Vladajsoucna

Úlisně skvostný Hrušínský, Milotova psychedelická kamera, tradiční Herzův sklon k bizarnímu černému humoru - zatraceně působivá adaptace skvělé Fuksovy předlohy o fašismu v nás.

Film, který snad nejlépe dokázal vykreslit konflikt mezi svobodomyslností a totalitou.

Zřejmě nejlepší horor všech dob. Přelomový titul, který následoval bezpočet napodobenin, z nichž přirozeně žádná se originálu nedokázala vyrovnat (o stupidním druhém díle raději nemluvě). Je ovšem sympatické, že po vzoru Blair Witch se řada filmařů přece jen odhodlala, byť neúspěšně, k progresivnímu hororovému stylu, který se projevuje vykreslováním čistokrevné hrůzy na plátně pomocí úsporných paradokumentárních prostředků a nikoliv předraženými zvláštními efekty. Největší hrůza pramení z toho, co nevidíme. To tvůrci velmi dobře pochopili, takže i 11 let po svém uvedení film působí děsivě.

Půvabné režisérovy vzpomínky na mládí v magicko-realistickém stylu. Je Felliniho nejzábavnější i nejsmutnějším dilem. Jedním slovem nádherné.