Profil
Hodnocení (1671)
Komentáře (337) Biografie (1)
Oblíbené filmy
Oblíbení režiséři
Oblíbení herci
Oblíbené herečky
Oblíbené seriály
|
Moje komentáře |
 Pan Smith přichází (1939) 
|
19.03.2010 |
| |
Mr.Smith reprezentující základní americké hodnoty (pro upřesnění svobodu, demokracii,morálku,atd.) je bezelstný chakter, kterému musíte buď vyhovět nebo ho vystřelit hluboko do vesmíru, jinak vás svoji ubíjející naivitou a blbostí přiměje spáchat v lepším případě politickou sebevraždu. Po režíjní stránce jde o slušné drama, v tomto směru Caprovi nelze nic moc vytknout. Ovšem co se obsahu týče se jedná, zejména v druhé polovině, o dost obtížně stravitelnou přehlídku patosu a vlasteneckého chlívu, ve kterém se ztrácí zajímavé téma politické korupce. V některých momentech film zcela vážně připomíná komedii o autistickém mládenci, který se přišel ostatním senátorům pochlubit tím že dokáže s pomocí své sekretářky vyspellovat vlastní příjmení. Závěrečná Stewartova herecká etuda na mě také nijak zvlášť nezapůsobila ačkoli (nebo právě proto že) jde o dost teatrální představení. Z herců mě svým výkonem nejvíc chytil Claude Rains. |
 Show Jerryho Seinfelda (1990)
|
26.01.2010 |
| |
Asi by nebylo dostatečně výstižné označit Seinfelda pouze za "nějaký" sitcom. U nás je možná sotva v podvědomí, v US jde ale přinejmenším o kultruní fenomén Simpsonovských rozměrů, který inspiroval celou řadu novějších seriálů. Osobně se přikláním k názoru, že je možná zaměřen víc směrem na starší publikum, třeba z vlastních zkušeností vím, že mě dřív vůbec nebavil, až v poslední době jsem si ho fakt oblíbil. Nejspíš jsem do jeho humoru dorostl, doufejme že ne zdegeneroval. Celé se to může zdát na první pohled usedlé, oproti Přátelům, HIMYMům atd., dědkovské, stejně jako hlavní protagonisté. Pod povrchem je ale střeštěný humor, díky kterému člověk brzy pochopí, proč je Seinfeld v USA jedním z nejůspěšnějších sitcomů vůbec, i přesto že jak se o něm často traduje, jde jen o "souhrn ničeho". |
|
Nahota je baví (2007)
|
26.01.2010 |
| |
Dokumenty o kulturních rysech a specifikách amerických měst se mohou zaměřovat na všemožné sociální apekty nebo se třeba jen omezit na místní kuchyni, každopádně všechno z toho už jsme mohli vidět hodněkrát. Vzít si na mušku domorodé ženy, jejich temperament, vztah k sexu a nahotě, to je určitě originální koncept, bohužel je to zároveň jediné pozitivum této dokumentární série. Tímhle způsobem to totiž očividně nefunguje. Fotografa Andrewa zkontaktuje nějaká květa (co se chce zoufale zviditelnit), on ji navštíví, nafotí, pak nejspíš i vymele a celé to vytrvale obohacuje nepředstavitelně nudnýma kecama abysme z toho něco měli i my diváci. Před nebo pak přihodí několik informací o tamním městě, kterými ho dokonale charakterizuje a pokračujeme dál. Hodně těch holek je průměrných, samotné focení doprovázené mistrovým blábolením tedy skýtá jen minimum potěšení. Celé by to mohlo být fajn, kdyby dokument fungoval alespoň jako turistická příručka pro muže, když už Andrew zvedne zadek a jede např. do San Francisca, tak by se při té příležitosti mohl alespoň pokusit zmapovat jestli se tamní ženy v něčem liší, co se o nich traduje, v čem jsou vyjímečné (já vím, každá je vyjímečná..), kam se chodí bavit atd., no prostě víc do hloubky, myšleno obrazně. V podstatě i za jakékoli milné generalizování bych byl vděčnej. Shrnu-li to tedy, Naked Happy Girls nepřináší do placu ani info ani entertainment, jen zazděnej zajímavej nápad. |
 Service de Luxe (1938)
|
08.12.2009 |
| |
Hlavní hrdina opouští rodnou hroudu a vydává se do velkoměsta s nadějí, že nalezne sponzora pro svůj nový vynález - pásový traktor. Helen Murphy (Constance Bennett) vede společnost, která zajišťuje veškeré možné i nemožné služby bohatým klientům, počínaje zašíváním ponožek přes rezervace až po plánování svatebních obřadů. On hledá ženu co by mu neorganizovala život a ona muže který by měl svoji hlavu, oba si proto logicky padnou do oka. Jde ale o klasickou romantickou komedii a tak se vše musí v poslední třetině náležitě zkomplikovat, jako vždy kvůli něčemu velmi podstatnému. Vincent Price ve své první filmové roli předvádí perfektní uvolněný výkon, holt cesty páně jsou nevyzpytatelné, stejně jako je kariéra herckých velikánů. Na začátku se ženám dvoříte a na konci je mordujete. Kromě ústřední dvojice, která obstarává především romantickou část filmu, je zde i pár vedlejších postav. Vesměs jde o úsměvné figurky, kterým kraluje Charles Ruggles coby excentrický podnikatel. Při jeho proslovu oznamujícím zasnouby jsem se několikrát upřímně pobavil |
|
Return to Oz (1985)
|
30.11.2009 |
| |
