Iggy

Ta dvě původní vystoupení Vládi Hrona v Šanci byla naprosto geniální! Jeho pozdější samostatný pořad už byl bohužel o dost slabší...

Hlavní roli Geralda Montagua, kandidáta na senátora, ztvárnil v této klasické grotesce šilhavý komik Ben Turpin. Pěkný je gag na trávníku, kde malá holčička pokropí z ostřikovačů veškerou sešlost vodou. Bena Turpina jinak svádějí čtyři ženy (tři krásné a jedna ošklivá) a novináři se mu snaží udělat skandál. Proč ho která žena svádí, mi z děje nebylo moc jasné. Vtipný je závěr, v němž Bena před žárlivým manželem zachrání právě ona ošklivka, pak se Ben radši, než aby se jí musel odvděčit, pokusí zastřelit. Ona zděšena prchá a Ben je konečně zas šťastný!

Oproti bezchybnému Tuvalu je Absurdistán podstatně méně originální a vynalézavý, valná většina gagů a komických situací je snadno předvídatelná, zápletka dost nicotná. Spousta vtipů je povedená, ale čekal jsem o dost víc.

Vědec spolu se svým společníkem vymodelují figurínu, která vypadá úplně jako člověk, respektive Ben Turpin, jejich sluha, který jim stál vzorem. Figurínu prodají do varieté, ovšem Ben se za ni mezitím vymění a tak mu nezbyde, než nadále předstírat, že je loutka a ve varieté se chovat podle toho, jak impresário otáčí ovládacími knoflíky. Zároveň ale Ben improvizuje tak, aby si užil jinak skandální přítomnost v šatně hereček, nebo aby si přivydělal při varietních tricích s peněženkami diváků. (Záměrně se vyhýbám použití slova robot, protože groteska vznikla ještě před jeho vynalezením, a tudíž by se jednalo o anachronismus.)

Vcelku vydařená groteska zachycující jeden rušný den ze života rodinky Fattyho Arbucklea. Nejdřív sledujeme, jak se Fatty pozdě v noci vrací domů notně opilý a hlavně nenápadně, aby nevzbudil celý dům. Další den se vypraví se ženou a tchýní do zábavního parku. Zaplete se do milostného dobrodružství, za což dostane pěknou nakládačku od Al St. Johna. Když celý zbitý dorazí domů, sledujeme docela nezvykle děj poněkud poupravené historky, kterou vysvětluje manželce a tchýni, jak k modřinám a monoklům přišel. Naneštěstí jeho opravdové dobrodružství natočil kameraman týdeníků, takže si ji Fattyho rodinka může vychutnat večer v kině na plátně. (Tutéž grotesku jsem viděl také pod názvem A Reckless Romeo (1917), tak nevím, jestli došlo někde k omylu, nebo pouze k znovuvydání pod jiným názvem.)

Animovaný film inspirovaný grafikami (zejména dílem Põrgu - Peklo, ale taky díly Houslista, Kazatel nebo Kabaret) Eduarda Wiiralta, významného estonského výtvarníka.

Česky Fatty šerifem. Jedná se pouze o změněný titul filmu Lechtivý desperádo (Out West), který měl původně premiéru 20. ledna 1918. O rok později byl ovšem 15. června 1919 uveden znovu, pouze pod jiným názvem. To bylo způsobeno tím, že Buster Keaton byl v červnu roku 1918 povolán k armádní pěchotě a bojoval v první světové válce ve Francii. Po jeho návratu do USA nebyl k dispozici žádný jeho nový film a tak byl znovuvydán film Out West.

Pohrobek: Jen nevím, jestli nakonec Aguirre do horoucích pekel odejde, nebo zda se tam pouze vrátí.

Animovaný film doprovázený komentářem Williama Burroughse. Opět se tu zabývá tématy konroly a smrti, tak jako v Nahém obědě a celé své další tvorbě. Autorem hudby je John Cale.

No, převyprávěnou legendu o Achtamar jsem si představoval tak nějak adaptovanou do současnosti a ne doslova jen převyprávěnou. Film je částečně reklamou na arménský koňak značky Ararat, ze začátku navíc ještě turistickou upoutávkou. Filmové to moc není, což je škoda, protože určitou atmosféru to má...