Žert
Drama / Komedie / Podobenství
Československo, 1968, 80 min
Režie:
Jaromil JirešHudba:
Jan Seidel, Zdeněk PololáníkHrají:
Josef Somr, Jana Dítětová, Luděk Munzar, Jaroslava Obermaierová, Evald Schorm, Milan Svrčina, Miloš Rejchrt, Věra Křesadlová, Jaromír Hanzlík, Michal Pavlata, Jiří Sýkora, Jiří Cimický, Emil Haluška, Josef Žluťák Hrubý, Michal Knapčík, Stanislav Litera, Jiří Štíbr, Václav Svěrák, Jan Svoboda, Dušan Trančík, Rostislav Volf, Lenka Termerová, Jana Andresíková, Ferdinand Šnajberk, Jaroslav Blažek, Manuela Gogolová, Svatopluk Binka, František Vyhlíd, Jaroslav Čech, Horymír Sušic, Petr Hrobař, Jan Nykl, Karel Piškytl, Lubomír Svatoš, Jaroslav Staněk, Josef Vrzala, Josef Anderle, Jan Vančura, Milan Bajza, Vlastimil Chejn, Zdeněk Kopal, Karel Kryška, Zdeněk Lipovčan, Antonín Málek, Petr Pelzer, Josef Slavík, Tomáš Škrdlant, Miroslav Souček, Vladimír Drha, Vincenc Moštěk, Vlasta Jelínková, Vladimír Čech st., Milan Friedl, Bohuslav Čáp, Iva Janžurová, Jaroslav SatoranskýObsah
-
Univerzitní posluchač Ludvík Jahn pošle z jakéhosi školení své dívce a zároveň kolegyni pohlednici, na níž mimo jiné napsal: Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij! A protože se píší léta padesátá, následky na sebe nenechají dlouho čekat. Dívka, jatá posvátným citem stranické povinnosti, předá pohlednici fakultní organizaci, Jahn je vyloučen ze strany, vyhozen z fakulty a jako obyčejný voják poslán do trestního pracovního útvaru nazývaného Černý prapor a pověstného mimořádně surovým zacházením.
Jeden z nejproslulejších filmů 60. let se opírá o stejnojmenný román Milana Kundery, soustředěn cele na důležité poznání - totiž že nová křivda neodstraní ani nezahluší křivdu starou. K takové mravní kocovině zákonitě dospěje hlavní hrdina, těžce postižený stalinistickými represemi, když se po letech pokusí aspoň zprostředkovaně se pomstít původci svého pádu. Režisér Jaromil Jireš postihl jak kruté poměry v pracovní vojenské jednotce na začátku 50. let, tak uvolňující se společenské ovzduší o patnáct let později. Prolíná někdejší události s nynějším děním na základě náhodného podnětu, na základě podobnosti, i ve zvukové rovině vrství asociativní spoje. (oficiální text distributora)
Univerzitní posluchač Ludvík Jahn pošle z jakéhosi školení své dívce a zároveň kolegyni pohlednici, na níž mimo jiné napsal: Optimismus je opium lidstva! Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij! A protože se píší léta padesátá, následky na sebe nenechají dlouho čekat. Dívka, jatá posvátným citem stranické povinnosti, předá pohlednici fakultní organizaci, Jahn je vyloučen ze strany, vyhozen z fakulty a jako obyčejný voják poslán do trestního pracovního útvaru nazývaného Černý prapor a pověstného mimořádně surovým zacházením.Komentáře uživatelů k filmu (119)
-
kleopatra
Na pohlednici z brigády stálo: "Optimismus je opium lidstva. Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Trockij". Žert, díky kterému byla jeho autorovi "odejita" svobodná volba, kariera i lidská důstojnost.(20.10.2005)
-
Tosim
I když oslavu mj. lidové hudby, skryté v knize i filmu, opravdu nechápu, je tento snímek pro mě asi nejtypičtějším příkladem z hlediska vyjádření absurdity nad komunistickým režimem. Tři nejhlavnější klady: Josef Somr, vedlejší postava faráře, uvažujícího o těch nejdůležitějších tématech života a smrti a také závěr, který se vám ve své jednoduchosti nevykouří z hlavy opravdu nikdy.(19.11.2003)
-
gouryella
Jedna z těch nemnoha adaptací výborné knihy, která se své literární předloze minimálně vyrovná.(10.9.2002)
-
Djkoma
Žert není tak vtipný jak by se mohlo z názvu zdát. Film podle knihy napsané Milanem Kunderou vypráví (nečekaně) o milostných vztazích, ženách a jednom muži, který je má rád. Bohužel pro mě je Josef Somr nedostatečný herec na roli, která mu zde byla darována. Předlohu samotnou hodnotit nemohu, protože jsem ji nečetl. Film však ukazuje pozadí příběhu a období komunismu s perfektní přesností a celý příběh hlavní postavy odsouvá lehce do pozadí.(28.10.2006)
