Laxik

Úžasnej nářez od nejlepší metalový kapely historie.

Del Toro je mistrem vyprávění příběhů, a těch ze Španělska minulého století obzvlášť. Ale jeho posedlost příšerkami mi občas přijde "mírně ujetá", protože tady byl ten utopenej kluk jen tak do počtu. A to ani nemluvím o té druhé oživlé mrtvole.

Pane bože, pane bože! Nebo spíš Bruci Bannere, Bruci Bannere! Tak tohle byl nářez, jakej se jen tak nevidí! Krucinál, takhle mi hladinu testosteronu naposledy zvýšilo první shlédnutí Vzpoury strojů! O některejch filmech se říká, že jsou stvořený pro kino, ale, pánové, KINO BYLO STVOŘENO PRO TENHLE FILM! Když jsem viděl staré známé, tetelil jsem se blahem, když se začali rvát, šílel jsem jak osmiletej o Vánocích! A když začal Hulk porcovat stíhačku, pocintal jsem si blahem tričko! A slintal jsem ještě několikrát! Já nevím, co napsat, abych se neopakoval, snad jen, že je tenhle film zdraví nebezpečnej, protože když jsem šel domů z kina, byl jsem tak nabuzenej, až se mi chtělo se rozeběhnout proti stomům, zdem, autům, ... a prostě jima jen proběhnout a rozmlátit je na kaši! A protože vykřičníků pro tenhle film není nikdy dost, tady jsou další!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! UÁÁÁÁÁÁÁÁ, SLABÝ BŮH !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Čekal jsem středoškolského Frajera Lukea, ale místo toho se mi dostalo zcela jiné psychózy. Čekal jsem charismatický klon Paula Newmana a dostalo se mi plnohodnotného Jamese Deana. A přes to všechno jsem vlastně dostal přesně to, co jsem čekal a co jsem chtěl.

Tohle je film, o kterém se toho hlavně tady na ČSFD hodně namluvilo a naslibovalo. Takže jsem se samozřejmě těšil. A těšil jsem se o to víc, když jsem nedávno shlédl o dva roky mladší skvělé Zlomené květiny, které mnozí označovali za slabý odvar tohoto filmu. Bohužel jsem se zklamal. Film pokládá mnoho otázek o smyslu života, ale bohužel je nejen podává tak nějak polovičatě, ale dokonce nepřichází ani s minimálním rozřešením. Bill Murray je ale jako vždy dokonalý a celý film táhne kupředu až ke zdárnému konci. Jenže jsem se zdárného konce nedočkal, místo toho na mě vypadla jen nějaká nafouklá bublina, která mi místo otřesu mozku přivodila jen lehké pomatení smyslů, říkající: "A to má být jako konec?"

Průměrný film s trochu netradiční reakcí tatínka. Radši mám seriálové verze únosů, protože i tenhle film měl děj, který by se v pohodě vešel do 45minut.

Bez nápadu, bez vtipu, žaludek zvedající animace.

Jeden z těch horších kousků. I když jeden z těch oblíbenějších.

Oproti ostatním filmům o sportu, tady není hra týmu jednou nahoře a jednou dole. Ta je totiž od příchodu Cartera pořád nahoře. Ti, kdo jsou jako na houpačce, jsou sami lidé a hráči především. Samuel L. Jackson opět v roli drsného mravokárce, který zachraňuje nevinné hříšníky z Dálnice do pekel. A válí, setsakra válí.

Záporák ztělesňující čiré zlo? NENÍ. Klaďas vedoucí svůj tým s americkou vlajkou v jedné ruce a se zlatým mečem v té druhé? CHYBÍ. Totálně vymaštěná guma? NO DOBŘE, TĚCH JE TADY HNED NĚKOLIK... Tenhle film nejlépe vystihují právě ta dvě slova, která v jeho profilu svítí v kolonce žánr: SPORTOVNÍ DRAMA. A že je to extra sportovní a extra drama, na to vemte jed. Něco takového může ukočírovat snad jen Oliver Stone. Líbily se mi postavy, sportovní (tedy akční) scény, lyrické a lyrickoepické party, nadhled (videoklip k songu My name is Willie) a sakra se mi líbila Cameron. *SPOILER Co se mi nemuselo líbit byl konec. A i když víme, že sportovní film musí skončit na dva způsoby - buď tým těsně vyhraje nebo těsně prohraje, protože jinak by chybělo napětí - stejně vás to zklame. Naštěstí si toho byl Stone dobře vědom a po slzopudném konci zápasu přidal ještě jeden konec, a to ten opravdový. Tady Al Pacino ukázal, že je opravdovým ďáblem, a to i bez svého advokáta. Sviňárnu předvedl pěknou a mně se hned na obličeji vykouzlil široký úsměv.