DarthRag

Akční filmy jsem objevil, když se mnou mlátila puberta. Sledoval jsem to s pootevřenou pusou a myšlenkami typu : "To je tak strašně 'kůůůůůůůůůl'", a bylo mi úplně jedno, jak je to vlastně tupé, prvoplánové atd. Dnes, když už mám jisté vlastní filmové zaměření se rozhodně nepovažuji za čistokrevného akčního fanouška. Například při třetí Mission Impossible jsem trpěl jak zvíře. Jenže v týdnech a dnech předcházejích uvedení tohoto filmu, se mě pevně chopila nostalgie související i z jinými filmy (A-team ...). Nostalgie po onom neuchopitelném čemsi chlapáckém, kterého jsou všechna ta Komanda a tomu podobné plná. Nostalgie po oněch pubertálních letech, kdy jedním z hlavních nepřátel byl leckdy rodič (nechápali mě, ani mě pochopit nemohli a vůbec to byli všechno staří páprdové :-)))), po letech kdy tělesné ochlupení nabývalo na kvantitě a opačné pohlaví začalo být znovu zajímavé. A právě ta nostalgie mě nakonec vyhnala do kina. Expendables jsou plni právě oné nostalgie a chlapáckosti. I já jsem měl v určitých pasážích filmu pocit, že mi místo krve proudí v žilách jen testosteron smíchaný s adrenalinem a když se Sly sešel v kostele s Brucem a Arnoldem, rozlil se mi po obličeji přihlouplý a navýsost spokojený úsměv. Kdybych byl čistokrevným fanouškem žánru, asi bych v této scéně dosáhl i bouřlivého orgasmu :-). Ano, je to povrchní, ale mě se to líbilo. Díky již zmíněné nostalgii mám navíc velmi silné nutkání tomu nakonec dát těch hvězd plný počet........

Něco takového jsem už hodně dlouho neviděl a doufám, že ani hodně dlouho neuvidím.

Výborná kriminálka. Ústřední dvojice herců+Spacey pdalo naprosto úžasné výkony. Ovšem ani to by nestačilo na plné hodnocení. Toho se ode mě filmu dostává díky tomu konci. Tragický, depresivní, úžasný.

Prototyp všech romantických filmů. Vše je zde velkolepé a vůbec tak, jak má být.

Vynikající film (i když "jen" televizní). Výborné herecké výkony, soundtrack, režie a vůbec. Ano zvláště na konci je to značně klišovité, ale chuj s tím. Rozhodně se spolu s Mlhami Avalonu jedná o o nejlepší zpracování artušovské legendy jaké znám. Boormanův Excalibur tomuhle ani již zmíněným Mlhám Avalonu nesahá ani po kotníky.

Mě tedy tento film nijak nezaujal. Místy (hlavně na začátku) je strašně chaotický. Historickou autenticitu raději pomineme, protože to by tento film dopadl ještě hůře. Merlin v podání Nigela Terryho mě z nějakého důvodu vysloveně iritoval. A proto všechno říkám, že pokud někdo chce vidět kvalitní zpracování artušovské legendy, ať se podívá na Merlina se Samem Neilem, nebo na Mlhy Avalonu. Obojí jsou sice "jen" televizní filmy, ale obojí je podle mého skromného názoru daleko lepší než tohle.

Martin Scorsese v nejlepší formě a De Niro a Pesci jakbysmet.

Dustin Hoffman je naprosto úžasný a Tom Cruise mu (překvapivě) zdatně sekunduje. Velice dobrý příběh a hudba také ujde.

Poměrně dobrý film se skvělou kamerou a velmi dobrou, i když chvílemi dost nevýraznou, hudbou Johna Williamse. Historické uálosti jsou zde vyobrazeny syrově, místy až krutě. Jenže film se soustředí především na hlavní postavu a já tudíž nemůžu dát plný počet *. Ne snad proto, že bych Pitta nenáviděl natolik, abych filmu ubral, ale jeho postava je zhruba půlku filmu sobecký dobytek a v druhé půlce je to najednou téměř jiný člověk, přičemž není vyobrazena cesta k přeměně, či důvody k ní vedoucí.

Velmi dobré psychologické drama, kterému vévodí tesknivá hudba a herecké výkony trojice De Niro, Streep, Walken. Přesto na mě film nezapůsobil natolik abych mu dal o tu jednu * víc.