Vlasy

Hippie-muzikál, kterému vůbec neškodí, že byl natočen až v době všeobecného vystřízlivění. Své neztratil dodnes a je jednou z nejhlasitějších Formanových poct svobodě čehokoliv. Velmi sympatický, příjemně volný a dostatečně humorný příběh. Překvapivě propracované postavy. Životní a bohužel poslední skutečně vyčnívající role Treata Williamse. Za povšimnutí stojí (a mě to obzvlášť potěšilo) i generálská rolička režisérského mága Nicholase Raye, který mimochodem zesnul právě v roce 1979 :( (30.12.2005)

Síce sú Vlasy z roku 1979, ale sú filmom hippises z desaťročia predtým a sú akousi výpoveďou generácie. Presne takéto filmy mi dnes chýbajú. Také, aké by charakterizovali dobu a cítenie mladých, prípadne aj všetkých ľudí tejto doby. Možno by niečo také mohol natočiť ešte Forman. Alebo možno sme všetkým otupení, na spievanie, tancovanie ani vzdor nemáme chuť ani odhodlanie a dobre nám tak. Škoda zaradenia harekrišňákov, tí stále, čiže aj po bratislavských uliciach a aj v tomto filme spievajú stále tú istú melódiu, sú v tom istom (ako kontrast k rozmanito oblečeným hippises) a lezú mi na nervy. Forman prvoplánovo neoslavuje, ak sa niekto chová nezodpovedne k rodine, je to blbec aj ak je dieťa kvetov. (13.01.2016)

Vlasy neměly velký úspěch, protože je Forman natočil deset let poté, co hnutí hippies stanulo na svém vrcholu. Myšlenky „flower generation“ byly tehdy už skoro dekádu „out“, a na nějakou nostalgii bylo zase ještě příliš brzy. V Americe (a v západním světě vůbec) proto film zapadl, a později, když nastal čas na revival, už tam nikdy nebyl pořádně „znovuobjeven“. Jiná situace je ovšem u nás. Tady byl tenhle film vždycky kultem. A zůstává jím doposud. Dlouho byl zakázaným ovocem, ale i poté je objevován stále novými generacemi diváků (i když asi pořád užším okruhem). Líbí se dokonce i lidem, kteří by pravého hippie pokládali nejspíš za zapáchajícího bezdomovce. Muzikálová móda mě nechává zcela chladným. Vlasy jsem viděl poprvé koncem 80. let. Za sebou jsem tenkrát měl už skoro dva roky drezúry v bláznově zeleném šatu, a svoboda byla cítit ve vzduchu. K jejímu dosažení ovšem pořád chyběl ještě nějaký ten pátek. Forman mi na chvíli dal to, po čem jsem prahnul už více než 700 dlouhých dní. Ten film pro mě zůstává čistě osobní záležitostí. Kašlu na muzikály. Vlasy jsou krásným filmem o svobodě, o pocitech i iluzích. A jasně... Ty písničky jsou super. (13.04.2005)

Dávám pět hvězd po prvním zhlédnutí. Po případném druhém to bude (očekávám) na 5 a půl. Díky Simpsonům hodně písniček znám, ale nejsou tím jediným aspektem, který mě pohltil. Jsou jimi přátelská atmosféra, sympatičtí představitelé a zejména geniální závěr, při kterém jsem zapomněl na mírně rozporuplné pocity ze začátku. (18.02.2007)

Opravdu skvělej muzikál a to na ně moc nejsem. Nejenže to má fakt nádherný písně, ale i hodně dobrej příběh a skvělí herce. Vlastně sem si ani nikdy neuvědomil, že ty písně, který sou slyšet skoro všude, jsou z tohohle muzikálu. Prostě a jednoduše super muzikál se všim všudy, ale zase abych jen nechválil, tak musim říct, že hudbu jsem slyšel už v několika muzikálech o něco lepší (26.02.2007)