ladyClaire

Celou dobu jsem nehnutě seděla...I když už běžely závěrečné titulky, já pořád seděla a nebyla schopna pohybu (mimo jiné díky naprosto odzbrojující hudbě Clinta Mansella)...i dalších několik minut po skončení titulek, jsem zírala do prázdné obrazovky. V hlavě jsem nepitvala příběh ani nevymýšlela různé varianty výkladu, jenom jsem nechala, aby na mě toto naprosto jedinečné a decentní dílko působilo. Musím říct, že málokterý film mě "rozebral" tolik, jako Fontána.