Matematicka

Mladá dívka dá svému milému na rozloučenou, než odejde do práce do dolu, rudou růži. Její milý pracuje a on i růže černají a černají... až je v dole zasypán a růže se zázrakem opět zbarví do červena.

Stařenku v lese přepadne velká bouře. Syn ji doma vyhlíží a okamžitě ji s ženou převlečou, dají jí sušit oblečení, uloží ji do teplé postele a vaří jí teplý čaj. Přesto už kolem domu začíná obcházet smrtka... Syn se vydává pro bábu kořenářku. Ta se na stařenku podívá a poznává, že její bylinky tu nebudou stačit. Posílá syna pro živou vodu ze studánky. Ale syn cestou nepomůže staré babičce nést nůši s chrastím, a tak zle pochodí, když se setká s čertem, který hlídá studánku. Když se muž dlouho nevrací, vydává se jeho žena za ním. Ta ale projeví soucit se stařenkou s plnou nůší chrastí, a tak ji na další cestě bude provázet kouzelná nůše...

Jak vlastně vzniklo spojenectví člověka a psa? A jak se jejich vztahy vyvíjely a proměňovaly od pravěku až do dnešních dnů? To se snaží ukázat dětem i dospělým tento film, který kombinuje části animované i hrané (záběry skutečných pejsků a lidí). Způsobem zpracování připomíná seriál „Dášeňka", který vznikl také v režii Břetislava Pojara v tomtéž roce. Namluvil Miloš Kopecký.

Krátký animovaný film (nejen) pro děti o historii létání člověka. Kompletní historie letectví od Ikara přes balóny, vzducholodě, letadla - až k první družici Země. Jak člověk překonával překážky, aby se jeho sen létat mohl stát skutečností? Film kombinuje animované pasáže, kreslené modely vynálezů, koláže i archivní záběry prvních letců. Vše doprovází vhodný komentář.

Tylínek byl malý hrošík, který žil šťastně a radostně v zátočině bahnité řeky se svou maminkou, tatínkem, kamarádkou Otylkou a s dalšími hrochy. Jednou ale po řece projížděl na loďce tatínek s holčičkou a vyprávěl holčičce o hroších. Jsou tlustí, ráchají se v bahně, jsou to tlustokožci,... Tylínek vše vyslechl a jeho původní radost byla ta tam – přepadl ho smutek nad tím, že je hroch. Různě bloudil, až doputoval ke kouzelné květině, která má moc proměnit ho v jakékoliv jiné zvíře. V které zvíře se Tylínek promění a proč? A bude se mu „v nové kůži" líbit víc než v té tlusté, hroší?

Známý biblický příběh o narození Ježíše Krista, který díky modernímu a dynamickému zpracování přímo ožívá před našima očima. Kreslené příběhy z Bible nejsou jen nevšedním uměleckým zážitkem z precizní animátorské práce, ale zároveň přinášejí dětem hodnotné životní principy.

Malý chlapec žije se svou maminkou v poušti. Jednoho dne zachrání ptáčka před smrtí. Ten dá za odměnu kouzelnou moc jeho píšťalce. Píšťalka dělá vše kolem krásnější a veselejší. Chlapec žije tedy v poušti spokojeně dál. Jednou k nim ale zavítá karavana obchodníků. Ti vycítí, že píšťalka by mohla mít velkou cenu. Je to totiž něco, co jejich sultán ještě nemá. Ale píšťalka funguje pouze tehdy, pokud na ni hraje její původní majitel, malý chlapec. A tak je chlapec povolán do paláce. Podaří se mu splnit všechna sultánova přání? A setká se ještě někdy se svou milovanou maminkou?

Kreslená bajka podle africké pohádky, upravené americkou spisovatelkou Vernou Aardemou. Animace vychází z ilustrací Lea a Diane Dillonových k této knize. O tom, co všechno může způsobit nevinná maličkost, pokud je špatně pochopená a několikrát přemílaná. V češtině vypráví Viktor Preiss.

Dědeček hlídá malé miminko v kočárku a čte noviny. Náhle mu do novin uhodí kaštan a nápad, jak miminko uklidnit, je nasnadě. Vyrobit mu kaštanového panáčka. Panáčka položí na kočárek a panáček záhy ožívá a vydává se do světa. Přijde k potůčku, kde na lodičce jede žaludový panáček. Pokusí se k němu přistoupit, ale lodička se s nimi potopí. Pokračují tedy po souši. Přijdou k zídce, společně ji přelezou a za ní objeví pískoviště s dětskými hračkami. Vydají se na projížďku v traktoru s vlečkou a objeví krásnou tanečnici. Samozřejmě se hned začnou předhánět v tom, jak získat její pozornost. Jeden z nich to ale přežene. Dá kaštanový panáček přednost získání pozornosti krásné tanečnice nebo pomůže kamarádovi v nouzi?

Jedno kolečko oběhu kapky vody. Kapka se stane mrakem, sněhovou vločkou, bouřkovou kapkou, vodou pozemní i podzemní a vrací se opět do stejné tůně, kde ji opět čeká žabí koncert. Na své pouti vidí mnohé a my s ní.

Volné pokračování o rok staršího krátkého filmu Můj kamarád tiká. Další příběh plyšového medvídka s utrženou nohou a rozbitého budíku, kteří se setkali o Vánocích na liduprázdné zasněžené pražské ulici. Teď spolu zažívají ve staré Praze další dobrodružství. Medvídek dostane od budíku čokoládový bonbón a společně si ho schovají na horší časy do starého okapu. Ale bonbón zmizí! Na vině je neznámý „zbabělec" a medvídek s budíkem, ač mají oba pořádný strach, udělají všechno pro to, aby vylezl! Po závěrečném počítání barevných fazolek vás jistě čekají krásné sny.

