Dexter

1. série - 85% - V samém jádru jeden malý, příjemně gradující případ, ve kterém se kolem hlavního hrdiny děje nějak moc osobních náhod. A ve větším obrázku první krok sympaticky rafinovaného seriálu, který diváky opil sladkým pocitem, že ví víc než všichni kolem ústřední postavy, aby se zároveň nechali vést stopami neznámého vraha. Ve výsledku pak nenuceně pozvolná podívaná, která mě svého času zavedla do světa kabelových televizí a darovala mi divácky vděčného zločince s čistě logickým uvažováním a svým způsobem šlechetnými úmysly. Nic ale není černobílé a spousta zvratů teprve leží na cestě. 2. série - 90% - Chladná logika dostává trhliny kvůli živočišné síle v podobě lascivně působící cizinky, sympatie si každým dílem víc a víc krade nekompromisní Debra a v neposlední řadě si svoje místo na slunci zasluhuje i spanilá Julie Benz jako diváky zbytečně opovrhovaná Rita. Právě v této sezóně našli tvůrci onu ideální hranici, která jim na pěkných pár let dopředu zaručila pozici seriálu, který sleduje každý (a nebo se ho alespoň každou chvíli chystá sledovat začít). A nutno říct, že zaslouženě, protože dynamika vztahů Dexter-Doakes, Dexter-Lila nebo Debra-Lundy umí přikovat k obrazovce setsakra pevně. 3. série - 70% - Překvapivé klopýtnutí právě v době, kdy by měly všechny linky nabírat na síle. Laguerta i přes občas příliš okaté upřednostňování její důležitosti nezaujme a proti nezklamávající Debře nebo Ritě "tuším, ale víc raději vědět nechci" Bennett nemá šanci uspět. Sám Dexter pak bojuje s téměř anonymním nepřítelem a do dalšího snažení se pouští s poněkud problematickým sidekickem Miguelem. Právě tady, ve třetím roce miamských eskapád jsem dostal pocit, že scénář umí až nebezpečně zakolísat a v nesprávných rukou by mohl celý seriál skončit v nečekaně kalných vodách. Naštěstí se tak nestalo, Skinnerův případ byl ukončen se ctí a nezbývalo než čekat na trochu výživnější kořist. A nebylo třeba čekat dlouho. 4. série - 100% - Vrchol celé krvavé show, který co se týče nekompromisnosti, nervozity nebo lapání po dechu při nečekaných zvratech ani není možné překonat. Trinity Killer se stal pro Dextera symbolem, etalonem prvotřídního záporáka, kterému se každý následující jen bude snažit všemi silami přiblížit - a nikdy se mu to nepovede. Ve chvíli, kdy konečně fungují naplno i linky kolem Batisty nebo Joeyho Quinna, je rozhodnuto. Královská jízda s dech beroucím thrillerem v podobě finálového dílu jako pravděpodobně divácky nejoblíbenější trofej vítězné vitríny stanice Showtime. 5. série - 100% - Změna ústředního tvůrce poprvé a rovnou trefa do černého. Chip Johannessen si sice vyzkoušel roli vůdce na jediný rok, ale právě jím kormidlovaná sezóna je mou z celého seriálu nejoblíbenější. Půvabná Lumen, maniakální Jordan Chase a příjemně se proplétající vztahy jednotlivých hlavních i vedlejších postav mi zkrátka poskládali dohromady nerozbitný celek v čele se stále více polidštěným titulním hrdinou. Srdcové období, které bohužel nemohlo trvat navždy. 6. série - 80% - Změna ústředního tvůrce podruhé a začátek konce. Právě od příchodu Scotta Bucka na pozici showrunnera se některým slibným linkám přestaly dostávat pointy a v samotném Dexterovi se občas onen původní nečitelný hrdina rozpoznával jen velmi těžko. Naštěstí pořád dokonale funguje napětí i gradování jednotlivých zvratů a náboženský podtext také padl na nečekaně úrodnou půdu. Hodnocení tak níž neshazuje ani téměř již nesnesitelná Maria Laguerta (v žádném případě nic proti přesné Lauren Vélez), ani pocit, že některé látky by se neměly přepírat moc dlouho. 