Anthony

Byť jsem se u posledního Gibsonova opusu o Ježíšovi neskonale nudil a jen s odporem jsem ho dokoukal do konce, na jeho příspěvek k historii Mayů jsem se docela těšil. Výsledek je někde na půl cesty. Vznikl průměrný film, který je příliš dlouhý a nudí, ale není to tak hrozné jako u Ježíše. Zajímavá vizuální stránka a několik trochu svižnějších scén vytahují film do kategorie děl, které jsou celkem zajímavé na jedno zhlédnutí, více se k nim však vracet netřeba. Hudba Jamese Hornera je také spíše jen průměrná.

Můj nejoblíbenější dramatický seriál vůbec. Je neuvěřitelné, že i po páté dokáží tvůrci přijít s napínavou, skvěle vypointovanou zápletkou. Klíčová je samozřejmě hlavní postava, která je jednak skvěle vymyšlená a napsaná, ale i zahraná Michaelem C. Hallem. Dobře napsaní a obsazení jsou však i všichni ostatní. Úvodní znělka Rolfa Kenteho patří mezi mé nejoblíběnější seriálové skladby.

Rozhodně slabší než jednička. Hlavním záporem je takřka nulový děj, zvířata prostě jen kamsi putují. O děj při tomto typu filmu ovšem tak moc nejde, hlavní jsou různé vtípky a nápady, kterých byla jednička plná. Nápady tady ale jedničku zhusta jen kopírují a vtipy jsou spíše jen pokusy o vtip. Neselhávající je ovšem opět veverka, jejíž příhody jsou to nejlepší, co film nabízí. Oproti tomu většina "vtipných" scén s mamuticí a jejími dvěma malými "bratry" mi přišla nezajímavá, nudná a chvílema až vyloženě trapná. Ale i hlavní trojice už není tak zajímavá jako v prvním díle, kdy jsme se s jejich charaktery teprve seznamovali. Aspoň, že vše vynahradí nádherné nebeské finále :))

Greengrass je génius. Má dost originální rukopis a v jeho dokumentárním pojetí má výpověď neskutečnou sílu. Jestli se aspoň do oscarových nominací nedostane film a režie (ale třeba i střih), tak by akademici prokázali (opět) svou demenci. Závěrečné minuty se mnou opravdu zamávaly, myslel jsem, že mi srdce vyskočí z hrudi.

Knihu jsem nečetl. Když jsem o ní poprvé slyšel, velice mě zaujalo téma (mám podobná tajuplná pátrání a odhalení rád) a těšil jsem se na ni. Podobně jsem se těšil na film, ačkoli mě dost zchladily první rozporuplné reakce. Ale nakonec jsem na film šel s tím, že je to moje oblíbené téma a hrají tam mí oblíbení herci a hudbu dělá můj oblíbený skladatel. A výsledek: přeplácaná, za vlasy přitažená a nudná slátanina. Herci hrají špatně (zaujal jen McKellen a Bettany), film je zbytečně natahovaný a nedokáže strhnout. Neustálé zvraty působí až komicky. Podobně komicky působí některé neskutečně nevěrohodné scény - např. velmi rychlý výstup z letadla či scéna, kdy na dvojici míří zloduch pistolí, náhle kolem přeletí holub nebo co a dvojice uteče... Jediný kdo nezklamal a vytvořil nádherné dílo je skladatel Hans Zimmer, zvláště ke konci jsem měl chuť zavřít oči a jen poslouchat (hudebně nádherně podbarvená závěrečná scéna cesty k Louvru). Nějak nechápu, kde se stala chyba - herci prvotřídní, režisér - zručný profesionál, téma zajímavé. Nejspíš je problém u scénáře, a je-li to tak věrná adaptace, jak se zde píše, tak již u předlohy - jde o slepenec všech možných fantasmagorií, které nedrží vůbec pohromadě. Na knihu jsem se těšil, ale po filmu už snad ani nemám zájem. Kdyby nebylo hudby, šel bych ještě o jednu hvězdičku dolů.

Špatně napsané postavy, dialogy často velmi trapné (paní průvodkyně, děvčata bavící se o literatuře), zcela absentující příběh - je sled scének, které z 90% nebyly vůbec vtipné. Snad celkem ušly epizodky dvou řidičů, jinak bída.

