Jara.Cimrman.jr

"Můžeme se potkat u našeho stánku a tam se Vám podepíšeme, kamkoli budeme chtít." Koncerty Poletíme? řadím mezi to nejlepší, co tuzemská hudební scéna nabízí. Proto dávám plnej kotel hvězd, i když je to tentokrát nezasloužený. Obvyklou suverenitu kapely totiž poznamenala mírná nervozita a taky se mi úplně nelíbil výběr skladeb. Namátkou jsem mírně rozladěnej z toho, že můj život nestál za kosočtverec nebo z toho, že jsem se nedozvěděl, kdo nejdál náhulatej doběhne. To rozhodně zahrát měli, stejně jakou mou oblíbenou Dajánu, ale tu jsem od nich letos neslyšel ani na jednom koncertě. Přesto stále platí: "Davy šílí."

"Třeba je teď pro ně lepší, že nežijeme." Taky si myslím, že mrtvej má občas větší šanci na přežití než živej. Ale tohle je opravdu báječná konspirace, takže až budu za rok sledovat bezpečný přistání tchajkonautů na Slunci, tak asi budu mít určitý pochybnosti. Nicméně není pochyb o tom, že Američani na Měsíci určitě byli. Když jsem si totiž na Měsíci loni dobíjel elektromobil na parkovišti u Lidlu, tak měl zrovna v Mekáči domorodej dvojník Armstronga autogramiádu. Takže fakt nechápu, že o tom může někdo pochybovat, když tehdejší počítače měly skoro takovou výkonnost jako dnešní kalkulačky.

"I když někdy nebylo zřejmé, o čem přesně zpívá, bylo to intenzivní." Nevermind je nejlepší album všech dob. Samozřejmě o tom můžeme vést spory, někdo s tím může i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Nicméně jsem tolerantní, takže jestli ho někdo má v žebříčku až na druhým místě, tak to velkoryse přehlídnu. Mě totiž Nevermind zasáhlo uprostřed mýho rockovýho období a nadchlo mě tak, že na něj nedám dopustit. V dokumentu na mě navíc působilo kouzlení Butche Viga s mixákem, při kterým jsem v tisíckrát slyšenejch skladbách najednou zachytil detaily, který můj vytříbenej hudební hluch dosud nezaznamenal. Bylo to prostě skvělý. Dokonalej dokument k dokonalýmu albu.

"Überheblich, überlegen, übernehmen, übergeben, überraschen, überfallen, Deutschland, Deutschland über allen." To je provokace. To já poznám. Věřte mi. A ještě k tomu nekorektní. A to mi v dnešním úchylně hyperkoretním světě chutná über alles.

"Si nepamatuju, že by nám k něčemu v poslední době chyběla hlava." Třetí série je vynikající. Všechny případy sice nejsou špičkový, ale ty vztahy na pracovišti naprosto přesně ukazujou, kam policii dovedl nástup kindermanagementu - k totálnímu rozložení. Zkušení odcházejí a e-blbečci s titulama se tváří, že ještě mají komu velet. V tomto směru musím skutečně ocenit skvělou vedoucí plk. JUDr. Radku Drápovou, MBA, která nemá vůbec nic společnýho s bývalou Marešovou nadřízenou plk. JUDr. Radkou Drexlerovou, MBA. Ta podoba je skutečně náhodná a jedna z nich by se měla rychle vrátit jako sestřička do nemocnice, aby se totální destabilizaci policie podařilo zabránit.

"Volga, Volga … širá řeka, rovný kraj. Ech drahý Potapiči." Nejlepším divadelním hercem v Českých Budějovicích je Karel Infeld Prácheňský. To ví každej, kdo při představení sedí vlevo a nebere si to osobně. On by tím nejlepším hercem možná mohl být i Ota Šik, ale to je irrrrelevantní, jak říká Vlasta. Tedy vlastně Vlasta, což vám vysvětlí zvědavej invalida Jirka Karásek. Samozřejmě pouze v případě, že by hra vykolejila. Ale to se tady stát nemůže. Já prostě Záskok miluju a nejen samotnou hru. Smíchy padám ze židle i při Hamletovi bez Hamleta, Tmě jako v pytli a samozřejmě taky při Cimrmanově korespondenci s Láďou Stroupežnickým. V Záskoku já prostě chybku najít neumím a to jsem skoro nestrannej.

"Kdosi jednou řekl, že počet pravděpodobnosti nejenže shody okolností umožňuje, ale přímo je přivolává." Svět tajemných sil byl ve svý době neskutečnej fenomén. Každej ho sledoval, netrpělivě čekal na novej díl a neustále ho rozebíral s přáteli. Já jsem ten vědeckej pohled na záhady vyloženě zbožňoval. Líbilo se mi to hledání objektivity i respektování argumentů oponentů. Taky jsem tady poprvé pochopil, že to, co se říká v televizi a píše v médiích nemusí být vždycky pravda. Za to musím panu Clarkovi poděkovat a ohodnotit jeho dílo s notnou dávkou nostalgický subjektivity.

"Kolegové, smyčec není bicí nástroj." Jako skvělej matematik musím konstatovat, že statisticky vždycky musí být vždy někdo nejslabší. A nejslabší Cimrman je ten, kterej se pohybuje v říši hudby. Jenže to, že je nejslabší, neznamená, že je málo zábavnej nebo snad jen průměrně geniální. Tříjazyčná opera Úspěch českého inženýra v Indii mne zaujala zejména tím, jak zvučně znějí kuňkavý hlasy nezpěváků, kteří to mýmu neoblíbenýmu žánru zavařili opravdu solidně. Navíc jsem se dozvěděl, že G-ovce pocházejí z Bavor, jak se nepříliš úspěšně zkracuje anekdota a co to byla pověstná Cimrmanova Die Cirkulár Schule. Co chtít ve stínu chaloupky víc?

"Trestní řád a psací stroj - největší nepřátelé každýho detektiva." Tohle bylo ze života, mělo to grády a skvělý postavy. Na straně práva mě bavil zarputilej kapitán Plíšek, počítat průstřely odmítající soudní lékař MUDr. Beneš nebo třeba skvělej potapěč Jura. Na temný straně byly ty postavy ještě lepší. Dokonalí byli Jonák, jednookej Alexej i vstřícnej slušňák Černý. A bavila mě každá zmínka o Roubalovi, Bělovi, Mrázkovi nebo Berdychovi. Vlastně jsem se bavil od chvíle prvního vtípku, kdy slavnej policejní autor scénáře přišel sám pro sebe v uniformě a představil se jako praporčík Vetchý. Jsem prostě rád, že jsem si tu dobu mohl znovu prožít z trochu jinýho úhlu pohledu, kterej ještě rozšířily přidaný Polosvěty. Tohle je prostě hodně dobrý.

"Proč mi pořád říká: ptáku? Nejsem blbec. Mám Porsche." Tak to já asi blbec budu. Porsche totiž nemám a přestože mě baseball nudí, tak jsem s Durhamskými býky strávil na hřišti, v šatně, v hospodě i v posteli spoustu času. Mě totiž baví expertka Annie, bonzující mazák Crash a samozřejmě budoucí hvězda LaLoosh s milionovou rukou a mozkem za pěticentík. Ten byl prostě boží, když nadhazoval špatnou půlkou mozku, dýchal jako lávová ještěrka a pokoušel se pochopit Whitmana, podvazkovej pás, kvantovou fyziku nebo propojení varlat s chodidly v jedný čakře. Fakt nemám baseball rád, ale kdyby zavolali z Durhamu, že potřebujou novýho maskota, tak nafukuju člun a pádluju přes Atlantik.