Zevon

"A představ si, že na hranolky si místo kečupu dávají majonézu".. "Majonézu?".. "Fakt, na vlastní oči jsem viděl, jak to v tý sračce topěj!" ...Tohle je opravdu dílo. Je pravděpodobné, že Tarantino natočí ještě spoustu výborných, nebo dobrých, nebo alespoň ucházejích filmů. Ale dost možné je, že už nejspíš svůj stín nepřekročí.

Komu nevadí, že celý film bude sledovat z ruky a pohledu kameramana, postiženého parkinsonem, ať si přidá jednu hvězdičku (já jsem si zhruba po deseti minutách přál, aby kamaramana už konečně něco sežralo a kamera přešla do normálního módu-bohužel, musel jsem to lítání záběru z místa na místo vydržet až do konce, včetně jeho stupidních komentářů do mikrofonu vlastní kamery..děs). Komu nevadí nelogické chování postav a uměle působící a nepřirozené reakce, ať si přidá další hvězdičku. Hlavní představitel pobíhá bezhlavě po place (a ten magor s family kamerkou mu nadbíhá a sekunduje), zásadně neodpovídá na žádné dotazy, v každé větě řekne 12x panebože a 7x jéééžiši (z počátku jsem se tomu smál, časem jsem měl chuť vypnout zvuk) a celkově se chová jako dement, kterému byste nevěřili ani jako prodejci úrazové pojistky, natož jako viceprezidentovi nějaké obchodní společnosti hehehe, navíc tlemí s otevřenou hubou, ve které by musel mít v tom čurbesu během chvíle tak půl kila prachu :-)..Panečku, herecká kvalita, kde vznikají tyhle nové tváře? Na celém filmu mne zaujala zpočátku alespoň ta bestie, kterou se marně snažily sejmout F-16tky a která nakonec zřejmě nevydržela dementní děj, vyprdla se na likvidaci batalionu a sežrala raděj toho kameramana. Nevím komu tento film doporučit-milovníkům hororu těžko, protože je to spíš k smíchu, příznivce komedie bych si nerad rozhněval. Srovnání s Blair Witch je zcestné, možná jako bonus bych to bral-takže nejspíš pokus od režiséra televizních seriálů, který chce za každou cenu uspět u teenagerů, asi mu ty seriály už nenesou.

Jsou filmy, které neměly být natočeny. Kdyby producent jen trochu trpěl sebekritikou, tak by v polovině téhle šarády bez ladu a skladu se ctí spáchal seppuku a ušetřil sebe i nás tohoto trýznění. Vůbec nechápu, jak se mohl Tim Roth, který třeba tak skvěle exceloval v Rob Royovi, vzdát role Severuse Snapea v Harrym Poterovi, aby si zakoulel falešnýma bulvama v opičím kostýmu. Nečekal jsem, že se tahle verze bude snažit kopírovat původní předlohu, ale představa opic,vývojově na stupni schopnosti komunikace o svém světovém názoru a přitom bez schopnosti vyrobit víc, než hřebíky obitý klacek, mi přivádí škytavku. Opustím li platformu logiky (spíš nelogiky), nemohu si odpustit jedovatou slinu na prostoduchý a předvídatelný děj prolezlý klišoidními prvky, ve kterém samozřejmě před závěrečnou bitvou mezi zlým opičím národem (komunismem) a dobrým utlačovaným lidem (americkými lovci a sběrači kořínků z pralesa), nemohl chybět burcující a slzyderoucí proslov a la Den nezávislosti. Můj oblíbený létající talíř se fakt dostavil, cvičená opice, jenž vystoupila ze Sputniku, vše uvedla na pravou míru a závěr díla s tarzaním pokřikem před opičí bystou nahradil v této požvýkané a nestrávené pastvě Hestonovo proklínání sebezničující lidské generace před sochou svobody v písku. V díle samozřejmě nechyběla Barbie z pralesa, s odbarvenou trvalou v patřičně potrhaném ošacení a la barbar Conan, která perfektně po celou dobu plnila funkci křoví na pochodu a vyplňovačky hluchých míst (opravdu jsem čekal, kdy jí do té otevřehé pusy vlítne moucha, neboť celý film dýchala hubou) a vzpurný teenager, jenž málem zhatil skvělý boj, ale protože byl patriot, přežil.Tak to už je opravdu tak akorát, kde to jsme na zemi, proboha?

Trochu učesaný pohled na padesátá léta-je ale pravdou,že humor nechybí nikdy a nikde a i v nejtěžších dobách mají lidé tendenci zlehčovat svůj úděl a komedializovat svůj osud. Dobře protagonisty pochopené a dobře předvedené lidské osudy,nuceně zasazené do prostředí tak odlišného od představ, se vším všudy, co tehdejší doba, spíše toho pro lid nedobrého, přinášela.Přestože herecké ztvárnění působí veskrze mile, námět je dobrý, režie i kamera výborná, něco mi na tom s odstupem času nesedí. Možná snaha přiblížit tuto dobu českému divákovi způsobem, který zakrývá nedostatky a zápory tehdejší tuhé diktatury a učinit ji lidskou. Ale jinak skvělé provedení, přidávám ještě 1/2.