Když jim uvadá květina, namíchají dva kamarádi z různých léků směs, která vylepšuje všechno: věci, zvířata a dokonce i lidi. Se svojí medicínou udělají spoustu změn a zmatků a nakonec zjistí, že nejdůležitější je, aby změnili sami sebe.

Malá holčička ráda kreslí růžového slona. Dospělí (především učitelka kreslení a tatínek) ale pro její počínání nemají pochopení a snaží se ji všemi prostředky přesvědčit, že slon je přece šedý... Ale růžový slon ožívá a holčička s ním odlétá do říše fantazie.

Ondra bydlí ve vysokém paneláku na sídlišti. Výhled z jeho okna je šedý a monotónní... až do okamžiku, kdy večer k jeho oknu přilétne sněžný drak a odletí s ním na hřbetě k zámku s krásnou princeznou. Ta se Ondrovi moc líbí, ale... všeho do času - Ondra se zase musí vrátit do své postýlky.

Marie byla tkadlena a měla velice ráda květiny, pěstovala jich na své zahrádce hodně. Měla také ráda hudbu a tanec a na všech tancovačkách v okolí se za ní chlapci otáčeli. Ona však měla ráda jen jednoho z nich, ovčáka Martina. Ten ji měl také rád a na důkaz své lásky jí nosil květiny. Jednoho dne jí přinesl kytičku, ale Marie ji odmítla s tím, že taková se jí nelíbí a že ví o mnohem krásnější květině, kterou Martinovi donese. „A kam pro ni půjdeš?“ „Do Krakonošovy zahrádky...“ Nejen Martin, ale i všichni ostatní, kdo to slyšeli, strnuli. Martin už nedokázal Marii zastavit, ale vydal se za ní do hor... Trest, který uložil Marii Krakonoš za utržení nejkrásnější květiny z jeho zahrádky byl velice tvrdý a vzal Marii všechnu chuť do života. Martin se ji snažil přesvědčit, že se má vrátit ke své práci, ale ukázalo se, že bez květin pracovat nedovede... A tak se Martin musel vydat za Krakonošem, aby Marii zachránil. A do Krakonošovy zahrádky se už nikdo dlouho neodvážil jít si tam natrhat květiny jen tak pro potěšení...

Rodiče a malý chlapeček. Pomocí své vlastní fantazie a „kouzelné“ pastelky „kouzlí“ různé věci, které dospělým překážejí, takže ho neustále napomínají. Přijíždí k nim návštěva – manželský pár s holčičkou ve věku chlapečka. Chlapeček a holčička jsou vykázáni do jednoho pokoje, aby nerušili návštěvu. Hry s fantazií teď mohou provádět ve dvou. Ožívají tu různá zvířata, stroje apod. Zatím v obýváku hostitelka všem předvádí své nejnovější přírůstky do šatníku. Nuda v obývacím pokoji stoupá, jen občas přerušována podivnými zvuky z pokoje...

Pohádka podle Jindřicha Šimona Baara: Ziskuchtivý řezník Hojda skupoval voly ze široka daleka a pak je se ziskem prodával. Jednou se vydal přes hranice až do Německa, jestli by tam taky nesehnal nějaký dobrý kousek. A hned u prvního sedláka Štofla vidí krásného vola a hned se ptá, za kolik by ho prodal? A Štofl, že ne, že ho prodat nemůže, že to je náramně moudrý vůl. Chytrý Hojda věděl, že Bavorákům se nemá odporovat, a hned dostal nápad: „No, to abys ho dal rovnou na studie.“ Štofl měl sice pochybnosti, ale Hojda ho dokázal přesvědčit: „Na školách už vyštudýrovalo víc volů, a časem se z nich stali náramně velký páni. Mně můžeš věřit, znám svět, vždyť víš, že jezdím až do Vídně.“ A hned, že mu to všechno zařídí a vola odvede na studia do Vídně, aby se stal ministrem. Vola prodal a měl se dobře. Když se přišel netrpělivý Štofl zeptat, co a jak, nevěděl nejdřív, jak z té šlamastyky ven, ale opět dostal dobrý nápad...

V Krkonoších žil jeden švec se svou ženou. Byl ale tuze lakotný a rád nakupoval „za pět prstů“ – prostě kradl rád všude a všechno. Jeho žena s tím měla spoustu starostí. Krakonoš o tom věděl, jen čekal, až ho ševcová požádá o pomoc. A opravdu, jednoho krásného dne, kdy švec ukradl sousedovi kozu, už toho na ni bylo opravdu moc a požádala Krakonoše o pomoc. Ten proměnil ševce ve strašáka. Když šla ševcová kolem něj, manžel na ni promluvil, že je mu zima a má hlad. Ševcová se mu nejprve smála. Ale když ležela pak večer sama doma, přece jen se jí po manželovi zastesklo. Druhý den tedy za ním přišla se snídaní a přinesla mu pak také kabát. Ale šel kolem pocestný a říká si, k čemu bude strašákovi kabát? A tak si ho vzal. Teď poznal švec na vlastní kůži, jaké to je, když člověka okradou a slíbil manželce i Krakonošovi, že už bude sekat dobrotu. Krakonoš ho tedy proměnil zpět na švece a on už nikdy nic cizího nevzal, ba ani se na to závistivě nepodíval.