Jsem opravdu rád, že mě v dětství tato "pohádka" minula. Jedno filmové trauma ( www.csfd.cz/film/109687-peanut-butter-solution-the/ ) bohatě stačí. Od začátku je patrné, že asi nepůjde o klasický rodinný příběh plný veselých postaviček, falků, balónků a umpalumpů. Už v prvních minutách filmu totiž vyjde najevo, že Dorotku mají rodiče za pomateného šílence trpícího nespavostí. Proto ji pošlou léčit elektrickými šoky do jakéhosi strašidelného cvokhauzu, no stěží si dokáži představit optimističtější začátek rodinného filmu. Když pak zjistíte, že se D. ocitla znova v kouzelné zemi Oz a její sidekick je nejroztomilejší zvíře na planetě - slepice (pochopitelně), dojde vám že tentokrát budete svědky něčeho zvráceného. Následuje střet s wheelery, ani nevím jak jinak tuto sekvenci popsat než jako boveři na kolečkách honící holku a slepici - www.youtube.com/watch ). Pak tu máme čarodejnici která chce ukradnout Dorotce hlavu a přidat si jí do sbírky, poušť které když se dotknete tak se z vás stane písek, létající kanape se sobí hlavou, zhuleného kamenožrouta, nádherný efekty, šílené finále, no prostě všechno co se malému děcku vryje hluboko do paměti. |
 Mumie (1997)
|
11.11.2009 |
| |
Informace z Wikipedie: "Jeffrey Obrow is a renowned movie director and a professor at USC School of Cinematic Arts". Co?? Vypustit do světa jenom z poloviny tak velké hovnovité monstrum, tak se schovávám do konce života v lese a po nocích vybírám krmelce. To poslední co by mě v takové situaci napadlo je chodit se tím chlubit studentům filmového institutu. Vážně by mě zajímalo co si ve svých mozkových ústrojích asi tak tvůrci představovali že zrovna tvoří když nad tím seděli a tlačili. Jestli si totiž představovali cokoli jiného než stupidní laciné béčko, ve kterém je asi toliko myšlenkových souvislostí jako ve vystoupení šimpanzího symfonického orchestru, potom museli být na konci asi hodně zklamaní. Navíc pokud jsem neměl vidiny tak měla ta mumie prstů sedm a ne šest, což je předpokládám jen chyba zde v synopsi, i když nelze říct že by mě to nějak zvášť udivilo kdyby se jednalo o oficiální text distributora. Ne vážně, jediný způsob jakým se dá u tohoto veledíla vydržet hodinu a půl je sledovat křivku blbosti, která má teda silně narůstající tendenci, což lze vpodstatě považovat za jediný pozitivum celého filmu (1*). Pro milovníky špatně natočených, od začátku do konce blbých, nezábavných a předvídatelných televizních filmů vpodstatě povinnost. |
|
Mravenčí invaze (2007)
|
05.10.2009 |
| |
Jedna věc je natočit zábavné béčko a druhá dokázat do relativně krátkého časového úseku vtěsnat takový depozit sraček a klišé a dokázat se u toho tvářit seriozně. Věřím tomu, že to tvůrci vlastně ani nemysleli vážně protože si nedokáži představit jak by někdo kdo je alespoň jeden den v roce při smyslech mohl vytvořit takový filmový pahýl a myslet si, že s ním udělá komukoliv dobře. Do hororu má tato -záležitost- hodně daleko a už jen fakt že někoho napadne spojitost s tímto žánrem je pro Mravenčí invazi velkým komplimentem. Hlavní hrdiny či rovnou celou posádku by v soutěži inteligence převálcovala snad i bedna sodovek ale na rovinu, kdo z nás by dokázal intelektuálně vzdorovat centimetrovému, mimořádně nebezpečně vyhlížejícímu, mravenci s poněkud pochybnými vražednými motivy? Přiznám se že jsem v průběhu celého filmu čekal na smilování boží, abych mohl Mendelukovi za snahu udělit alespoň jednu *. Třeba že hlavní hrdina vytáhne z příručního zavazadla mravenečníka nebo něco podobně absurdního, nakonec ale musím objektivně uznat, že jsem se debilitou některých scén fakt pobavil a zároveň jsem viděl už i mnohem lacinější béčka, takže ta jedna je zasloužená. Jedna zasloužená hvězdička za další otisk Mendelukova paviásnkého zadku do písku. |
|
Tombstone (1993)
|
11.09.2009 |
| |
Příběh Wyatt Earpa byl v různých více či méně zdařilých variacích natočen přibližně tak pětasedmdesátkrát, nepočítaje hrané dokumenty, které jsou někdy i přes svůj titěrný rozpočet mnohem zábavnější než celovečerní film ve kterém pobíhají Russellové a Kilmerové. Na Tombstone se dá dívat o něco hůř než se u něj dá spát. Spát se u něj dá protože máte jistotu, že vám nic podstatného neuteče a nezachrání to bohužel ani na papíře silná herecká sestava. Jediné co vám uteče je neustálé natřásání knírů, Wyattova bohyně krásy a pár akčních scén, kterých je naštěstí tak málo, že si člověk ani pořádně neuvědomí jak jsou špatný. Earpové jsou zde vykreslení jako pěkně nesympatičtí kreténí což pravděpodobně nebyl záměr, nemá to ale asi příliš daleko od skutečnosti. Naopak Doc Holliday je tak vděčná postavička, že se snad ani nedá vyloženě pokazit a i když Kilmer není zdaleka nejlepší Doc, patří určitě mezi klady filmu. Tombstone je prostě těžce průměrný western, s záhadně nadprůměrným hodnocením, pravděpodobně způsobeným relativním nedostatkem "nových" westernů (?). Btw. Latinský dialog Ringa s Docem bych spíš označil za debilní |
|
|
