PenelopaW

Je to Disneyovka a je to seriál na pokračování, takže na animaci i kvalitě příběhů se to nutně muselo promítnout. Jako oddechovka to nicméně není špatné, sledovala jsem s dětmi a líbilo se mi i prostředí Avaloru odkazující na Latinskou Ameriku, dávná civilizace Maru, folklór a létající jagraci. Coby osobě 30+ mi trochu vadilo, že hlavními hrdiny je skupina teenagerů kolem Eleny, dospělé postavy tvoří jen stafáž (babička Luisa a dědeček Francisco či ostatní králové) nebo jsou k smíchu (kancléř Esteban, doňa Paloma, král Hektor). Přestože Elena reálně nemá žádné životní zkušenosti, byla hoodně dlouho zakletá v medailonu a Avalor se za tu dobu sakra změnil, do všeho se hrne po hlavě a, i když se vždy dopustí nějaké zbrklé chyby, nakonec jí všichni dají za pravdu, že její řešení bylo nej. Škoda, že byl seriál cílem hlavně na mladší diváky, za mne by mu prospěla větší realističnost a z takového Estebana, ze kterého se stal hlavní záporák třetí série (v první to byla Shuriki, ve druhé Delgadovi), mohli tvůrci vytěžit mnohem, MNOHEM víc. Protože mám pro pohledného a namyšleného kancléře slabost, dávám 4 hvězdy.

Když jsem zjistila, že můj oblíbenec Hoffman hraje v dalším filmu, mrkla jsem na ČSFD a docela příznivé recenze mne přiměly k tomu jít na snímek do kina. Původní koncept sice znám, ale jen z vyprávění, sama jsem předlohu neviděla, takže jsem nemohla srovnávat a netušila jsem ani, kam nápad s mobily na stole dospěje. Samotný závěr mne nejprve zmátl - ale odcházela jsem díky němu ne duševně rozložená, ale s pocitem jisté katarze a uvolnění. Pro koho je téma nové, tomu možná při sledování několikrát úsměv ztuhne na rtech a bude odcházet se zamyšlením, jestli by on sám s klidem mohl položit telefon na stůl. Kupa scén byla sice vtipná, ale v reálu dost smutná (zejm. záměna telefonů a následné odhalení manželovy homosexuality), a sama jsem se zamýšlela nad tím, jak kolikrát s přáteli mezi sebou vtipkujeme, ale některé z těch vtípků - ač jsou myšleny dobrosrdečně - mohou i zraňovat. Pro Hoffmana mám slabost, takže netřeba zdůrazňovat, že mne bavil, ale musím říct, že jsem byla velice příjemně překvapená výkony ostatních. Táňu Pauhoufovou moc nemusím a i tady mne štvala, ale překvapil mne Měcháček, který mne zatím - kromě reklam na Air bank - míjel a objevila jsem tímhle filmem Maštalíra (sakra, jak se to skloňuje??), který mi byl jako postava nakonec asi nejsympatičtější.

Když jsem se kamarádce svěřila, že mám slabost pro Sokola, doporučila mi tento snímek, který nedávno chytla v televizi a prý se u něj - překvapivě - docela pobavila. Připravila mne na to, co to bude, takže jsem vydržela první část, kde jsou oba dvojníci představení, a těšila se na avizovanou jízdu. No... pro Ondru Sokola mám vážně slabost. Stejně tak mám ráda Nárožného a nevadí mi ani tak Jakub Kohák, protože ho beru takového, jaký je. Bylo tam pár momentů, kdy jsem se zasmála, ale po skončení jsem film s klidem v duši pustila z hlavy. Obrat z mizery a děvkaře mi přišel nevěrohodný, u pana učitele jsem neviděla žádný osobní růst a v neposlední řadě mi přijde, že Simona Krainová není herečka, ač se tím často holedbá. Ten film měl vcelku potenciál, ať šlo o herce (včetně Čtvrtníčka či Šteindlera) nebo samotný námět. Uchopení bylo ale takové... nijaké.

!!! POZOR SPOILERY !!! Kdysi dávno jsem viděla parodii na scénu v limuzíně, a i když si už nepamatuji, v jakém to bylo snímku, pátrala jsem od té doby příležitostně po originálu. Jelikož jsem zdaleka netušila, kdo hrál hlavní roli (nevím proč jsem tipovala Richarda Gera), dopátrala jsem se až letos. Po shlédnutím musím souhlasit s komentáře od Faidry: 1/ Ano, Costnerovi to v bílé setsakra sluší. I když byl tehdy ještě docela ucho, bílé společenské boty jsem viděla poprvé, a bílé ponožky mne samy o sobě odpuzují, seklo mu to moc a v noci jsme pak spolu v mých představách prožili moc hezké chvíle. 2/ Pořád si nemohu vzpomenout, kdy jsem zparodovanou scénu viděla, ale mám před očima černošského řidiče, kterak běží vedle jedoucího okna a očumuje milující se dvojici. 3/ Souhlas. Obzvlášť, když Vám ministr šéfuje a po boku má věrného a bezskrupulózního poskoka. 4/ Anebo vymyslet imaginární válku (Vrtěti psem), popřípadě včas vytáhnout informace o kometě, která se chystá zničit lidstvo (K zemi hleď). 5/ A zrovna ten závěr jsem čekala. Vím, že svého času to nebývalo ani zdaleka zvykem, ale kdyby se většina komentářů zde obtěžovala se spoiler alertem, tak bych byla šokovaná mnohem víc. Jakmile se "na scéně" objevil Jurij, tak trochu jsem to čekala, i když jsem chvíli zvažovala, jestli by agentem nemohl být samotný Scott. Od natočení filmu uplynula už nějaká ta voda a není tomu tak dávno, co jsem viděla Saltovou s Angelinou, která pracuje s obdobným schématem. Na Kevina se mi ovšem koukalo podstatně líp, konečně jsem si splnila sen a shlédla scénu v limuzíně, jak výstižně napsal dopitak, tlačila jsem poklop ventilace, a nahánění v Pentagonu mělo říz. Víc než samotný závěr mi nesedla spíše scéna u ministra, od Scotta jsem celou dobu čekala něco víc než to, co trefně pojmenoval Gilmour93. I přes starší dobu vzniku to byla slušná podívaná, nechápu ta nízká hodnocení...

