Sedmikrásky
-
Daisies
Komedie / Drama
Československo, 1966, 73 min
Režie:
Věra ChytilováHudba:
Jiří Šust, Jiří ŠlitrObsah
-
Dvě dívky Marie číslo jedna a Marie číslo dvě spolu bydlí v jednom malém bytě. Již delší dobu mají pocit, že se jim všechno na světě kazí, a proto se jednoho dne rozhodnou, že budou také zkažené. Začnou se důsledně řídit zásadou: Nic nevadí, hlavně když je legrace, a to nejen doma, ale také na plovárně či v nočních podnicích. Vyberou si například pána, se kterým se Marie číslo dvě seznámí. Aby muže co nejvíce upoutala, hraje si na skromnou a cudnou dívku, která nechce ani jíst, ani pít. Ovšem pak se objeví přítelkyně, jež se vydává za její sestru. Marie II okamžitě začne zmatkovat, že sestra bude doma určitě žalovat. Dotyčný pán samozřejmě nemá tušení, jak se v podobné situaci zachovat, a proto Marii číslo jedna zaplatí bohatou večeři, pití i cigarety. Tím však legrácky Marií nekončí. Nešťastníka odvezou na nádraží a celého zkoprnělého posadí do prvního vlaku, který ze stanice odjíždí bůhví kam. Takovýchto opravdu inteligentních žertíků mají v zásobě hned několik. Po čase je ale začnou nudit, a tak dívky hledají nové a zábavnější povyražení. Doma si navzájem zničí věci, ubližují si čím dál tím víc a neustále vymýšlejí další kousky. Jenže když konečně poznají legraci, jakou v životě nezažily, zábava se jim vymkne z rukou (oficiální text distributora)
Dvě dívky Marie číslo jedna a Marie číslo dvě spolu bydlí v jednom malém bytě. Již delší dobu mají pocit, že se jim všechno na světě kazí, a proto se jednoho dne rozhodnou, že budou také zkažené. Začnou se důsledně řídit zásadou: Nic nevadí, hlavně když je legrace, a to nejen doma, ale také na plovárně či v nočních podnicích. Vyberou si například pána, se kterým se Marie číslo dvě seznámí. Aby muže co nejvíce upoutala, hraje si na skromnou a cudnou dívku, která nechce ani jíst, ani pít. Ovšem pak se objeví přítelkyně, jež se vydává za její sestru. Marie II okamžitě začne zmatkovat, že sestra bude doma určitě žalovat. Dotyčný pán samozřejmě nemá tušení, jak se v podobné situaci zachovat, a proto Marii číslo jedna zaplatí bohatou večeři, pití i cigarety. Tím však legrácky Marií nekončí. Nešťastníka odvezou na nádraží a celého zkoprnělého posadí do prvního vlaku, který ze stanice odjíždí bůhví kam. Takovýchto opravdu inteligentních žertíků mají v zásobě hned několik. Po čase je ale začnou nudit, a tak dívky hledají nové a zábavnější povyražení. Doma si navzájem zničí věci, ubližují si čím dál tím víc a neustále vymýšlejí další kousky. Jenže když konečně poznají legraci, jakou v životě nezažily, zábava se jim vymkne z rukou Komentáře uživatelů k filmu (156)
-
Tosim
Soudruhům se to líbit nemuselo. Ale taky to nemuseli ve své omezenosti zakazovat.(4.2.2009)
-
Radek99
Trocha dada, trocha absurdna, hodně Chytilové... Filmové podobenství, které jsem nerozkódoval, filmový experiment, který nejsem schopen docenit, sice reflektuji jednotlivé řemeslně a umělecky dotažené složky, které se ale neskládají v nijaký funkční tvar. Paní Věra patrně předběhla dobu v mnoha ohledech, konkrétně Sedmikrásky se místy velmi blíží kompozicím (o mnoho pozdějšího) videoartu, smělá je práce s barvami, rozstříháním a opětovným složením filmového pásu do mozaiky...ale přesto ve mne zůstává dojem, že Sedmikrásky jsou pouhá pouhá experimentální hříčka a v podstatě jediný film České nové vlny, který se mi vysloveně nelíbí...i když cítím, že je to škoda... PS: Postřeh DaViDa´82 o podobnosti s komiksem Hana a Hana je trefný...(31.1.2009)
-
DaViD´82
Hana a Hana let šedesátých ve vizuálním hávu, s kterým si žádný epileptik ruku dobrovolně nepodá. Leda by byl sebevrah.(2.2.2009)
-
Shadwell
