Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Krimi

Recenze (3 528)

plakát

Abbott and Costello Meet Frankenstein (1948) 

Poslední z řady filmů (až do Van Helsinga z roku 2004), ve kterých se objevují klasická monstra Universalu jako byli Frankenstein, Dracula, Neviditelný muž či vlkodlak a naopak druhý film z nekonečné řady Abbotta a Costella. Dějově zaujme především uzavření osudů Larry Talbota. Přesto to není klasický produkt ze sériové linky na monstr horrory. Bál jsem se, že tak hromadný crossover, navíc v komediálním duchu, bude již potolikáté nuda se zastaralým humorem. Není tomu tak. Komediální složka funguje především díky Lou Costellovi. A zbytek? Z těch několika filmů, ve kterých se Universal rozhodl nasadit plnou polní a do děje zakomponovat více svých výstavních komodit, je tento tím vůbec nejzdařilejším. Už jen to obsazení. Vlkodlak v nezaměnitelném podání Chaneyho, Bela Lugosi po sedmnácti letech ve své nejslavnější roli či Vincent Price jako Neviditelný muž (opravdu není vidět, pouze slyšet). K dokonalosti chybí již jen Boris Karloff v roli Frankensteinova monstra. Velmi příjemné rozloučení se "zlatou dobou" jednoho specifického subžánru.

plakát

Absolutně Scary (2003) 

Není to zase až tak špatné, jak by se mohlo zdát. Jen je to zoufale nudné, většinu času nevtipné a místy dost trapné. Stále však o třídu lepší než-li pokročilé díly Scary Movie. Je to styl absurdního humoru, který byl i u Asterixe a Obelixe: Mise Kleopatra. Jen s tím rozdílem, že tady to není vtipné. Tedy takřka. Jsou tu dva gagy, které doslova dostanou do kolen. Což činí průměr jednoho zasmání na cca osmačtyřicet minut stopáže. Záleží na pouze na vás, zda vám to k dobrému zážitku u "parodie" stačí.

plakát

Abstract: The Art of Design (2017) (seriál) 

Šest rozdílných forem designu představených skrze portrét, názory, tvorbu, tvůrčí proces i učednická léta šesti předních inovativních mistrů svého řemesla v šestici audiovizuálně "nadesignovaně" vypiplaných epizod. Ano, je to v zásadě koncept Chef´s Table překlopený z kulinářského světa na designové pole. Ovšem stěží to brát jako negativum, když v současnosti nelze dokumentární sérii "o tvůrčím řemesle s přesahem do umění" složit větší poklonu než postavit ji hned pod piedestal nejvyšší možné kvality zmíněného skvostu.

plakát

Absurdistán (2008) 

Nemám nic proti ochotnickému divadlu, ale ochotnický film - s tím už je to horší. Být ty jednotlivé obrazy z vesnice ve formě desetiminutových groteskních scének na youtube asi bych neměl námitek, ale koukat hodinu a půl na film, který svou hloupost skrývá za domnělou absurditu, neschopnost cokoli filmařsky odvyprávět řeší těmi nejlacinějšími vypravěčkými vstupy, nudu vydává za artovost a opakování jednoho a stále stejného "vtipu" za autorský záměr, tak to nedávám a ostatně ani dávat nehodlám. A Helmera bych spíše než s Kustoricou srovnával s Troškou. On totiž Absurdistán dějem s pramenem, žabomyšími válkami, průběhem i trapností jako by Kameňáku 2 z oka vypadl.

plakát

Ace Ventura: Zvířecí detektiv (1994) 

Celé to stojí a padá jen a pouze na hlavní postavě. Vzhledem k tomu, že Jim Carrey je zde ve své nejlepší komediální formě, tak není co řešit. Do svého šuplíčku charakterního herectví nás nenechá nahlédnout ani trochu, ale zato svůj gumový obličej procvičí za celou stopáž řádně. Ač nehorázná stupidita, tak je výsledek zdařilou komedií se spoustou skvělých gagů a scének. Dokonce i ten scénář je v rámci žánru povedený. Škoda jen, že Carrey nemá pro své eskapády podporu i v režii, jelikož ta je zde nenápaditá.

plakát

Ace Ventura 2: Volání divočiny (1995) 

Ace Ventura se vrací a napodruhé ho již nedokáže zachránit ani opět skvělý Carrey. Tentokrát mu nohy podráží naprosto nudná režie a tupý scénář. Přesto díky hlavní postavě (resp. jejímu představiteli) a několika málo podařeným scénám se na to ještě dá bez výraznější újmy dívat.

plakát

A Colour Box (1935) 

Len Lye byl autorem experimentálního záznamu přímo na celuloid, který je z filmařského hlediska progresivní, ale pro diváka o ničem. Změť různobarevných čar za hudebního podkresu. Tři minuty jsou příliš i pro neepileptika.

plakát

Adamova jablka (2005) 

Jedno se musí Dánům nechat. Politická korektnost jim zřejmě není zrovna moc vlastní. Vkusný velmi černý humor s přesahem. Na první pohled sice možná prapodivná kombinace, ale neuvěřitelně vtipná a především i dobrá. Anders Thomas Jensen po Blikajících světlech opět potvrzuje talent na "malé dobré" filmy. A asi se nyní budu raději nějaký čas vyhýbat jablečným koláčům. Jeden nikdy neví, který nácek si v nich předtím rochnil pracky.

plakát

Adaptace (2002) 

Ujetost z pera Kaufmannova. Tentokrát o něm samém. Aneb jak napsat film o adaptaci knížky a využít přitom všechna "hollywodská" klišé. Jen by mě zajímalo jaká osobnost je asi Charlie ve skutečnosti. Jediné co tomu chybí je "ujetější" režie, prostě Jonzova je až příliš obyčejná a nenápaditá. Ke Kaufmannovým věcem se tento styl vůbec nehodí (aneb Gondry to jistí). Pro mě až třetí nejlepší snímek dle jím sepsaného scénáře. PS - Vyplatí se počkat na dva dovětky po titulkách.

plakát

Adelheid (1969) 

Překrásně smutný snímek, kterému zásadní způsobem škodí natočení v barvě. A hlavně v takřka až pastelových přepálených barvách (i když v místní galerii to nevypadá vůbec tak hrozně, takže je to možná jen problém DVDčka ze Zlaté kolekce českých filmů). O kolik lépe by to bývalo vypadalo v černobílém provedení je vidět v poslední scéně či v bonusové části právě na zmíněném DVD. Na druhou stranu můj pocit, že se Vláčil s Uldrichem natolik opájeli barvou, až to trochu obrazově odflákli, tak ten by stejně asi přetrval i tak. Ty tam jsou totiž nezapomenutelné "obrázky" z Údolí včel.