janculeeh

Na béčkovej film se mi podaří narazit málokdy. Když nám ho pustili řidiči na cestě z Belgie do Čech, čekala jsem, že následující cca. 2 hodiny mého života protrpím v mukách. Začáteční výbuch letadla tomu odpovídal. Překvapivě se však béčkovej horor změnil na áčkovou komedii. Tak zpackanej scénář, kostýmy, masky a vůbec, celý prostředí filmu, to jsem ještě neviděla. Lidi uvíznutí kdesi na sněhu jenom v mikinách, záchranný tým složený jen ze dvou lidí, šílený yeti požírající své oběti. Po určité chvíli celý autobus odhalil kouzlo tohoto snímku a kus cesty byl rázem zabitý. Doslova. Za komedii 5*, za provedení odpad!

Jak miluju Bridget Jones, tak miluju Lásku nebeskou. Je to absolutní odpočinková vánoční pohoda, která vedle Mrazíka už nesmí chybět každý rok v televizi. Postavy jsou z různých společenských vrstev a jejich příběhy se velmi poutavě prolínají. Mým nejoblíbenějším momentem je situace, kdy Prime Minister sdílí zadní sedadlo své limuzíny s malou "chobotnicí" s ultraskvělým pokerfacovým výrazem a svojí sekretářkou, která je nejspíše příbuzná s nějakým dlaždičem. Film je plný přátelství, radosti, lásky, ale také zklamání. Film z Anglie s anglickým humorem a sem tam anglickými herci. Žádný umělými vtípky přeplněný hollywoodský trapnotrhák. Avšak největší korunu filmu nasazuje balení náhrdelníku v podání Mr. Beana. Ehm, pardon. Rowana Atkinsona.

Původně zatvrzelá patnáctiletá fanynka ságy Twilight si uvědomila, že upíří příběhy právě ve stylu Stmívání nefungují. True Blood obrátilo vzhůru nohama mou celou představu o upírech. Upíři jsou stejní jako lidé, mají svoje potřeby a touhy. Nepřemáhají se, nežijí jako vegetariáni ve prospěch někoho jiného. Jsou to požitkáři. Celý tým True Blood vytvořil realistický pohled na upíry a já jsem za to vděčná. Každý díl je plný akce, neustále se něco děje, člověka stále něco překvapuje. Závěr každého dílu nenechá člověka spát a čekání na díl následující je nekonečné. Právem fanoušci i samotní tvůrci používají hlášku #waitingsucks.

Tarantino je bůh. Bůh tvoří božská díla. Přesně tak je tomu u filmu Pulp Fiction. Nestačí ho vidět jen jednou. Aby člověk pochopil podstatu filmu a vůbec, zachytil všechny detaily tohoto filmu, musí ho sledovat stále dokola. Poprvé jsem ten film vůbec nechápala, jeho posloupnost, postavy, jejich řeč. Ale postupem času jsem odhalila kouzlo tohohle filmu. Každej chce nějak žít a přežít a udělá pro to vše. Pro film s tak úžasným scénářem nemohl Tarantino vybrat lepší herecké obsazení. A to nemluvím o hudbě, která výtečně doplňuje každou scénu. Není divu, že na Vykoupení z věznice Shawshank nezbylo umístění na Oscara.