Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (85)

plakát

Zelená míle (1999) 

Geniální! Málokdy se mi stane, že ještě pět minut po skončení filmu zírám s pokleslou čelistí na černou obrazovku. Na Zelenou míli jsem se bál podívat podruhé ze strachu, aby kouzlo nevyprchalo, ale když jsem ji včera sledoval znovu, zjistil jsem, že na mě působí ještě silněji, možná právě proto, že jsem vědel jak to skončí. Frank Darabont už podruhé stvořil pravý klenot, tentokrát možná ještě o půl karátu ryzejší.

plakát

Škola rocku (2003) 

Tahle komedie mě opravdu bavila, hlavně díky muzice, s jejímž výběrem se tvůrci přesně trefili do mého vkusu, ale svou zásluhu má i Jack Black, na kterém je vidět, že si svou rock'n'roli opravdu užívá (zajímalo by mě, jestli takhle vyvádí i na koncertech Tenacious D ). Co se příběhu týče, je celkem nelogické, že by mu jeho podvod procházel tak dlouho, ale jinak děj pěkně odsýpá, místy se pokouší hrát na emoce (to u mě moc nefungovalo) a závěrečný koncert má skvělou atmosféru. Long live Rock'n'roll

plakát

District 9 (2009) 

Velice zajímavé, atmosferické sci-fi, které podobně jako Spielbergova A.I. Umělá inteligence ukazuje lidskou bezohlednost a xenofobii vůči „jiným“. „Dokumentární“ zpracování je dobrý nápad, který filmu dodal specifickou atmosféru jenom občas všech těch pruhů, lišt a titulků bylo moc na jednom místě, což způsobovalo nečitelnost textu. Hluboce na mě zapůsobilo naturalistické ztvárnění Wikusovy proměny, stejně jako slumy kreveťáků. Samozřejmě že film není bez chyb, jen v posledních 30 minutách filmu jich bylo plno (dveře auta jako štít proti stovkám kulek), ale ve výsledku přinesl District 9 podívanou, jaká se mockrát nevidí. Jen tak dál, Neille

plakát

Asterix a Olympijské hry (2008) 

Poté, co jsem viděl vrcholně trapného Asterixe a Obelixe (mluvím o hrané verzi, ne o geniálním animáku) a rovněž slabou, byť místy celkem vtipnou Misi Kleopatra, jsem od tohoto filmu příliš nečekal. O to víc potom zamrzí fakt, že film v jádru nebyl vůbec špatný a některé vtípky („intelektuální“ diskuze mezi Asterixem a Obelixem, germán Schumacher) byly vyloženě podařené. Je jich ale málo a ve výsledku jen nesměle vyčuhují jako ostrůvky humoru v moři trapnosti. Dílo zkázy potom dokonávají mizerní herci v čele s vrcholně nesympatickým šamponem Clovisem Cornillacem. Škoda, potenciál tenhle film určitě měl.

plakát

V jako Vendeta (2005) 

V době, kdy jsem film viděl jsem zažíval těžké znechucení ze současné akční produkce. Snímky byly buď tupé, bezduché řezačky u kterých se mi dělalo z dialogů a hereckých výkonů nanic, nebo omýlaly pořád stejné téma („Hrozněmoc drsnej tajnej agent chce pověsit kariéru na hřebík a věnovat se rodině, ale jakási zlá mocnost ho přinutí vrátit se do služby a bojovat za lepší zítřky“), případně oboje dohromady. A pak přišel V a s ním film, který na mě zapůsobil jako malé zjevení – zajímavý příběh, inteligentní (!) dialogy, sympatický hlavní hrdina, pěkné, byť nepočetné akční scény, dynamická hudba, prostě koncert. Proč tedy jen ****? Inu Matrixu (s kterým toho má film společného víc než jen Hugo Weavinga) se přece jen nevyrovná...