Cela

Zvrácený výlet do mysli sadistického vraha, který si vychutnává mimořádně krutou smrt unesených slečen – skleněná cela se začíná naplňovat vodou, okolo jsou kamery, nad jejichž záznamem i vyběleným mrtvým tělem oběti se následně bude náš psychopat s kroužky nastřelenými do zad ukájet. Při policejním zásahu upadne do katatonického stavu, což už je parketa pro Jennifer Lopez, která se na léčbu takto postižených pacientů zaměřuje. Detektivka je to prostá, podstatná je forma. Dravý Tarsem Singh přispěchal s vizuálními orgiemi a je fascinovaný zvrácenými fantaziemi. Takže se jeho výtvarníci, kostyméři a maskéři náležitě vyřádili. Přesto trošku nafouknutá bublina, trošku pseudointelektuálství v jinak scénáristické impotenci, každopádně rozhodně kvituju snahu něco v daném žánru vymyslet. (24.02.2018)

Po letech jsem si tento thriller zopakoval a musím hvězdu přidat s tím, že se jedná o celkem zajímavý thriller, který standardní téma "honu na vraha" ozvláštňuje psychidelickými výlety do vrahovi mysli, které jsou nápadité, výtvarně neskutečně stylizované a hrdinové se v nich prohánějí v neuvěřitelně působivých kostýmech, které nemají obdoby. I tak tomu ale něco chybělo, kvůli čemu utekla ta 4 hvězda. (18.10.2007)

V kriminálním žánru už zřejmě nelze vymyslet nic nového a tak záleží už jenom na tvůrcovské fantazii a ochotě si se všemi zavedenými klišé pohrávat. Mladý režisérský debutant, plný dravé indické krve, Tarsem Singh, pojal snímek z větší části jako strhující snovou eskapádu, v níž je možné téměř vše. Většina tvůrců dává do svých filmů obtisk své duše a upřímně, pokud jsou snové výlety obtiskem té Singhovi, nechtěl bych být jeho psychiatrem. Obskurní obludárium, kombinující dětskou fascinaci v prostých hračkách (panenky) s kýčovitě přemrštěnou výpravou ve stylu Bollywoodu (výtvarné dekorace, kostýmy), vykreslené pomocí několika brilantně provedených kamerových výkrutů a podpořené fascinujícím a maximálně „mimo“ soundtrackem Howarda Shorea, se jen tak nevidí. Možná i díky tomu je pak možné pozapomenout na scénáristickou impotenci a do poslední kapky si vychutnat formu, která protentokráte drtivě vítězí a projednou to vlastně není na škodu. (11.06.2006)

Jennifer Lopez zjevně umí hrát, když nastane příznivá konstelace planet:) Ale Vincek D'Onofrio podává coby schizoidní od dětství týraná psychopatická troska daleko lepší výkon. A myslím si, že kamera a hlavně výtvarníci by měli dostat Oscara. Nádhera...a hnus, podle toho ve kterém místě filmu se zrovna nacházíte. A ještě je tu něco.....Howard Shore zabodoval, ať si kdo chce co chce říká. (24.02.2003)

Úchylné lízatko na dobrou noc... Které sází jen a pouze na dva žolíky v rukou režiséra. Prvním z nich je originální výtvarná stylizace - počítaje v to všechny herce (kameramanu hold rovněž) a druhým je trefně neklidná a nervydrásající hudba od Howarda Shorea. Kdo slyšel separovaně zajisté potvrdí, že se samostatně soundtrack moc poslouchat nedá. O ději polemizovat nebudu, není nic moc, primární myšlenka a námět jsou docela originální, ale není s nimi nakládáno moc obratně. Na závěr podotýkám, že mé hodnocení je ovlivněno faktem, že jsem Celu viděla v kině a navíc v trochu veselejší náladě, takže emotivní požitek byl nejspíš lehce nadnesený. 70% - ***1/2" (09.02.2007)