z.o.diac

Mendes je evidentně velmi zručný režisér, ale NIKDY by si neměl psát scénář. Pak z toho totiž vznikne jen úžasně vizuálně a scénograficky vyprecizovaná sračka.

1. série: výtečná po všech stránkách *****, 2. série: ani zdaleka nedosahuje kvalit té první ***.

Velice pěkný a zvláštní film s překrásnou Nicole v jedné ze svých nejlepších rolí (a podle mě asi v nejslušivějším účesu), který ve mě hoooodně dlouho dozníval..vlastně doznívá ještě teď.

Zklamaní, které jsem od signatáře manifestu Dogma 95 nečekal. Prakticky si ponechává jen dokumentární styl vyprávění příběhu, který ovšem natvrdo naráží na nepravděpodobnost a vykonstruovanost celého problému. Nakonec se Vinterbergovi přeci jen podařilo sdělit, co zamýšlel, i přes mé počáteční utrpení, kdy jsem přibližně první třetinu filmu skřípal zuby společně s násilně řazenými rychlostmi eskalace problému a šustěním stránek scénáře. Na druhou stranu jde o technicky velmi vyspělou kinematografii a brilantní herecké výkony. K čemu to však je, když postavám z valné části nevěříte motivace jejich chování, sehrávající svou vetší nebo menší roli v absurdním a neuvěřitelném příběhu?

"Méně je někdy více"...a u Old Joy platí dvojnásob, že čím minimalističtější výrazové prostředky Kelly Reichardt použije, tím hlubšího a mohutnějšího dojmu u diváka dosáhne.

K tomu není, co dodat..stačí vidět..a pak u čtvrtého cigára v řadě se s tím nejtíživějším pocitem, který dokáže film vůbec v divákovi vykouzlit, pokusit poprat.

Brilantní film zamýšlející se nostalgicky v jedné rovině nad pomalu se rozplývající krásou a podstatou kinematografie, definovanou mimo jiné touhou tvůrce - herce tvořit a v této kráse setrvávat i za cenu pomalé ztráty vlastní lidské identity. V rovině druhé snímek pojednává o životě jako takovém a o stejné ztrátě identity jedince zapříčiněné neustálým herectvím v každodenním životě a střídáním rolí pro "neviditelné kamery". Smutný a úzkostně pravdivý film.

Nedá se říct, že by šla Jennifer Chambers Lynch ve šlépějích svého o hodně slavnějšího, ale nejspíše jen o málo divnějšího otce, ale tento její film funguje výborně. Pro ty, kteří jsou fenoménem sériových sexuálních zločinů fascinováni, přímo povinnost. Atmosféra "domu smrti" je nebývale temná a skličující. Zvuky jsou drásající a explicitnost násilných scén úměrná. Podtrženo sečteno ****1/2

Neuvěřitelný film! Čistějších 100% snad ani nemůže být. Jeden z nejsilnějších filmových zážitků mého života.

Pro mě velké zklamání. Více než polovinu filmu tvoří naprosto nezajímavé a navíc stále se opakující scény typu "pojď sem! bež tam!". To, co v Beznadějných funguje na výbornou se tady naprosto míjí účinkem. O jalové snaze přiblížení absurdity, nesmyslnosti a nekoncepčnosti počínání Rudých i Bílých vyjádřenou pomocí postav chovajících se nepřirozeně a neuvěřitelně hloupě až imbecilně, nemá smysl ani mluvit. Od poloviny filmu u diváka vyvolá takové počínání spíše úsměv na tváři, což u válečného dramatu může být jen stěží řežijním záměrem. Precizní kamera a složitost scénografie již celkový dojem vyvážit nedokáže.