůh, co se to s původním románem pana Vernea stalo, tedy co to s tím dílem udělali.Nádherný a silný individualismus geniálního myslitele, technika a vlastence u něhož se tyhle tři povahové rysy nádherně doplňovaly a žádný zrůdným způsobem nepřečníval byl nahrazen čímsi, co je směsí otcovství, tatíkovství, zloby, frustrace a neschopnosti triviální předvídavosti a stupidní fantasmagorie.To nebyl Nemo, to byl paskvil a šašek.Jakási pseudofreudovská směsice vztahů s bizarním a nereálným vyústěním přes stupidní pomořskou rvačku s chobotnicí, která připomínala našeho Bajaju, který válčil s drakem v aršpaššských skalách.Hrůza.
Plynové lampy (1944)
Měkký objektiv, londýnská mlha,přítmí až tma, vlhko, studeno,romanticko-strašidelné exteriéry a starý dům zatížený hrůznou a posléze zločinem.Padouch nádherně podaný s tu, a tam vykukující psychopatickou duší, která je vedena všeobjímajícím chtěním.Na druhé straně nesmírně křehká žena s intenzivní láskou, snad poprvé prožitou, která je konfrontována se zlem a postupně psychicky ničena, aby v závěru přistála v realitě a zbavila se existenciálního pekla.Náznak romantického vyustění v závěru nevadí......Krásný a silný film, který má stále co říci.
Vítejte v KLDR! (2008)
Těžko, či snadno hodnotit,protože jsem účastníkem zájezdu.A myšlenky k téhle misi se mi čas od času vrací.Spíš než vlastní snímek je asi lepší hodnotit, co jsem tam viděl.To první nechám na ostatních, kteří jsou odkázáni na film.Je jasné,že to byl výlet do Jurského parku.Ostré sledování reakcí na okolí již cestou z letiště.Nicméně první bizarnost byla již v příletové hale.Do země se vstupovalo přes detekční rám.A 3 přísl.STB, kteří byli celou dobu s námi dokreslovali depresivní pocity, které mne provázely celou cestu.Lidé se na nás koukali jako na zvěř v ZOO.Jen nebylo jasné na které straně mříží vlastně jsme.Pravda,řada z nás, rozuměj účastníků zájezdu, cosi zažila a bylo to znát na jejich reakcích.Ona šílená posranost před autoritou, která mne snad může i zničit.To bylo zřejmé.A bylo fuk, jestli to byl Moravák, či Čech. Viděl jsem, kam nás chtěl bolševik přivést, viděl jsem lidi, kteří to viděli také.Náherná podívaná.Drtivá většina účastníků se poklonila jak před 20m vysokou sochou, tak před nabalzamovanou mrtvolou Kima seniora v mausoleu, kde se točit nesmělo.Až na dva účastníky.Byl to parádní zážitek ve smyslu surreálného světa se stejně surreálně jednajícími účastníky zájezdu.A Linda to, myslím, zachytila dobře.
Škola základ života! (1938)
Koukám na tuhle krásu už ví Bůh pokolikáté a pořád to oslovuje, pohladí a vrátí do vlastních studentských let.Pan Frič zvládl tohle téma s geniálními herci, které nemusím jmenovat.Všichni je znáte.Študáci a kantoři-lvi a krotitelé-lovec a kořist.Vše sedí, vše je krásné.No a Ty dialogy s průběžným pátráním po autorovi článků v Řevu septimy...o tom nemá smysl podrobněji psát.....Je to čistá krása.
Skleněný zvěřinec (1987)
Vážení já Williamsovo dílo neviděl, ale to vůbec nevadí.Tenhle film mne silně oslovil jednak mírnou civilnosti, lidskosti, životního a situačního moudra, které je silně cítit z každá debaty, a že se jich tam odehrálo!Co?Ale to není žádné objevné novum, jen konstatování.Pan Malkovich se ukazuje v roli syna a bratra-je mi to po čertech blízké, neb jsem toho dosti zažil na vlatní kůži.A jak exaktně praví můj kámoš Igi B, tak maminky je třeba milovat, ale také od nich zavčasu utéct!A jeho nevtíravá snaha sestře pomoci, částečně z donucení, a ta místo skutečného vztahu jen cosi ochutná a když natáhne ruku, tak hrábne do prazdna a přesto v ní má střepy čehosi, co se pohybuje jen v pohádkách a při kontaktu s realitou se to bortí a láme.Nádherná paralela se skleněným jednorožcem, který je, či není součástí zvěřince a je lhostejné, zda lidského, či skleněného.A Ir se odporoučí za svým štěstím.Takový je, holt, život.Krásný a silný film.Hodnotím vysoko.