7. série - 80% - Nových klíčových postav jako na orloji a občas i spousta otazníků nad jednáním těch starých. Někdo vysloveně vadí (Louis, Nadia), někdo potěší (neselhávající Yvonne Strahovski jako Hannah) a někdo si trochu překvapivě krade každý díl pro sebe (Ray Stevenson a jeho nosorožčí sveřepost v kůži mafiána Sirka). Jako celek mě to i tentokrát baví natolik, že napětím poposedávám nejen na kraji křesla, ale občas už téměř na jeho opěradle, ale výsledné dojmy utíkají podobně jako loni snad i trochu do ztracena. Zatímco první série měly tempo rozvláčnější, ale v hlavě zůstávaly celé měsíce, sezóny novější - i přes srdceryvné nebo zcela klíčové události - nezvládají vyloženě ohromit. Zůstává tak jediná, ale o to zásadnější neznámá, tedy kvalita závěrečné várky krve, důkazů a monologů. Právě u Dextera totiž, snad více než u kteréhokoli jiného seriálu, závisí na kvalitě samotného finiše, aby podpořila či naopak shodila série předchozí. 8. série - 60% - Příjemné návraty, překvapující vysvětlovačky a pomalu se bortící domeček z karet. Co na začátku vypadá jako parafráze dřívějších námětů (Dexter jako mentor i žák) se ale posléze vlivem nefungujících vedlejších postav (Elway a maršál) zvrhne do poněkud tuctovější zápletky a co je nejhorší - do naháněčky s jednoznačně nejhorším záporákem. Že právě tento amatérsky jednající jedinec zatopí Dexovi, Deb i všem přítomným takovýmhle způsobem, považuji za regulérní scenáristický přehmat. Finální sezóna tak místo pocitu završení paradoxně působí jen jako řadová příhoda a je proto značným zklamáním. Vždyť i nijak neuzavřená série sedmá by jako finiš působila o něco osudověji, protože ke svým pointám alespoň nějakým způsobem postupně došla. Zato osmička jen pracuje kolem nových postav, v posledních dvou epizodách zkusí uzavřít vše, co se zavřít musí - a zbytek nechá ležet. Bez katarze vedlejších charakterů nebo odpovědí na palčivé otázky posledních let. Již nějakou dobu pozvolně mělněné nejvyšší hodnocení tak zákonitě mizí v nenávratnu a z konce diváckého kultu dělá zbytečně trpké sousto. Nechat nás po nejhorší epizodě vůbec čekat dlouhé roky na nápravu, bylo k zbláznění. V zimě 2021 ale vše odpuštěno. New Blood - 75% - Překvapivě samostatný projekt, který takhle odstřižený mnoha lety funguje o něco lépe než jako případná devátá sezóna. A na to, jak dlouho kolem jejího vzniku tvůrci našlapovali, jsou teď trochu jako sloni v porcelánu a ve chvíli, kdy mají přitvrdit, tak stojí na místě a když by se hodilo počkat, tak peláší honem kupředu, že se nestačím ani rozhlédnout a už je děj někde jinde. Nicméně co zůstává stejně, to je atmosféra, která i bez slunce a miamských pláží přináší zase tu paranoidní podívanou, ve které hlavní hrdina roztáčí napínavá kolečka do všech směrů. Vzývané i nenáviděné finále rozhodně není nejlepším dílem, naštěstí není ani tím nejhorším a s přehledem tak napravuje škody, které napáchala poslední epizoda o téměř dekádu dříve. Je jen škoda, že se právě tam spěchá zdaleka nejzběsileji, protože už v tu chvíli divák tuší, jak by mohl celý seriál skončit a jen váhá, kdo koho a s kým zabije, kdo a s kým kde zůstane a jen v takových rovnicích prohazuje figury. Protože ale tvůrci nechávají diváka tápat velmi dlouho, je ještě nějakých dvacet minut před koncem možné dosadit do takového hlavolamu takřka libovolné složení a když pak konečně dojde na lámání chleba, ztrácí v emocích tu tíhu, kterou se devět předchozích epizod snažilo nasávat. New Blood se tak nezařazuje mezi nejlepší sezóny, ale někam na úroveň třetí, šesté nebo sedmé, tedy těch dostatečně