-
Marigold
Spíše nezdařená adaptace, na jejíž kvalitě nic nemění to, že pod scénářem je podepsán Milan Kundera. Výborným nápadem je rozhodně první část, kdy celé Ludvíkovo kárné řízení probíhá z pohledu první osoby a vztahuje se k zestárlému Ludvíkovi, který se přijel pomstít. Dost zásadním problémem je, že do filmu nebylo možno přenést komplexitu knižní předlohy a tak se celý příběh redukuje na zkazku o cynické mstě poníženého chladnokrevného nihilisty. Logicky tak zmizela nejen Ludvíkova nešťastná snaha nalézt sebe sama za věčným koloběhem masek, ale i spousta nádherných momentů knihy (epizoda s Lucií za všechny). I odsudek ideologie je mnohem přímočařejší a prostodušší oproti postoji, který Kundera zaujal v knize. Uvědomění si sdílené viny na stavu světa a zároveň bezmocnosti tváří tvář dějinám je jednou z mocných vlastností předlohy, ve filmu ale chybí (drastické na Ludvíkově žertu je, že z určitého pohledu vše, za co je soudruhy odsouzen, skutečně je pravda). Asi to tak být muselo.(23.2.2004)
-
Pohrobek
Film, který je prosáklý tragikomedičností skrz naskrz. Závisí pak jen na osobnosti diváka, zda se tomu všemu bude smát, či zda mu pouze bezmocně sklapne čelist. Bezvýchodnost a nejednoznačnost pomsty tak, jako málokde. Téma nemožnosti spravedlivé pomsty, zvláště dnes, převažuje téma tupého režimu. A cimbálka samozřejmě dokonalá a nezbytná!(10.8.2005)
-
Radek99
Vrcholná adaptace Kunderova románu, Jaromil Jireš přesně postihl ducha Kunderova textu a přidal magický černobílý obraz českého filmu šedesátých let, který si s narativním světem Milana Kundery dobře rozumí. Všechny ostatní filmové (i zahraniční) adaptace už se s Kunderovými texty výrazně míjí...(28.4.2007)
-
Kulmon
Film, který mohl vniknout v jediné možné době, a který by taky "po zásluze" uzamčen v trezoru. "Ať žije Trockij", vyloučení ze strany, fakulty a šest let do dolu. Jen ta pomsta nevyšla podle představ ... Josef Somr v životní roli.(11.7.2011)
-
EdaS
Knížku si už moc nepamatuju, takže srovnávat nemůžu. Nicméně jako film sám o sobě je Žert působivé svědectví o dobách naštěstí minulých a nadčasová úvaha o nemožnosti pomsty. Somr i Munzar jsou naprosto přesní.(23.9.2007)
-
sud
Životní dílo Milana Kundery i Jaromila Jireše. Film dlouhá léta trezorovaný a stále málo promítaný. Na klíčových místech je totiž stále plno Zemánků. 100%.(8.10.2010)
-
Amarcord_1
90% - První Kunderův román, a první kniha, co jsem od něj kdy přečetl. Nemyslím si, že je tento film příliš věrný své literární předloze, jejíž hlavní klad je VYPRAVĚČ, a skládání příběhu z rozdílných časových epoch v jednu velkou lidskou puzzle. Jaromil Jireš ale podle mě udělal správně vše, co mohl. Atmosféru vystihl parádně, herci hrají tak, jak se sluší, a konec - ačkoli také hodně okleštěný oproti knize - má v sobě hodně z hlavní myšlenky románu. O moc lepší to určitě udělat nešlo. Pět hvězdiček milujícího čtenáře a spokojeného diváka.(9.1.2006)
-
lesumir
Knihu jsem nečetl, takže porovnávat nemohu, ale tahle adaptace mi nepříjde dvakrát povedená. Neznat obsah knihy, asi bych se ve filmu ztrácel. A nějak mne to nechalo chladným.(14.1.2010)
-
sportovec
Padesátá léta a jejich odpadový odkaz působila svou tíhou už na současníky a zejména pak na ty, kteří byli jejich nechtěnými účastníky a nezřídka i mravními spolupachateli. Tedy i na generaci Kunderovu, Kohoutovu, Vaculíkovu, Jiráskové a mnoha dalších, kteří z mnoha důvodů - nejčastěji pro mladický věk - podlehli v druhé polovině čtyřicátých let vábničce navenek idealistického projektu KSČ. Hlavní postava, do níž jsou zřejmě sneseny zkušenosti mnoha lidí této skupiny, svým životem i svou bezmocí, krystalizující do touhy po černobílé mstě-odplatě, svou ponurou životní cestou i naplněním své chorobné