Císařův pekař – Pekařův císař (1951)
Sakra vážení no tak tohle je tak krásně český film.Pan Werich byl zde diskrétně proti, manifestně jakbysmet.Divák si to jistě přebral.Vy parchanti, vy kujóni, já vám dám fedrpuše, všichni ven! No za chvíli zase všichni sem! No a jak se planety točí kolem Slunce s pikly kolem, rozlitým vínem, tak to je snad nejlepší ukázka toho, co se tenkrát dělo! A ústřední, císařská, alchymistická laboratoř, tak kdo by ji neznal! Co? No a pak hopsa, hejsa do Brandejsa a ať se práší za kočárem ! Parádní a vypečená komedie stejně jako Ty rohlíčky.Sakra hluboko jsme zaťali naši národní sekeru a dodnes vyrovnáváme ten dluh! Ale naštěstí je to už pryč! Ale je tu cosi nového, snad ještě horšího!
Den trifidů (TV seriál) (2009)
Tak nevím, jak začít, äle jen tak zvolna.Navázat na dojmy, které ve mně zanechalo čtení románu, který posloužil jen velice volně jako předloha.Režisér použil pro své dílo jen to, co se mu hodilo do jeho představy o základní myšlence románu.Je bizarní, že se slepí lidé v druhém dílu jaksi vytratili.Vždyť jich musely přežít miliony.A film byl v zásadě jen o 3 lidech, kteří vidí.Vlažný a nudný vztah televizní komentátorky a vědce, který se na tragédii způsobené trifidy nepřímo podílel-protiváhu tvoří psychopat mírně se opájející mocí, jemu do klína spadlé.A nablblé dialogy, které psal snad nějaký přibraný ekolog, který naštěstí v době psaní románu ještě nebyl na světě.Slabé herecké výkony.Škody času u filmu stráveného.
Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964)
Myslím, že nikdo nenatočil tak nádhernou parodii na westerny.Tenhle skvostný film bych postavil na úroveň Once upon a Time in the West.Ty dialogy, tak to je perla za perlou a část výroků již zlidověla......,tak například, že alkohol v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství....Panečku.Nádherná hudba, výborné písničky, herci bez výjimky vynikající,krásné exteriéry, krásné iteriéry, barevné filtry.....Kloubouk smekám hluboko, hodnotím vysoko !
Krycí jméno: Smaragd (1985)
Výborné herecké obsazení.Nicméně film nevybočuje z naivně-romantických mantinelů.Charaktery jsou jasně dány, úspěch, hloupost a debakly předem rozděleny, pitomci a bystří sedí na správných stranách.Dobře se na to koukalo, ale průměr je odpovídajícím hodnocením.
Modrá Electra Glide (1973)
No tak zase jeden film, který mne vrátil do...,no řekněme do krásných let.Kdosi to tady srovnával s Bezstarostnou jízdou. Sakra s tímhle filmem to má společné tak akorát motorky a ještě ne stejné typy.Snad ta smrt na závěr je zrcadlová vůči té v jízdě.Policista jde službou a životem a přirozeně se snaží, a také slušně, pracovat a stoupat výše na služebním žebříku. A vstupní vražda k níž se přimotá a správně pojmenuje i přes počáteční protivenství mu pootevře dveře.Pak se setkává s běžnou sociální kontaktní rutinou.Občas to drnčí, občas budí úsměv, občas se honí na motorkách a sleduje svého "učitele" jak v pracovní, tak osobní rovině.Ten ho poučuje jako "blba" a posléze je sám postaven do role blba, tentokrát faktického.Hrdina se snaží jít a pátrat se slušností dál.Nakonec je to on, kdo najde vraha v ubohém oligofrenikovi, který vše spouští......Chamtivý kolega končí s vlasní kulkou ve vlastní hrudi.A to finále je fantastické, opravdu dojdeš nejdál se slušností?Inu jak na koho, inu jak kde.Vše je zasazeno do krásných exteriérů amerického venkova.Hodnotím vysoko.