dobrých a tuze snadno sledovatelných, dosáhne až překvapivě snadno. Bez do očí bijících logických zkratek, kdy je hlavním postavám spousta věcí nevěrohodně usnadněna (viz velice příhodná konference nebo čím dál rychlejší dávání si dvou a dvou dohromady), bych byl ještě o třídu spokojenější, hlavní cíl se ale splnit podařilo. Seriál, který jsem ještě po páté sezóně považoval za jeden z nejlepších (minimálně z tehdy běžících), mi na svém prvním konci najednou byl úplně jedno, protože mi přišlo, že ze mě tvůrci dělají hlupáka. Teď mi jedno rozhodně není a vzpomínky na Dextera jako na celek se konečně zase patřičně rozjasnily. (30.01.2008) (méně) (více)

První řada: DEXTER není ten typ seriálu, který si vás získá hned od prvního okamžiku, ale čím více se do jeho světa propadáte, tím lepší to je. Hlavním kladem je prvotní myšlenka. Sériový vrah bez emocí co předstírá, že je "normální" a pracuje jako specialista na krev pro Miamskou policii. Geniální! Jak prosté a přesto je to něco, co tady ještě v seriálovém prostředí nebylo. Michael C. Hall má navíc talent a jeho DEXTER je sympaťák i když zrovna krájí na kusy třeba svého psychiatra. Problém je však s ostatními postavami. Některé jsou hodně otravné (hlavně Dextrova sestra mi občas pila krev), některé jsou fajn (Dexův táta, ujetý číňan nebo pohodový Angel), ale většina jich je nudných. S přibývajícími díly se to trochu zlepšuje, ale na Dextra a jeho Max Payneovské hlášky nemají. Ještě bych chtěl poděkovat Farsovi za to, že mi tenhle seriál doporučil. Jsem zvědavý co přenese druhá řada... Řada druhá: Jestli vydrží stupňující se tendence tak tady budeme mít nejlepší nebo spíš nejkvalitnější seriál všech dob. Několik zvratů za každý díl, čím dál lépe se rozvíjející zápletka. To je jako sen ze kterého se člověk nechce probudit. Životy jiných před vámi nabývají skutečných tvarů a vy zjišťujete, že nehodnotíte herecké výkony a nenimráte se v logice. Všechno je uvěřitelné a zapadá do sebe jako puzzle, které jste jako dítě skládali. Michael C. Hall je DEXTER a příběh, který se odehrál během druhé řady patří, nebo spíš je to nejlepší co jsem na seriálovém poli zatím viděl. Třetí sezóna byla nedávno potvrzena a já už se těším. A těším se opravdu moc... Řada třetí: Po druhou sérií vysoko nastavené laťce jsem nečekal, že by nové díly byly lepší, ale doufal jsem, že si přeci jen udrží svou kvalitu. To se tvůrcům povedlo. Díky bohu. Navíc se Dexter pouští neočekávanými zákoutími a téma "přátelství", které bylo pro tuhle řadu hlavní, získává novou, jinou perspektivu. Michael C. Hall je stejně vynikající jako vždy, ale jsem rád, že i ostatní postavy dostávají lepší příležitosti k tomu projevit se. Jindy otravná LaGuertová byla vcelku příjemná a Vincovi příhody jsou čím dál lepší. Navíc Dexův nový právnický kamarád (výborný Jimmy Smits) ukazuje kousek po kousku svou pravou tvář. Jediné co mě štve je , že musím zase rok čekat. Je to jako když dobrý kamarád odjede na nějakou dobu pryč a začne vám chybět. Čtvrtá řada získala ve finále jasný směr a já jsem vážně zvědavý jak se s tím Dexter popere. Tak za rok na viděnou...