My máme Sedmikrásky, Francouzi Célina a Julie si vyjely na lodi a Američani Thelmu a Louisu. ____ Není pod sluncem slova, jehož více nenávidí šosák, než toto schoulené, vzdorovité, záhadné a zavilé jméno: experiment. Proč vlastně v 60. letech vznikaly, jaké byly okolnosti? Inu, prý tomu nahrávala liberalizace tehdejšího režimu, objevení Bohumila Hrabala, signály ze zahraničí (francouzská nová vlna, neorealismus), kritická odezva na schematismus let padesátých apod. Já vidím ještě jeden důvod, zamlčený a mnohem zásadnější! Tehdejší generace filmařů se zhusta – Forman, Vávra, Chytilová – rekrutovala z lidí, jež nevystudovali režii a neovládali z tohoto důvodu „řemeslo“ a klasické postupy. Proto natáčeli po svém. Kritici zavětřili a s velkorysostí sobě vlastní tomu přimkli terminus „moderní narace“ (tj. subjektivní prožívání času, otevřený konec, autonomní prostředí, individuální režisérský rukopis, nelinearita apod.) Stále šlo ovšem ze strany řady českých režisérů o projev diletantismu – povstávající z neznalosti kanonizovaného filmového jazyka –, který se za intelektuální hru s divákem pouze vydával – třebaže takový Forman se z dokumentární roviny přesunul k excelentním dramatům (trochu kuriózně chápeme přízvisek „formanovský styl“ coby autorský rukopis pro ony dokumentární začátky, sic je zřejmé, že se Forman mnohem více nadřel a do filmů zasahoval, když pracoval v Americe). U Chytilové je v Sedmikrásách až markantní, jak uměle vytváří spontánní situace, jak racionálně manipuluje s barvou a střihem, aby dosáhla nekonvenčního tvaru, stále dokola tímtéž postupem (Sedmikrásky jsou ve své podstatě velice logicky uspořádané dílo a je to dané právě tím mechanickým způsobem, jimž jsou hnětený), a jak naopak nechává vystupovat improvizaci a adaptaci tehdy, kdy se jí nedostává invence, o je to o to nemravnější a zlopovolnější, oč takový Kubrick valnou část Vesmírné odysey natočil bezděčně pod vlivem LSD (zeptejte se kohokoliv po silné dávce LSD, aby vám odvyprávěl, co viděl a zažil, a zmerčíte s 2001 mrtě analogií). Tvrdím, jinými slovy, že vytvářet umění není totéž, co vyrábět umění.(17.3.2009)
-
Marius
Ty teda jsou zkažené! Ale...vadí? NEVADÍ! 10/10(12.12.2011)
-
Karlos80
Opět jeden z vrcholně uměleckých a těžko stravitelných, tedy film který není určen pro běžného filmového konzumenta...Pořád platí to známé, čím víc úspěšný, kritiky ceněný, experimentální, skandální, provokativní ale i třeba protirežimní, tím víc nepochopitelný a někdy bohužel i blbější..Cesta dvou hlavních hrdinek do pekel morálního zatracení a následnému pokání, stylisticky experimentální, obrazové kompozice kameramana Jaroslava Kučery doprovází roztříštěná střihová skladba a místy až psychedelická hudba. Určitě vynikající po režijní (barevný ohňostroj skvělých nápadů), obrazové (různé symboly) a šokující střihové stránce...Nová vlna v podání Věry Chytilové, mě oslovila, ale jen tak na půl, něco tomu chybělo..Proto nakonec to rozporuplné hodnocení..Obsahově včetně různých narážek pochopeno střídmě, politicky radši vůbec:-) Pořád ale lepší než třeba Mučedníci lásky či Sběrné surovosti ap. Zatím jednoznačně vítězí trio Forman, Passer a Papoušek co se skutečné reality i humoru týče. "Nikdo nic nechápe, nikdo nás nechápe..Všechno se nám kazí, tak budeme zkažené i my"! Zajímavý komentář: gudaulin(9.5.2006)
-
Kulmon
Já se popravdě těm soudruhům ze sklonku šedesátých let moc nedivím, že se jim to nelíbilo. Páč mě se to taky nelíbilo. A taky bych se radši díval na budovatelské zhovadilosti typu Racek má zpoždění než na tyhlety "novoty". Slovníkem Věry Chytilové, stojí to celý za hovno.(11.5.2009)
-
Flipper
"Máš krivý nohy. A co nevíš, že sem na tom založila svuj charakter?" Prvý film, ktorý som od Chytilovej videl, je fakt zaujímavý. Nilen, že je na rok 66 skvele natočený, ale má aj hlbokú myšlienku a čo sa mi najviac páčilo, je riadne zábavný. Niekedy som sa na diagoch dvoch dievčat, ktoré akoby každé ránno brali LSD, tak bavil, že mi unikali hlavné myšlienky. Inokedy som zabúdal, reálne farby, ktorými sa bol zobrazený tento film, lebo nespočetné množstvo farebných filtrov môj úsudok značne zahmlievali. Možno to bol niekedy aj naschvál, aby sa divák mohol sústrediť na dej, alebo na odkaz filmu. Atmosféra ma pohltila rovnako ako Fear and Floathing in Las Vegas a skvele som sa bavil. Pochodovanie za zvuku "Sme,sme,sme,sme" si budem veru ešte dlho pamätať.(3.2.2009)
-
igi B.
