Petrasuvicka

První řada - dobré, více historické, než další řady. Druhá řada přidala na akčnosti, třetí byla super jízda - hlavně v Paříži, a pak všichni zešíleli. Ale do jednoho. Ve čtvrté a páté řadě prostě blázinec, skvělé rozptýlení byla eskapáda v Africe. A šestou řadu jsem zhruba do poloviny sledovala spíše jen ze setrvačnosti. Když na něco zkrátka koukáte tak dlouho, tak chcete vědět, jak to skončí. Od druhé poloviny mne pak zas mrzelo, že se to do konce krátí a už nic dalšího o Ragnarových synech nebude. Nakonec člověk lituje toho, koho chtěl celé dvě řady zabít. Co se mi vadilo - nerespektování historické časové osy. Laghertě by muselo být v šesté řadě aspoň 120 let! Inu v takovém věku bych taky chtěla vypadat jako ona... A co se týká postav - top Ethelstan, Rollo, později Ubbe a nakonec z celé té setrvačnosti i ten Ivar.

Je to strašné. Tím, že je to natočeno a předvedeno tak naturalisticky a skvěle, je to o to strašnější. Moje nervy tohle nezvládly. I když je lidská zvědavost přirozená, nezvládnu se dívat dál.

Čím více sleduji, co BoRhap způsobuje, nabývám dojmu, že se společností přelila nová vlna Formanova "Amadea". Po prvním shlédnutím jsem byla ohromena. Podruhé jsem ohromena ještě více. Perfektní, energické, pompézní i dojemné, ať už z lítosti či hrdosti. Doufám, že i na Oscarech bude místo pouze pro jedinou hysterickou královnu.

Po téhle části trasy trans celým světem, nedostanu z hlavy dvě věci... těch pár polských nadávek a poznámku, že slovenskou hymnu zpívají nahý krásný Slovenky, jen to není vidět.

V hororu zavřu oči, protože se nechci leknout, ale tady jsem zavřela oči a zacpala si uši, protože jsem některé věci už nevydržela. Horor je fikce, tohle je realita. V Rusku denní chleba, i když se jistě najdou tací, co budou tvrdit opak. Drsný, emočně okleštěný film, stejně jako to Rusko dovedlo za doby Stalina a jak to jisté složky jen s jinou zkratkou dovedou opět. Síla.

Nadchnout někoho indickou exotikou je poměrně snadné, tím spíš když se do ní Victorie nikdy nepodívala a nedovedla si nic z toho ani představit. Hrozně milý, krásně dojemný příběh.

Jsou filmy, u kterých vám na začátku prolétne hlavou, jestli vás to bude vůbec bavit. Zvlášt když je to tak děsně populární a uznávaný film. Ve svém žánru vlastně klasika. A pak zhruba prvních patnáct minut budí rozpaky a po nich se nakonec něco zlomí a film už nevypnete. Na konci si pak s hlubokým uznáním posmrkáte do kapesníku, i když jste se tomu chtěli vyhnout, protože ten světem uznávaný "kult" stvořil človíček z Čech a posadil s ním Ameriku na prdel.

Když jeden vidí, co Japonci během války podnikali, tak se ten samý diví, že jim tam Američani hodili bomby jen dvě.

"S dlouhým ů, Jardo, s dlouhým ů" Smích na hranici - brečím, dusím se. Dneska mě genialita vtipu bavila. Zlo má přece mnoho podob, ne? :D

Padesátá léta byla prošpikovaná politikou, která není ani tak na pozadí seriálu, ale spíše její hlavní náplní, alespoň v první řadě, kdy lítáme od KGB do Káhiry k Suezkému průplavu a právě na pozadí politických událostí řeší jízlivý Freddie se svou bezbřehou upřímností a břitkým slovním arzenálem smrt své přítelkyně a spiknutí na dost vysokých místech. Ben se pro roli retro gentlemanů minulého století přímo narodil a jeho Freddie je zkrátka muž, který nenávidí muže, jež nenávidí ženy, hrál si s ohněm a na závěr kopl do gigantického vosího hnízda. Ačkoli se zápletka rozjíždí velice pomalu, děje se v každém díle dost věcí na to, abych se nenudila. Pozadí televizního pořadu, příprava náplně Hodiny, kterou nesmíte propásnout, vedení BBC, intriky a vztahy na pracovišti protkané slovními a intelektuálními vtípky. Romola v roli Bel, nemastné, neslané buchty, která neví, co vlastně chce, ale vždycky se kvůli tomu dokáže tvářit otráveně, vypadá jako kříženeček mezi Adele a českou Emmou Smetanou. Naproti tomu Oona, perfektní ženuška v domácnosti, typická kráska na úrovni 50.let, má jako husička u plotny zajímající se o drby z bulváru mnohem větší šmrnc, než ambiciozní kariéristka Bel. Druhá řada je bezpochyby lepší, má větší drive a jiskru a Capaldiho, který v neustálé nevědomosti jen chodí a vzdychá. Na závěr můžu jen říct - škoda, že není třetí řada, to zas BBC podělala.