Asenath

Zajímavá pohádka. Spíše příběh. Závěrečná scéna na mostě na mě trochu působila jak z nějakého fantasy filmu. I drak byl povedený. Mít tato pohádka větší rozpočet, byla by to pecka, jelikož slušný potenciál to mělo-neokoukaný děj, zasazení do středověku, točení v krásných exteriérech..ale bohužel to nemělo patřičné grády. Spoustu zdlouhavých zbytečných záběrů, malé děti toto opravdu nemohlo bavit. Navíc mi silně neseděl představitel právě onoho ztraceného prince. Naproti tomu ostatní herci perfektní, zvláště Petr Štěpán. Něco málo tomu zkrátka chybělo, aby to bylo alespoň na čtyři hvězdičky.

Vcelku nezáživné, chvílemi dost nudné..na další dvě pokračování už se ani dívat nebudu.

Nebýt závěru, tak by se mi film hodně líbil. O lese Aokigahara jsem kdysi četla v Epoše, tak jsem byla na tento horor zvědavá. A nakonec mi to ani jako horor nepřipadalo, vydržela jsem se na něj dívat doma úplně sama, a to je u mě co říct. Celou dobu jsem si představovala různé verze toho, jak to dopadne, ale nevím, konec mi zkrátka přišel podivný a..vzhledem k uvěřitelnosti předešlého děje těžko uvěřitelný..Natalii Dormer mám ráda a líbila se mi, a chápu její postavu. Taky bych za svou sestrou šla kamkoliv, a to nejsme dvojčata. A co strach dokáže, to je nabíledni. Takže ve výsledku takový průměrný film, který neurazí a nijak zvlášť nenadchne. P.S. Jdu si pustit dokument Aokighara-les sebevrahů.

Kvalitní seriál s mým oblíbencem Hansem..jen obsah tady je trochu mimo, Annie je vdova a sblíží se s Johnny Jacksonem (kterého hraje právě Hans).

Příjemný rodinný film. V malé roličce se mihne Jaromír Dulava a natáčelo se na zámku Hluboká nad Vltavou.

Nechala jsem si to do rána projít hlavou, a zůstávám u toho, že se mi film líbil. Ano, neni to bůhvíjaký velkofilm, ale je pěkně natočený a ještě líp zahraný. Popravdě, měl to být příběh o jedné mladé, hezké a naivní holce, a to taky byl. Dokonce i Táňa, vůči které jsem byla zpočátku skeptická, mě přesvědčila, takže s klidným svědomím dávám čtyři hvězdy.

Miluji Vánoce. A miluji tenhle příběh. Ano, má to svoje mouchy, a zapřísahlým ateistům se asi líbit nebude, ale pro adventní čas je to ideální film :-)

Podle mého je málo kvalitních filmových zpracování Shakespearových děl. Ale tohle se hned po Romeovi a Julii (1968) a Kupci benátském zařadilo k mým favoritům. Je to i tím, že Macbeth spolu Kupcem Benátským a Večerem tříkrálovým patří k mým nejoblíbenějším hrám. Na film jsem se hodně dlouho těšila, jen jsem si říkala, že i když je Macbeth Shakespearovo nejkratší hrou, přeci jen vtěsnat vše důležité do dvou hodin dá zabrat. Ale povedlo se. Ačkoliv se nic nevyrovná tomu vidět hru na divadle. Určitě ne každému toto ztvárnění sedne, ale za vidění stojí určitě. Snímek předkládá vše podstatné, spolu s úchvatně syrovou a temnou atmosférou. Všudypřítomná smrt, mlha a chlad je přesně to, co je ze hry cítít. Divoká a přízračná pustina, šílený Macbeth, čarodějnice, které navozují atmosféru vskutku magickou. Možná by mohl být film více dynamičtější, ale i tak jsem měla hned při úvodní bitvě husí kůži a věděla jsem, že bude stát za to. Vše umocněno naprosto fascinující, mrazivou hudbou. Nečekala jsem, že budu až tak spokojená, ale jsem. A abych nezapomněla, dostal mě Sean Harris. Jeho nejlepší role.

Sama tomu nemohu uvěřit, ale nakonec jsem této verzi docela propadla. Má totiž pět ohromných plusů. Tím prvním je hudba. Skvostná, dechberoucí, teskná i veselá, někdy naléhavá, přesně jak má být. Soundtrack se okamžitě stal jedním z mých nejoblíbenějších a častokrát se přistihnu při pobrukování písně Let No Man Steal Your Thyme. Další čtyři plusy jsou naprosto perfektně zvolení herci do rolí Gabriela, Boldwooda (tady bych viděla to největší plus, přeci jen v knize mu má být nějakých 38 let. V předešlé verzi na mě občas působil vyloženě jako stařík), Troye, a Liddy. Až verze z roku 1998 pro mě i nadále zůstává srdcovkou a Nathaniel Parker Gabrielem Oakem, tak Matthias Schoenaerts dokázal ztvárnit skromného a tichého ovčáka tak, jak jsem si ho při čtení knížky vždy představovala. Málomluvná, stojící celou dobu v pozadí, přesto výrazná postava, která má stále co sdělit a jeho věrnost vás dojímá i fascinuje. Dále seržant Troy-úžasný frajírek, sebevědomý floutek, kterému drzost kouká z očí a nechápete, jak mu na to mohla Batsheeba skočit. Ale bezchybně zahraný Tomem Sturridgem. Ze začátku jsem litovala, že ho nehrál můj oblíbenec Matthew Goode, jak prý bylo původně v plánu, ale všechno zlé je k něčemu dobré. A nakonec Liddy. Tohle je prostě správná Liddy! Sotva dvacetileté děvče, roztomilé a sympatické, trochu vyjukané ze své nové paní. Souhlasím s tím, že film je trochu uspěchaný, mě osobně to ale nijak nevadí a rozhodně to neubralo na atraktivnosti snímku. Nemluvě o přenádherných scenériích oku lahodících. Prostě jedna z mých nejoblíbenějších knih v novém a úžasném kabátě.

Na tenhle film se sesypalo velké množství kritiky, což mě hodně dlouho odrazovalo si ho pustit. Mám pocit, že se většina už předem rozhodla ho jaksi zazdít. Já jsem byla ovšem velmi mile překvapena. Nádherný jemný snímek s prvky melancholie, děj si plyne poklidně jako řeka a přitom se ani chvíli nenudíte. Chvílemi jsem si přála, aby příběh nebyl pouze smyšlený. Chápu, že tenhle typ filmů není pro každého, ale šanci si určitě zaslouží.