Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (58)

plakát

Madagaskar 3 (2012) 

Ze začátku jsem se bavil, ale potom lehkost ustoupila ve prospěch příběhu a klasického opakujícícho se disney schématu. Škoda.

plakát

Rebelka (2012) 

Za odstřel klasického příběhu a odvahu přijít s něčím novým dávám pět. Originalita, dobrý nápad a milá stylizace. Ještě jsem neviděl Ralpha, ale po Tangled asi nejsympatičtější animák.

plakát

Sherlock (2010) (seriál) 

Pecka. Jediným záporem je nevyváženost dílů a stereotyp ve slovních přestřelkách hlavních hrdinů. Více v šuplíku.

plakát

Piraňa 3DD (2012) 

Nemám slov! V tomhle případě dvě hvězdičky znamenají, že film zcela překonal mé očekávání.... Pro lepší zážitek z této filmové lahůdky sledováno s ruským dabingem....

plakát

Skyfall (2012) 

Šel jsem na Bonda a dostal jsem Bonda. Zase se nám kousek posunul a neprozradím mnoho, když řeknu, že klíčová je i minulost šéfky M. Akční scény postupně splňují očekávání a mají nápad, hlavní záporák v jokerovském stylu taky neurazí, ale mě osobně Bardem nijak neučaroval. Poslední scéna na skotské vysočině mě svou nezvyklou minimalističností a umístěním nadchla. Nebýt dle mého nepřekonaného Casina Royale, dávám pět,

plakát

Ve stínu (2012) 

Ve stínu už od traileru smrdělo dobrým filmem. Když jsem usedl do brněnského kina Lucerna (pondělní akční promítání! Pro důchodce a studenty 50kč!) nenudil jsem se od začátku až do konce. Neviděl jsem žádný český snímek (kromě naprostých klasik - Pelíšky atd.), který by měl tak přirozené tempo a byl natočen s takovou lehkostí a sebejistotou. Doufám teda, že u nás svítá na lepší časy. A že máme světu co říct - období požírání prvorepublikových ideálů stalinistickým molochem, to je dosud nepříliš provařené období. A v podání režiséra Ondříčka to funguje. Asi především kvůli perfektnímu vizuálu, kulisy Prahy padesátých let se povedly na jedničku. Dle mého názoru je však filmu ubírá snaha stát někde na pomezí noir detektivky a svědectví o tehdejší době. Trochu bolestně je to znát v závěru. Ne že bych chtěl, aby Trojan ve Stalonově stylu pobil/pozavíral všechny záporáky s hláškou, při které by mi smíchy létal popcorn z pusy. Ale tohle je příliš heroicky fatální gesto, kterým scénáristi přemýšlejícího diváka rozhodně neuspokojí. No, každopádně lepší než ten Silvestr. Už se těším na dalšího Ondříčka. Za něho to pade dám!

plakát

Temný rytíř povstal (2012) 

Bezprostřední dojmy z filmu: Kdybyste si přečetli scénář na papíře, nepochybně byste si pomysleli, že to je pecka. Všechno do sebe zapadá, ale na jeden dvou a půlhodinový film je toho příliš. Seriózně. Pokud se zamyslíte a vynecháte jeden dialog, už jste ztraceni. A tak není divu, že když máte mozkové závity vytočené na max, už nejste schopni vstřebat nějaké filozofické řeči nebo rádoby vtipné hlášky, které jsou stejně namontované do filmu hodně na sílu. Pravda, hodně podobná byla i dvojka, ale tam byla ještě scénaristická onanie nějak ukočírována. A navíc měla Jokera. Vedle něj vypadá Bane jako záporák z devadesátkových filmů a navíc mluví jako děda Mrazík. Zklamání.

plakát

Prometheus (2012) 

3-4 hvězdy. Člověk by dal i víc, kdyby si vzpomněl na skvělý úvod. Atmosféra, zpracování, nápady, stylizace - prostě sci-fi spektákl desetiletí. Bohužel je to našroubováno na velmi kostrbatý, překombinovaný scénář. Kdyby se polovina věcí vypustila (nebo jste byli někdo spokojenější díky senilnímu staříkovi? no vidíte, ani jste si na něj nevzpomněli, že?), tak by to šlapalo plynuleji, postavy by možná měly čas chovat se logicky. Prostě se občas zastavit a říct co se to ku*va děje? No neměli byste na jazyku to samé po setkání s obrovským emzákem? Takhle se z poslední třetiny stává guláš sice perfektních ale pospolu těžce držících akcí. A přitom, když se to vezme kolem a kolem, je to jen vypilovaný a epičtější vetřelec.

plakát

Mezi vlky (2011) 

Překvapení. Kdyby Neeson vynechal některé plytké repliky, nebylo by to ke škodě a možná bych dal i pět. Naštěstí je vtíravý patos dost zkrouhnut a navíc ta velmi jemná pointa s manželkou v závěru tomu dá něco, co by asi jinak dost chybělo. Na to, že to staví na osmdesátkovém modelu survival hororů a kulisy zafujané Aljašky taky nedávají moc prostoru k vymýšlení, je to překvapivě hluboké a dost zábavné.