Mikeel

Proč si cokoliv nalhávat, Klub rváčů stojí na neotřelé, kvalitní a originální předloze Chucka Palahniuka, dalo by se říct, že v tomto ohledu nepřináší adaptace v podstatě nic nového. Ale na to, že Finchera nemám moc rád, nemůžu mu upřít, s jakou grácií a lehkostí takovou složitou knížku zfilmoval - možná se jedná vůbec o nejcelistvější a nejpovedenější adaptaci, kterou jsem kdy viděl. Navíc je podrtržená skvělými hereckými výkony. Nebýt toho, že jsem znal finální pointu, možná bych šel se svým hodnocením i výš.

Fincher je v mých očích rutinér, nebavil mě Zodiac, Benjamin Button, ani Social Network. Zmizelá má výhodu, že staví na strhující předloze, kterou film (jaksi už klasicky) sice nepřekoná, ale i tak se jedná o poměrně zdařilou adaptaci. "Poměrně" jen kvůli první půlce, která měla trochu pomalejší spád než v knize. Škoda jen toho, že jsem už znal moment překvapení, a tak jsem si ho v podstatě nijak neužil. A Affleck je tak strašně plochej a jednotvárnej herec, že by za to už měl dostat nějakou medaili. Naopak Rosamund Pike bravurní.

Kód Enigmy je po technické stránce pěkný film, o herecké nemluvě - doufám, že se Cumberbatch bude ve velkých rolích objevovat častěji - ale jaksi tomu chybí nějaká duše. Fakt, že je film podle skutečné události, není tentokrát nijak nápomocný, protože jsem se s postavami moc neztotožnil a na konci jsem si řekl jen "hmm"... Což je smutné, vzhledem k tomu, jaký ironický osud hlavní postavu potkal.

Aardmani mě snad ještě nikdy nezklamali, nejinak je tomu i v případě filmové Ovečky Shaun. Je důležité si uvědomit, že film není jako seriál. Zatímco ten operuje s nějakými pěti, šesti minutami čistého času, film musel vystavět příběh na mnohem delší stopáži. Není proto překvapením, že není tak svižný, má jemnější a intimnější místa, nikoliv však hluchá, a také volněji graduje. Nic z toho mu však neubírá na zábavnosti, humoru či originalitě. Naopak - Ovečka Shaun se mohla předvést také v jiném světle a Aardmanům patří velký obdiv. Nejen za to, že se svýma plastelíňákama a stop motion animací značně obohacují spektrum animovaných filmů, ale i kvůli jejich bezedné studnici nápadů. Doufám, že je opravdu nevyčerpatelná a bude nás bavit ještě nějakou tu dekádu.

Absolutně strhující a hypnotické. Myslím, že Nolan v současnosti opravdu nemá konkurenci, co se tvorby velkolepých blockbusterů týče. Pravda, děj je plný nevysvětlených, zkratkovitých a mnohdy i nelogických okamžiků, které vyšumí do prázdna - filozofování o životě filmu na hodnotě také nikterak nepřidává. A ani netuším, jak moc pravdivé a promyšlené je vědecké podloží filmu. Ale na druhou stranu nemá Interstellar hluchá místa (nebo jsou jen velmi, velmi drobná) a jak už je u Nolana zvykem, má naprosto promyšlenou a vymakanou vizuální stránku. Mě navíc vesmír vždy fascinoval a neskutečně děsil zároveň, což jen umocnilo můj zážitek z filmu. Navíc na první projekci divák asi ani nestihne pochytit všechny vjemy, které Interstellar nabízí, i když si myslím, že to není zas tak složitý film, jakým se dělá. Jen je zkrátka velmi efektní, poctivě udělaný a spojuje všechny dobré prvky z apokalyptických a vesmírných sci-fi.