Před dlouhou dobou jsem viděla trailer, a když jsem dostala chuť podívat se na nové animáky od Pixaru, pustila jsem dětem i Duši. Dívali jsme se nadvakrát - nejprve je nezaujal úvod ani postavy. Když jsem si však prosadila, že budeme koukat dál, nakonec u toho vydržely a od té doby si to pustily ještě několikrát. Tomu se vcelku divím, protože mě to hlavní téma přišlo pro děti docela tíživé. Ony to však nevnímají, protože si ještě neprošly žádnou krizí a ztracenými dušemi nejsou. A to se mi u Pixaru moc líbí, ten trend posledních let točit nejen pro děti, ale i pro dospělé, a že ne vše, co je kreslené, je nutně pro malé diváky. Pro mne trošku atypický pixarovský film právě tím vyzněním, i když jsem ráda za to, že hlavní hrdina nakonec dostal druhou šanci - stále jsem čekala, že Fogo a jeho počty zvítězí. To mi nakonec dává jistou naději, i když se raději vydám tou snazší cestou - užívat si ty dny, které mám vyměřeny. (Mimochodem: děti zaujal i jazz, zjistily, že existují i jiné hudební žánry, než které na ně útočí z youtube nebo které poslouchaly v MŠ a ZŠ.)

Souhlasím s Galadriel níže, proto také ty 4 hvězdy. Příběh není ničím nový, ale je tak hezky a mile udělaný, že mu to divák odpustí. Moje děti, které jsou v jídle vybíravé, najednou silně touží po pestu, já zase po výletu na jih. Na film jednou při hlídání dětí koukal i dědeček, a i když jsem se vrátila ještě než snímek skončil, děda vydržel sedět na gauči, aby si to dokoukal. DOTAZ: Nevíte někdo, kdo je na černobílé fotce, kterou má Alberto nalepenou na zpětném zrcátku své "vespy"?

Ačkoli mi to připomínalo Posledního vládce větru (a částečně i Avengers a Thanosovo lusknutí), bylo to pro mne velmi příjemné překvapení. S dětmi jsme s poslední době koukali na hodně animáků, které unikly naší pozornosti: Luca, Duše a Raya. Zatím nejvíc vede Luca, ale překvapivě - ač myslím, že je to spíš pro staršího diváka - zaujala i Duše. Včera jsme pustili Rayu a zůstali jsme u ní přikovaní všichni, jak nás to chytlo. Jakožto dospělé mi vadila akorát pubertální dračice, ale jinak to byl fantasy příběh podle mého gusta, včetně apelu na důležitost důvěry a odpuštění. Jen si coby skeptik říkám, zda by ten ideální svět vydržel, lidé jsou lidé a nevím, nevím, zda by se po nějaké době drúny nevrátily. Nač si tím ale kazit hezký divácký zážitek, pohádky mají končit dobře.

Tak trochu jsem čekala, že se s hasičky Delilah vyklube lesbička, která si všechen Lucyin zájem vykládala jinak. Andyho mi bylo vyloženě líto. Eddie nezklamal a vcelku jsem zajímavá, jestli s Lindou ještě něco bude. V úvodu epizody jsem zahlédla staré dobré Lizardy, tennis ball považuji za tichou poctu střílení do suspenzoru v SuperTroopers 1.

Utvrdila jsem se v tom, že není dobré sledovat seriál jedním vrzem, ale dát si trochu pauzu. Díky tomu jsem si díl, v němž na stanici hledají záhadného bloggera, který vynáší informace o ostatních na veřejnost, užila a vychutnala se všemi absurdními momenty, které Heffernan a Lemme vymysleli. Nejvíc mě samozřejmě pobavilo strefování se do Eddieho, který MÁ komplex Petra Pana, i Ikova snaha dokoukat si seriál o zálesákovi z 18. století. Ovšem samotný začátek epizody s břichomluveckou loutkou byl také luxusní. Pointa pak byla už jen třešinkou na dortu.

Mám slabost pro Lemmeho, který zase hraje roztomilého grázlíka, kterému všechno projde, a to i brousení manželky šéfa policie. Eddie se vyvlíkne i z charitativního zápasu v boxu a hasiči, s výjimkou Lucy, utrží porážku. Škoda, tohle škádlení mezi konkurenčními partami, okořeněné navíc nevěrou, by na delším časovém úseku asi vyniklo víc, v krátké stopáži seriálu to nebylo úplně ono. Ale Eddie Penisi u mne stále vede.