Čtvrtá řada: Rok se s rokem sešel a čerstvý ženáč Dexter má za sebou pěkně pekelné období. Rodina mu bere všechen čas a on zoufale nestíhá. Letos se v seriálu opravdu šlapalo na plyn. Každý díl je doslova nacpaný k prasknutí událostmi, překvapivými zvraty a atmosférou, která se doslova dá krájet. Třetí série jela oproti téhle na volnoběh, to mi věřte. Hodně pěkně je pečováno i o vedlejší postavy, Deb i Quinn mají skvělé příběhové linky a letošní zabiják John "Trinity" Lithgow patří k trumfům téhle sezóny. Poslední díl je emocionální smršť ze které se pomalu vzpamatovám těmito řádky a závěr je poetičnost sama. I přesto jsem se cítil tak nějak... smutný. Pátá řada: Člověk by řekl, že po těch sračkách, kterýma Dex prošel ho tvůrci nechají chvilku odpočinout (v pokoji), ale oni mu udělají takovou sviňárnu. Tentokrát se netlačí tak na pilu jako u čtverky a spíš se hraje na komornější nástroje. Deb nám pomalu dospívá, jsem zvědavý kdy nechají padnout ten Damoklův meč, který se nad sourozeneckým vstahem vznáší už od začátku série. Quinn vyrostl v parádní postavu, hodně jsem si ho v páté řadě oblíbil a docela by mě zajímalo jak se pro něj bude vyvíjet další řada. Nově příchozí Lumen, v podání mojí oblíbené Julie Stiles, je vítaným zpestřením v Dexterově životě a hnacím motorem celé série. Zajímalo by mě s čím příjdou příště. Připadá mi, že už Dexterovi můžou vzít jenom jednu věc a to se v televizi nikdy nestane. To by neprošlo. Nebo že by...? Šestá řada: Takhle zprasit potenciálně nejlepší námět na sezónu. Konec světa, Bůh, otcovství. Ingredience tu byly, ale někdo nedělal svoji práci tak jak měl. Scénáristi se v honbě za senzacemi v druhé půlce řady rozběhli nelogickými cestami. Dexter je neopatrný a až nepatřičně emocionální, postavy se chovají divně. První půlka má perfektní rozjezd. Nějákých pět dílů je ukázkových, o to větší pád na hubu jsou ty další. Deb se od té chvíle mění na ubrečenou kňochtu což jí nesedí, Quinn je super (ale má málo prostoru), nováček Mike je pak najednou do počtu. A teď k záporákům/záporákovi. Slibný plán dvojce vrahů, žáka a učedníka je zadupán klišoidním zvratem a nezvyklým prodlužováním existence Trevise. Starý Dexter by byl s tímhle párem hotový raz dva.Proč? Protože neměl emoce. Závěr pak konečně přinesl to na co všichni čekali, ale udělal to tak babrácky předvídatelně, že finále páte řady proti tomu vypadá jako geniální psaní. No doufám že si seriál sedmou řadou spraví reputaci, protože takovou nedbalost si Dex nezaslouží. To by se mu ani trochu nelíbilo. Sedmá řada: Konečně je Deb zatažena do víru Dexterova tajemného řádění a tvůrci znovu tnou do živého, hlavně v závěru téhle sezóny. Hlavní záporáci tu vlastně ani nejsou záporáci, Dexter je v porovnání s nimi nezměrně větší svině. Vždyť to uzná i hlavní zlé maestro téhle řady ukrajinský mytič Issac Sirko (výborný Ray Stevenson), jehož předčasný odchod jsem nesl s nezvyklým smutkem. Druhý záporák je tu slečna Hannah, jejíž osud jsem (pitomá, paličatá Deb!) sice nepředvídal, ale je dost zdařilý a doufám, že jsme ji neviděli naposled. Celá tahle série si drží hodně vysokou kvalitu a na to už je to sedm let co Dex krájí lidi je až nečekaně vynalézavá a svěží. V závěru se vrací hodně do mé "all time favourite" druhé řady, ale i celý ukrajinský úvod byl vydařený a nebál bych se říct knižní. Má to příběh, děj, napětí a určitou dávku reality, která se v šesté řadě ztratila. Napravená reputace, výborný a slibný závěr. Nemůžu se dočkat osmé řady. Tak o tomhle to bylo? Najít své lidství je nahouby? Docela depresivní. Osmá řada: Měla zajímavý nápad v návratu Dexterovy stvořitelky a do toho podle vzoru řady předchozí míchala různé ingredience z řad předcházejících. Situace okolo Deb vedla k docela zajímavých událostem a vrah co vydlabává mozek je poměrně originální. Všechno bylo fajn. Jen znovu poslední řada ukazovala Dextera chybujícího, ale teď alespoň schopného si to uvědomit, až se ve finále zachoval jako psychopat/člověk dohromady. Unikát. Dexter. Docela mě to i dojalo. (02.08.2007) (méně) (více)