Radim98

Nebylo to zlý, ale není o tom moc co říct. Jakožto poslední, kdo přišel na svět z rodinky Defenders, si nevedl špatně, celkem v klidu uhájil druhé místo před otravnou JJ a nudným LC, ovšem na Daredevila je to asi táááákhle daleko. Především pro svůj prázdný scénář, násilně "překvapivé" zvraty v ději a hlavně pro absenci záporáka-to je v případě Iron Fista opravdu školácká chyba-má to být největší challenger z celých Defenders a kde byla jako ta challenge? Postavit to na Haroldovi je tady naprosto mimo mísu, škoda. I přesto tu vidím potenciál na budoucí příspěvek do očekávané týmovky, což rozhodně nemůžu říct třeba o Lukovi a proto to prozatím stačí. Uvidíme, jak se povede dát to dohromady, těším se.

Přetrpěl jsem to jenom kvůli Daredevilovi, aby mi nechyběl kus skládačky v nadcházejících Defenders. A byla to oběť, protože tohle bylo nudné k uzoufání, doporučuji sledovat na rychlost přehrávání mezi 1,5-2x.

Byla to čest, žít v době Wolverina. Stalo se to v komiksovém filmovém vesmíru zatím jen párkrát. Už nelze oddělit Heatha Ledgera od Jokera. Už nejde mít jiného Tonyho Starka než je Robert Downey Jr. Ale to obojí dohromady není nic proti tomu, jak nemyslitelné je, že by někdy někdo byl více Wolverine, než Hugh Jackman. Ten film je pocta herci i postavě, splacení dluhu za všechno, co bylo dosud v marvelovském (hlavně X-Menovském) filmovém světě špatně. Silné. Zralé. Sebevědomé. Je to konec jedné éry a je na místě poděkovat-Jackmanovi, Wolverinovi, Stewartovi, Charlesovi. Tohle bylo udělané tak jak mělo být. Správně. And there aren't any more guns in the valley.

Nebylo to skvělé, ale bylo to dost dobré. Parádní vizuál, slušný origin pro postavu, která se jinak celkem vymyká v současném filmovém Marveláckém vesmíru. Celkově to hodně těží (a to je dobře) z Cumberbatche, který se stará, aby jeho postava nebyla nudná (což by jinak, obávám se, bez něj v hlavní roli hrozilo). Příběh a hlavně rozdělení záporáků a klaďasů dosti ploché, ale zpestřené elegantně vyřešeným finále. Víc se ale na Strange těším až při jeho konfrontaci s ostatními Avengery, tam cítím potenciál :)

Koukalo se na to opravdu hezky, ale jakožto světem Warcraftu nedotčený divák potřebuji vedle krásných vizuálů ještě také vtáhnout do děje a to se jaksi nepodařilo. Všechno kolem tohohle filmu je tak neuvěřitelně zjednodušené, až to přestává bavit. Logická posloupnost akcí a reakcí je tu postavená na hlavu a smysl jednotlivých úkonů hlavních hrdinů se tak často úplně ztrácí. Travis Fimmel sám je ve filmu hodně cool, jeho ani žádná jiná postava se mě ovšem nedotkla. Pro mě jen kukátko do opravdu nejpoctivějšího a nejčistšího fantasy světa, nic víc.

Bylo to dobré, atmosféra vybudovaná solidně, hlavní dvojice Murphy a překvapivě i Dornan to dokázali utáhnout a naše domácí herecké zastoupení celkem příjemně obstálo. Historické nepřesnosti neřeším, možná jich v zájmu samotného filmu mohlo být klidně víc. Podkopalo to ale dost přetažené finále a jatka v kostele, celkově se prostě stěžejní událost filmu odehrála podle mě příliš brzo a vznikla až moc velká časová bublina, kterou se už nepodařilo v závěru adekvátně vyplnit. I tak dobře, že film vznikl, zas tolik zásadnějších událostí světového významu ve své historii nemáme, tak proč nezvěčnit alespoň těch pár :)

Tohle bylo těžké a filmaři si ukousli moc. Asi se z toho víc vytřískat nedalo, osobitý humor autora předlohy se prostě zfilmovat nedá, to se musí přečíst. Největší škoda je asi to, že se ztratilo víc než 50% charakteru samotného Alana a ten je přitom pro vytěžení takového díla úplně stěžejní. Ale jinak příjemné dvě hodinky.

Popravdě bych nejspíš nutně nepoznal, že je to Burton, kdybych to už nevěděl, na to ten film ještě vlastně až moc stojí nohama na zemi. Jsem nezatížený knižní předlohou (ačkoli to možná doženu), takže jsem neměl klasický problém srovnávání a užíval jsem si příběh čistě ve filmovém provedení. Ten měl sice svojí vlastní logiku, kdy k tomu, aby se něco stalo, nebyla moc potřeba příčina ani důvod, nicméně i tak to rozhodně nenudilo. Přiznávám, že by mě jen ze zvědavosti ale opravdu zajímalo temnější zpracování, o němž toužebně hovoří čtenáři knižní předlohy, protože kdyby se to správně uchopilo, mohla by z toho být docela mrazivá podívaná :) A v té by si už tak opět skvělá Eva Green-znovu se ukazuje, jak osobitá aura a charisma může bez problémů utáhnout i scény, kde by jiní bezútěšně plavali-zajisté přišla na své. Zajímavá nová tvář pro mě byla Ella Purnell, na tu bych se docela ještě podíval v nějakém, doufejme, budoucím snímku a Asa Butterfield se mi líbil už jako Ender a s ohledem na věk myslím, že tohle by klidně mohl být herec budoucnosti, moc dobrá práce. Jinak jsem k tomuhle filmu v hodnocení na své standardy záměrně dosti shovívavý, pro mě zkrátka guilty pleasure :)

Poznáte, že je film špatný, když ho nezachrání ani Zimmer. Nuda k uzoufání, tohle byl snad první komiksový film moderní éry, který jsem doslova přetrpěl a to počítám i Iron Mana 3, který byl debilní na entou, ale pořád bavil víc. A i mnou kritizovaní Avengers si s tímhle ospalým tyjátrem můžou s klidným svědomím utřít zadek, tady jim konkurence opravdu neroste.

Mám rád filmy, které vás přinutí hlavnímu hrdinovi naprosto upřímně a bezmezně fandit a cítíte se po nich dobře, což je popis, kterému Eddie stoprocentně odpovídá. Velice dobře zvládnutá míra vkusu vůči Michaelu Edwardsovi, jde o komedii ale ne o parodii. Mám takové slabší chvilky zejména u těch banálnějších scén, kdy to člověk nečeká, protože má pocit, že to přece vidí v každé druhé rodinné komedii, tady mě konec dostal a než jsem se stihl obrnit, uronil jsem slzičku. :) Závěrem musím jen vypíchnout scénu s Mattim při závěrečném výstupu na můstek, protože jím předložená myšlenka o 11. a 1. hodině byla pro mě nová a opravdu brilantní!