e(l)a

Komedie? Od Bergmana? Tak nějak jsem nevěděla, co čekat... Docela mile mě to ovšem potěšilo, a tak nakonec dávám 4 hvězdy, ač si myslím, že to je spíš 3,5. Není to povrchní, jako komedie často bývají, přece jen zde probleskuje, že Bergman nebyl zrovna v příliš optimistickém rozpoložení, když toto psal. Je to skutečně spíše hořká komedie než jen komedie. Ale je to Bergmanovo průměrné dílo. Jeho žánr je prostě jinde.

Velmi pěkné 4 hvězdičky. Tento film byl originální, jak se od Stephena Daldryho dalo očekávat. Billy Elliot musí bojovat o své postavení v rodině, ale hlavně o svůj budoucí život, když se rozhodne tančit balet, pro což jeho otec a bratr nemají žádné pochopení. Billyho postava je velmi hezky podaná, je často nepředvídatelný, jeho chování nelze zařadit do nějaké škatulky. S problémy v prostředí, ve kterém žije, se vypořádává svým vlastním způsobem. Je to prostě malý kluk, který ještě nenašel sám sebe. Myslím, že tento film mohl jít trochu víc do hloubky a že jsme se mohli dozvědět trochu víc o Billově rodině a velké stávce, která hodně ovlivňuje jejich život. Mně osobně takto unikaly některé souvislosti. Tento film mě v každém případě ale nadchnul a opravdu splnil očekávání. Mimochodem - Jamie Bell (Billy Elliot) podal vskutku skvělý herecký výkon!!!!!

Krásné šaty!:-D Jinak trošku zdlouhavé. Přesto mě tento film mile překvapil vzhledem k tomu, že to opravdu není můj "cup of tea" a ani seriál nesleduji. Takže tím je mé hodnocení určitě ovlivněné. Jinak je to legenda, nejspíš tento film má všechno, co má seriál, je to romantické, ale není to nudné. Je to originální. To jsou velká plus.

Od tohoto filmu jsem, asi díky zdejšímu hodnocení, čekala nějak víc... Nápad je to originální, herecké výkony velice přesvědčivé a více než kvalitní. Velmi dobře natočené. Filmem prostupující téma naděje je světlo schopné prosvětlit jakoukoli temnotu. Velice jsem ocenila, že se režisér nevyžíval v drastických scénách. Na druhou stranu mi podání věznice a nespravedlivé odsouzení hlavního hrdiny na doživotí v jejích zdech trošku připomínalo vyprávění o tom, jak maminka přihlásila synka proti jeho vůli do kroužku, kam nechtěl, ale nakonec vlastně zjistil, že až na zlé vedoucí a pár "známých firem" je tam vlastně "dobrá parta". Ne, ale vážně - aniž bych chtěla snižovat bolest hlavním hrdinou prožitou, přišlo mi vykreslení zločinců jako pospolu držících, přátelství ctících, sobě pomáhajících a vlastně hodných a násilí odsuzujících fajn chlápků trochu idylické. Nemluvě o dost sladkém americkém konci (ač já ráda, když filmy dobře končí:-)) Takže celkově se mi tento film líbil, ale to prvenství... Tomu opravdu nerozumím....

Tento dokument se skutečně špatně hodnotí... Musím se přiznat, že já jsem se neubránila stálému dívání se na hodinky. Nicméně to je zajímavě pojatý dokument, zajímavá kamera. Trochu mi vadila roztříštěnost dokumentu. Na druhé straně nutno přiznat, že dokument o tak kontroverzní postavě, jakou Miloš Zeman bezesporu je, nemůže být neutrální, nemůže člověka nechat úplně v klidu. Bylo to pro mě velice zajímavé nahlédnutí na Miloše Zemana ještě z jiné stránky, než jaká se mohla projevit na politické scéně.

Jeden z trojice mých nejoblíbenějších filmů... Dokonalý film, dokonalé herecké výkony Liv Ullman a Ingrid Bergman. Nutí nás zamyslet se, zda skutečně naše skutky působí na okolí tak, jak si myslíme, že působí, zda jsou ostatní šťastní, když my si myslíme, že jsou šťastní. Člověk zůstane po prvotním poklidném úvodu doslova bez dechu při sledování náhlého vyjevení zraněnosti, smutku, nepochopení vzájemného i nepochopení sebe sama a stále zjitřených ran z dětství dvou žen - matky a dcery. Kolik bolesti matka dceři způsobila? Sama se toho děsí, když jí to dcera předestře před oči. Z čeho má ale matka čerpat, když i ona má v sobě nezhojené rány z dětství? Je vinna jen matka, nebo je zde i dávka vzájemného neporozumění? A tím, že ubližují jedna druhé, neubližují tím vlastně víc samy sobě? Velice silný snímek s pohledem jdoucím až na dno psychiky obou hlavních postav hodný Bergmana. Jedno z jeho nejvybroušenějších děl, ne-li to "nej". Téměř hodina a půl rozhovoru dvou žen, u kterého se přesto nepodíváte ani jednou na hodinky.

Tento film jen dokazuje, že Bergman už vstoupil do světa filmu s dokonalostí sobě vlastní.

Krásný příklad časosběrného dokumentu. Když se díváme na příběhy jednotlivých lidí, nemůže nás občas nenapadnout, že takto by se děj asi neodehrával, kdyby šlo o film. Holt život je pestřejší, než někdy stále se opakující scénáře. Přes mou lehkou nervozitu z tak blízkého sledování soukromí jiných lidí, což mi moc nesedí, musím dát pět hvězdiček, protože dokument paní Třeštíkové skutečně ukazuje někdy tvrdou realitu všedního života. Vidíme ztrátu iluzí, nezdary, smutek, ale i štěstí a radost. A už to pro nás přece jen nejsou úplně cizí lidé z novin, ale mohou nám trošku přirůst k srdci, takže se může stát, že se přistihneme, jak fandíme jemu nebo jí apod.U některých dílů jsem ovšem skutečně obdivovala paní režisérku za objektivní pohled.

Nemám moc co dodat. Zase jeden geniální Bergman... Pohyb až na samé hraně mezi rozumem a šílenstvím, mezí vírou a nevírou, mezi přátelstvím a soucitem. Bezchybné herecké výkony. To se zkrátka musí vidět.

Sedím, popadám dech a nestačím se divit... Tento film patří jistě k Bergmanovým vrcholným dílům. Perfektně natočené, člověk jen s otevřenou pusou přihlíží perfektně poskládaným obrazům utvařejícím přes jejich častou nenávaznost a útržkovitost jednolitý a hluboký "příběh". Film se může pyšnit hlubokým vhledem do "ženské duše", možná proto pravděpodobně zaujme ženy víc než muže. Že je těžko pochopitelný? Jistě! Ale člověk v něm může objevovat stále nové a nové podněty, tento film může být stále novým předmětem k zamyšlení. A Bergmanovy filmy (a tento obzvlášť) za toto zamyšlení skutečně stojí. A to nemluvím o excelentních výkonech hlavních představitelek! I když jsem měla Liv Ullmann ráda i v jiných Bergmanových filmech, tady mě naprosto nadchla! Personu mohu vidět znovu a znovu a pokaždé mi bere dech ono hlubší a hlubší noření se do neznámých vod ženského uvažování a vnímání. No, zkrátka, možná nejlepší film, který jsem kdy viděla! Persona je prostě dokonalost sama. (Mimochodem: U tohoto filmu začínám chápat, co znamená katarze.:-))