Šílené. Krásné. Sedmikrásné... :-)) . . . A já jsem nakonec přece taky doopravdy šťastný. Ale to nevadí!... ;o)))(28.12.2005)
-
charlosina
Experimentální dílko paní Věry Chytilové, které mě nesmírně zaujalo nejen svou kompozicí a nápadem, ale také detailním propracováním. Režisérka využívá všech možných aspektů filmové řeči a přitom onu filmovou řeč nabourává. Sedmikrásky jsou revolučním počinem z dob nejlepších výplodů paní umělkyně, která se nebála ničeho... a jsou jednoduše úžasné.(11.4.2008)
-
Lynn
Mám ráda experimentální filmy... nebo lépe - filmy, kterým nelze "rozumět" (jak jsem tu na CSFD už mnohokrát podotkla). Nechat se zanést do říše podvědomí, nevědomí, fantazie, do říše lidské duše. "A rozhodli jsme se, že budeme zkažené."(3.2.2009)
-
dobytek
odpad!Další z mnoha filmů pro intouše, kterej natočila Chytilová pod vlivem halucinogenů. Čumim na to, ukrutně se nudim, vůbec nechápu, co se ve filmu děje a asi po půl hodině to vypínám a jdu radši koukat z okna. Na takovej nesmysl se nebudu dívat, ani kdyby mi za to platili.(31.1.2009)
-
Darren
Nevím přesně o co šlo, ale líbilo... a to jak formou, tak obsahem. Přišlo mi to neskutečně vtipné...(31.1.2009)
-
gudaulin
Ach jo, zlatá 60. léta, kdy padly ideologické bariéry a cenzura, ale zároveň zůstala štědrá státní podpora, takže tvůrci mohli bez zábran experimentovat a laškovat na účet společnosti a vlády. Není divu, že se po těch časech leckterému filmaři stýská. Pravdou je, že řada filmů té doby by v tzv. normálních dobách nevznikla. Sedmikrásky jsou experimentální hříčkou, která je na hony vzdálená běžné filmové produkci a průměrnému filmovému divákovi. Snímek je cenný pro filmové teoretiky a zažrané kinofily z hlediska fimového jazyka, obrazové kompozice, střihu a práce kamery. Na druhé straně postrádají spoustu věcí, které filmový divák očekává, a současné vysoké hodnocení na CSFD je při vysokém počtu hodnotících dáno snobismem a napodobováním. Celkový dojem: 40 %.(1.2.2009)
-
A_FISH
Co je to tam proboha za píči?! :-) Vadí? No jo, holky, vadí...(4.2.2009)
-
Gilmour93
Padají tu slova jako dada, absurdno, anarchie, nihilismus, kritika společnosti.. Nehledal bych za tím nic složitého, to jen v šestašedesátém dorazil do Československa diethylamid kyseliny lysergové. Nová vlna mě zasahuje intenzitou tsunami na volném moři..(3.2.2009)
-
Lavran
Do předem vyprázdněné narace přidáme půl kila neortodoxní střihové režie, balení kamerové virtuozity, kapku s obrazem provázané a kapku obrazu protiřečící hudby, nevyčíslitelně drzosti, čtvrt litru odvahy experimentovat, špetku unikátní umělecké optiky a na závěr dva zlobivé okvětní plátky sedmikrásky, které s předstihem vybavíme dětsky nedětskou naivitou. Podusíme, promísíme, protřepeme a vyjde nám trocha příliš dlouhé anarchie s (ne)závažným(i) poselstvím(i). Krásný to reprezentant experimentálního klíčku Nouvelle Vague po československu. Jen toho feminismu by mohlo být méně... :)(1.2.2009)
-
formelin
Vizuálně úchvatný ale dějově blbý ani ne tak hravý jak jsem si myslel...(27.10.2009)
-
Niktorius
Novovlný předchůdce Ondříčkova Šeptej. V některých okamžicích naprosto nesnesitelný.(24.2.2009)
-
Jacinda
odpad!Je mi jedno jak moc to má být umělecké, pro mě to byl maniodepresivní zážitek při suplování biologie. Ještě dlouho jsme na sebe s holkama debilníma hláskama pořvávaly:"jsme mladé a krásné a máme život před sebou hihihihihi"(21.6.2009)
