JoSte

To pochechtávání mě ještě dlouho bude strašit ve snech.

Hlavní hodnota filmu je v dobovém náhledu na tehdejší poměry a společnost. Vše ale ubíjí nezajímavý příběh, nesympatické postavy a místy dost prapodivný střih a těžko pochopitelné chování aktérů.

Bohužel, v čem v dalších letech vynikal 1883 (a vcelku i 1923), zde vesměs chybí. Místo toho dostáváme notnou dávku nezajímavých intrik, nesympatických postav a vykonstruovaných zvratů hodných telenovely. Vlastně taková Succession v cowboyském prostředí.

Ač nerad, musím ubrat hvězdičku za natahování a neuzavřenost dějových linek.

„An Apache scout told me once that when you love somebody, you trade souls with them. They get a piece of yours, and you get a piece of theirs. But when your love dies... a little piece of you dies with them. That's why you hurt so bad. But that little piece of him is still inside you. And he can use your eyes to see the world.“

Na poměry krimi příliš velká pohádka mimo realitu, na poměry komedie zas veskrze nezábavné. Zvláštní mix žánrů, který navzdory produkčním kvalitám nepřináší nic nového.

Scénka s kočičí duší je geniální.

Prazvláštní pohádka glorifikující baseball, v níž téměř nenajdete uvěřitelné lidské interakce a reálný svět. Místo toho jste uvrženi do série snových sekvencí a dlouhých záběrů s tklivou hudbou a kukuřičným polem.

Závěr jak vystřižený z Le Salaire de la peur. S přimhouřeným okem za tři.

Bajaja setne celkem patnáct hlav saním a jednu své matce. Výtvarně i hudebně mimořádné, jenže příběh je jen těžko čitelný a kulhá na obě nohy. Kde se Bajaja naučil tak dobře bojovat a proč by promluva s princeznou narušila matce koňský očistec, to se nedovíme, stejně jako proč celé království jen tak pasivně přijímalo dané podmínky a nezkoušelo bojovat.