touhy zjišťuje, že vlastní vnitřní problémy není možné řešit snížením na úroveň zhoubců a reflektovat je navíc do lidí, kteří s původními ději mají jen málo společného. Při posuzování a srovnávání kvality literární předlohy a filmového zpodobení není možné překrývat písemnictví a obraz; na to jsou obě umělecké řeči až příliš odlišné. Společný jmenovatel - pocit tísně a bezmoci, vlastní dnes i nemalé části polistopadové populace - , který prostupuje celý ŽERT, vrcholí závěrečným Jahnovým povzdechem, že zbil nepravého. Ale jakého nepravého? A tak na vylučovací scény padesátých let, ze kterých mrazí i dnes - bylo to v našem hraném filmu zřejmě poprvé, co byly podány v takto obnažené podobě - nenalézáme odpověď nejen ve více než 40 let starém díle, ale ani dnes, v naší současnosti. Tato nadčasová hořkost bezmoci a bezradnosti ŽERTU je plně ne nadčasová, ale - bohužel - současná.(14.7.2010)
-
Hunt
HUDBA: Zdenek Pololáník(26.6.2009)
-
gudaulin
Žert, to je především výjimečná literární látka, jedno z nejlepších děl Milana Kundery a zároveň jeden z nejlepších románů o atmosféře 50. let u nás. Hořké vyprávění o tom, jak dějiny dokážou semlít jedince, a o tom, že pomsta nemusí chutnat sladce a nosit celý život v sobě zahořklost znamená zbytečně se připravit o spoustu příjemného. Je to tíha, která každého poznamená. Jedna ze zásadních rolí Josefa Somra šitá jeho herectví přímo na tělo. Celkový dojem: 90 %.(14.6.2006)
-
kinej
Duo Kundera a Jireš funguje bez chyby. Spisovatel dodal výtečnou kousavou a trpkou předlohu a režisér ji neméně výtečně převedl do filmové řeči. Na předloze se mi líbí jak věrně vykresluje cynismus hlavního hrdiny, který je však jen maskou pod níž se skrývá sžíravá a neuhasitelná nenávist vůči strůjci osobního neštěstí a možná vůči všem lidem. A samozřejmě celý příběh Žertu je naprosto skvělý. Na filmu se mi líbí kamera, která místy zastupuje pohled hlavního hrdiny a tak nějak působí stejně cynicky jako životní postoj této postavy. No a pak jsou zde skvělé herecké obsazení. Jana Dítětová zahrála Ludvíkovo oběť tak pateticky, že se divákovi z její ubohosti dělá zle. Obermaierová zase perfektně zvládla tupou zapálenou komunistku a Munazrův bezpáteřák mi v závěru hnul žlučí. Zkrátka další velice silný film ze zlaté éry.(5.10.2010)
-
Ony
Kde jsou zasvěcené výklady o hudbě a folklóru, kde je Kunderovo erotické dusno, kde je to vyprávění, při jehož hltání jsem přejížděla stanice? ..... Kdyby tento film neměl ambici adaptace Kunderova románu, nemám k němu sebemenších námitek.(29.7.2007)
-
hippyman
první polovina byla hodně zajímavá, především forma dialogů, realita doby a prostřihy do minulosti, ale pak mě to začalo nějak uspávat a cosi mi vadilo, jen to nedovedu vlastně ani specifikovat... i vzhledem ke své stopáži a absenci hlubších, detailních scén je to spíš taková reklama na svoji předlohu. 60%(18.8.2010)
-
paascha
Ne, opravdu to není komedie, jak se nám snaží podstrčit v profilu, ani humoristický pořad typu Vtipnější vyhrává. Dokonce to ani není veselé. Naopak je to smutný příběh o hloupém mládí, svinských povahách soudruhů a soudružek, hořkém dozrávání a zaprášené rezignaci při uvědomění si faktu, že nejlépe se za nás pomstí čas... Výtečný Somr v jedné ze svých "Hlavních rolí".(11.1.2011)
-
Sarkastic
Zajímavá tragikomedie. Ikdyž přes všechnu tu hořkost mi moc do smíchu nebylo. Kunderovu předlohu jsem nečetl, ale ve filmovém zpracování mi činilo docela problém nějak fandit, či litovat hlavního hrdinu, protože mi byl svou povahou krajně nesympatický a jeho osud, přestože k němu rozhodně nebyl spravedlivý, mě tak nějak nechal chladným. Zvláštní a trochu dějově nevyrovnaný příběh (hrdinovo vzpomínání mě zaujalo podstatně více než jeho současný život) byl ale dobře uzavřený, když o tom tak přemýšlím, tak více než jen "dobře". Kniha je možná vynikající, ale film hodnotím "pouze" lepším průměrem.(24.4.2010)