Kdyby byla Teorie všeho film o Hawkingovi a jeho vědecké práci, kdo z nás by tomu opravdu rozuměl a koho by to skutečně zajímalo? Já jsem naopak rád, že se celý děj točil spíš kolem osobního života, protože je zajímavé vidět, jak se člověk s takovou nemocí vyrovnává v běžném životě. Jedná se tedy spíš o romanci, která nejspíš bude narozdíl od reality značně přislazena, ale co. Bylo to krásně natočené, nenudilo to ani sekundu - spíš naopak. Čím hlouběji se Hawking propadal ve svojí nemoci, tím zajímavější byl děj. Holt síla příběhu podle skutečné události, obzvlášť tak silného a inspirujícího životního příběhu. A Redmayne dostal Oscara zcela právem.

Po technické i herecké stránce opravdu skvělá adaptace. Pilot nepatřil sice mezi nejlepší, ale zbylé dva díly úroveň značně pozvedly. Srovnání s knihou se ale neubráním. Absolutně mi nevadilo, že se vypustily některé postavy a příběhy zbylých postav byly představeny značně zkratkovitě - ten seriálový prostor byl zkrátka omezený, zatímco v knize se úvodu věnovala poměrně velká část. Spíš mě mrzí, že do seriálu tvůrci nezapustili "to" hlavní z knihy, celou pointu toho, proč se vůbec věc Pole versus Pagford řešila a jakou roli v tom hrála Krystal Weedonová. Už jen kvůli absenci tohoto středobodu mi pak přišly zcela zbytečné flashbacky, kde Krystal vzpomíná na Barryho. Finále převrácené naruby jsem taky úplně nepochopil. Tyhle věci jsou zkrátka vždy kamenem úrazů jakýchkoli adaptací. Ale musím zase vyzdvihnout fakt, že na třídílnou minisérii je rozvrstvení příběhu funkční - a možná funguje lépe než v knize. Je tu jasný začátek, a i větší tečka na konci. Plusem jsou i vynikající herci.

Big Hero 6 velmi těsně šlape na paty mému nejoblíbenějšímu animáku, a to Úžasňákovým. Film je totiž vyvážený ze všech úhlů - je v něm správná porce humoru, akce, ale i emocí. Pravdou je, že humor tu funguje asi nejlépe a roztomilost a neohrabanost hlavního robotického hrdiny to celé jen umocňuje. Když nastoupí na scénu víc akce, pozornost nejde nijak dolů, ale film lehce zprůměrní - ovšem jen do té doby než dorazí další dávka humoru a finální ždímačka emocí. Baymax je navíc asi jedna z nejroztomilejších animovaných postav poslední dekády.

Strašně milý, pozitivní a sympatický film, kterému sice možná chybí nějaký stabilnější a nosnější děj, ale ta hudba a radost z ní to zachraňuje natolik, že cokoliv ostatního je zcela nepodstatné. Navíc romantická složka filmu je natolik decentní - a poukazuje opět spíš na hudební stránku - že z Begin Again není jen další tuctová slaďárna. (A Keira je v roli písničkářky víc než přesvědčivá).

Říká se, že výjimka potvrzuje pravidlo, takže ne vždy musí být kniha lepší než film. A právě tak je to v tomhle případě. Předloha byla totiž strašná a nudná, neměla tah a opravdu mě těžce nebavila. Film mě oproti tomu velmi mile překvapil, i když jako komedie moc nefunguje, je to spíš takové odlehčené drama. Jak obvykle peskuju, když věci ve filmu nejsou třeba úplně tip ťop podle knihy, tak tady to naopak výrazně pomohlo. Kniha měla totiž otevřený konec, kdežto zdejší, byť naivní happyend byl mnohem lepší. Celkově se film zbavil zbytečností a zůstalo to vcelku milé jádro, které konec konců dokáže dojmout a sem tam i vyloudit úsměv - to kniha taky slibovala, ale nedodržela. Long Way Down je coby film velmi příjemná oddechovka.