Vyprávění o zrození legendy začíná Nolan celkem dost zeširoka. Právě první část filmu, v které se autoři zabývají výcvikem Bruce Waynea mi přišla poněkud zdlouhavá. Navíc Wayneova motivace pro to, aby "zkoumal" svět podsvětí a dostal se do vězení mi trochu uniká. Zajímavé naopak byly retrospektivy z dětství. Vrcholem ovšem jsou části, kdy se Wayne postupně proměňuje v Batmana a hlavně když pak coby Batman předvede co umí. Na filmu zaujme na komiks nezvyklá (a pro někoho možná až nepatřičná) snaha o realističnost. Podle mého názoru čistě komiksový Gotham Tima Burtona vypadal zajímavěji. V novém Batmanovi velmi potěší herci, Christian Bale svůj talent prokázal již mnohokrát a jeho ztvárnění netopýřího hrdiny se mi líbilo ze všech předchozích představitelů nejvíc. Herecké obsazení je ovšem velmi "vychytané" i ve vedlejších rolích: malý prostor získávají Ken Watanabe a Rutger Hauer naopak velmi potěšili Michael Caine nebo Gary Oldman. Překvapující a potěšující bylo i množství "hlášek" a humorných narážek v druhé části filmu. Co se akčních scén týče, měl jsem značný problém orientovat se v kontaktních soubojích - jsou natočeny poněkud nepřehledně, naopak strhující je honička za "tankem". Poslední slovo patří hudbě: Poprvé spojili své síly dlouholetí přátelé a výrazné osobnosti filmové hudby James Newton Howard a Hans Zimmer - výsledek jejich práce je ovšem značně průměrný. Daleko více je slyšet Zimmer než Howard a je to ten klasický Zimmer - hřmotný, hlasitý, v některých scénách příjemně rytmický, ale bez jediného výraznějšího motivu. Kde jsou skvělé motivy Elfmana nebo i Goldenthala! Když se objevila Batmanova silueta Elfmanův motiv mi hodně chyběl (anebo i nějaký nový originální).

Chvílemi výborně vypointované dialogy (např. hádky s přáteli, kdo zabije více lidí apod.), zajímavý Eckhart i malý Bright. Celkově mi však tato komedie přijde jen mírně nadprůměrná - chvílemi jsem se i nudil a nakonec jsem byl hodně rád za krátkou délku. Takže celkem slušná zábava, ovšem o komedii roku bych rozhodně nemluvil.

Mám štěstí, že se v historii orientuji celkem dobře a o senátoru McCarthym leccos vím. Díky tomu jsem si film docela užil. Příběh se dá ovšem chápat i obecně jako boj člověka proti mocnému politkovi, který bez důkazů obviňuje a pomlouvá a ničí tak životy spousty lidí. O všeobecném strachu a také o rovné páteři. Jen mi chvílemi přišlo, že film poněkud ztrácí tempo. I na základě zdejší komentářů jsem zkrátka čekal poněkud více strhující podívanou. Vadily mi dlouhé scény se zpívající černoškou. Strathairn, Clooney, Wise a Downey Jr. výborní.

Slabé čtyři hvězdy jsou pro mě po jasně pětihvězdičkovém třetí díle zklamáním. V souboji Cuarón - Newell, Newell neobstál. Především se čtvrtou knihu narozdíl od třetí nepodařilo odpovídajícím způsobem převézt do scénáře. Zatímco v trojce působily scénáristické úpravy přirozeně, zde vede snaha odvyprávět co nejvíce na co nejmenším prostoru k dějovým skokům a nedotaženosti mnoha scén, k rychlé kumulaci zápletek, aniž byl prostor je nějak více vysvětlit či přiblížit. Hlavně mi ale dost chybělo temnější ladění knihy - kde byl důraz kladen na Harryho těžký psychický stav, poté co se k němu skoro všichni otočí zády, protože ho podezírají z podvodu - tady tento motiv trvá asi pět minut a pak je zase vše v pořádku. Podobně Harryho trápení milostné je tu zjednodušeno, že osloví dívku, ona odmítne a jede se dál - o tom, co je to za holku a co k ní Harry cítí, není ve filmu nic. Navíc i ty akční a "strašidelné" scény, které Newell akcentuje nemají onu působivost, kterou jim dokázal dát Cuaron. Například klíčová scéna v labyrintu a scéna s Voldemortem nemá ani náznak oné působivosti, když se v trojce objevili mozkomorové. S herci jsem byl víceméně spokojen, jen bohužel většina z nich měla minimum prostoru. Ani herecký projev Radcliffa mi nedělá problémy, ostatní si pak skoro neužijeme. Rupert Grint jako Ron už přestává být tím příjemným humorným oživením z prvních dílů a stává se nesnesitelným. Samostatnou kapitolou je pak několikaminutová scéna s Ralphem Fiennesem v klíčové roli Voldemorta - ne že by Ralph nehrál dobře, ale jeho postava rozhodně nemá tolik působivosti kolik by mít měla. Ještě se zastavím u hudby - Johna Williamse nahradil Patrick Doyle. Zatímco Williams přinášel díl od dílu lepší hudbu - od průměrné jedničky se propracoval k dokonalé a motivy nabité trojce, Doyleovo score je krokem zpátky. Málo výrazných motivů a hlavně když už nějaký výrazný motiv obsahuje samostatná hudba na CD, tak ve filmu je hudba použita velmi nešetrně a nezajímavě. Nejkřiklavější je opravdu nádherné love theme (na CD jako Harry in Winter), které se ovšem ve filmu objeví asi na deset sekund.