"Pouť po nekonečných prostorách ruské duše prostřednictvím vodky a rybalki" by se podle mne jednou větou dalo vyjádřit, oč zde kráčí. Vždycky jsem si myslel, že tvrzení o vztahu rusů k alkoholu jsou přehnaná, ovšem jen do doby, kdy jsem se pracovně kontaktoval s partnery na ukrajině. Po třech dnech pijatiky, aniž se cokoliv udělalo, jsem nechápal, jak je možné, že celý ten ruský aparátský moloch může vykazovat vůbec nějaké pozitivní výsledky. Nemá to sice logiku, ale musel jsem uznat, že vývojem situace a vinou mnoha omylů a pokřivení se kýžený výsledek, kupodivu často pozitivní, nějak dostaví a cestu si najde. Pro někoho je to možná tragédie, pro někoho životní filosofie, ale plukovník říká v jednom se svých proslovů v přeneseném slova smyslu obrovskou pravdu v tom, že vodka, ač je ve své podstatě zhoubou národa, jej také stmeluje. Snažit se tedy v rusku zrušit vodku by bylo z krátkodobého hlediska asi to samé, jak se pokoušet přesvědčit indy, aby žrali krávy, když nemají co do huby. No a o tom to všechno je.

Nejkrásnější místo na světě je francouzský venkov! Skvělý nápad z pera romanopisce Flauberta o dvou potrhlých penzistech,kterým zbylo ještě dost energie na spoustu krásných objevů a tajů světa. Z celého seriálu na mne dýchá vlna krásy a nezlomnosti lidského ducha,obklopí Vás plno energie, pocítíte někde uvnitř velké napětí, silný vnitřní náboj. Říká se, že stárnutím se chlap vrací do dětských let-je to zde zřejmé, jen bych dodal, že spolu s životní moudrostí, jenž mu zůstala ...Kdysi jsem tento román četl po prvním shlédnutí seriálu ještě za totáče a stalo se, což je naprostá vyjímka, že jsem byl mistry Horníčkem a Sovákem natolik ovlivněn a s postavami svázán, že se mi román oproti tomuto filmovému zpracování zdál plochý a nudný. Samozřejmě tomu tak není, ale zkuste si pustit po tomto výkonu třeba tolik opěvovanou Nemocnici-nedá se,že? Co z toho tedy plyne na závěr? Neradno sledovat před hodnocením jiného seriálu!

Tento film je pro mne snad víc než kultovní záležitostí. Opravdu nevím, co zde napsat. Vynikající námět, režie, Hopper ve své životní roli. Říkejte si co chcete, já věřím tomu, že po druhé tento film, byť se stejným osazením, režisérem i kulisami natočit nelze. Dlouhodou dobu jsem pátral v životech jednotlivých aktérů, abych si dokázal, že hráli sebe. Na jedné straně odevzdanost a v protikladu násilí zde předváděné je naprosto přirozené natolik, že vsugerovává pocit, jakoby se potřebovali účastníci natáčení sami vyzpovídat. Ideální dílo pro sledování s Vaším protějškem- je li submisivní, budete následně neomezeným vládcem, jste li submisivní spíše Vy, no máte se na co těšit, radil bych uzavřít dobrou kombinaci zdravotního a životního pojištění pro případ trvalých následků...

Nápady a dobré scénáře se nesypou z rukávu. Je o ně nouze, když není nic po ruce a prachy jsou třeba, jak na to, kruci? Buďto sáhnout tedy po něčem nic moc, nebo vykrást nenápadně co už tu bylo, nebo se raděj přihlásit k tomu, co už tu bylo a pokusit se o remake. "Jenže ouvej jejda, tohle není ten starý Clouseau strejda", jen má botičky skoro úplně jak on...Chtě nechtě musím srovnávat s díly Růžového pantera v podání Petera Sellerse a musím říct, že pokus přinést nového komisaře s vytvořením naprosto nové osobnosti+přiblížit jej vkusu a intelektuálním předpokladům průměrného diváka podle mne naprosto ztroskotal. Komisař v podání Martina je všechno možné, jenom ne k smíchu (částečně se na tom podepsal i příšerný dabing s přetaženou snahou být vtipný neustálým šišláním a překrucováním významu slov v každé větě třikrát, jako když se pitvoří na mimino v kočárku), situační humor, jenž činil z komisaře šaška a přitom současně perfektního chlápka s batohem sexappealu na zádech, se vytratil neznámo kam.Na nějaké vysvobození přitom nečekejte. Komisař se prošišlá až do konce (po deseti minutách mi to šlo na nervy, po půl hodině jsem měl chuť video vypnout a vydržel jsem jenom proto,že jsem marodil) a až to terpve všechno skončí, nastane pocit úlevy. Takže máte-li jakoukoliv jinou alternativu trávit volný čas, využijte ji. Ovšem jestli to chcete zkusit a nevěříte mi, běžte do toho, garantuju Vám, že nezapomenente.

Vážení přátelé..Ano. Tak tohle já fakt můžu a musím přiznat, že jsem nečekal tak mnoho za tak málo od stárnoucího „tatíka“, proslaveného mimo jiné výpovědí jedné z jeho „no name“ souložnic o používání jakési vakuové pumpy ( což mne nikterak neovlivňuje při mém názoru). Už dávno jsem si totiž odvykl, že hrdinové na plátně a hvězdy hudebního nebe jsou ztělesněním mých vysněných ideálů, promítnutých do reálného života, naopak očekávám od nich, co mi dají za mou přízeň a bohužel také skoro vždy i za moje chechtáky. Ale dále. Jak se žije v vietnamcobijcům a rudobijcům v džungli na pokraji civilizace? No na první pohled dobře. Svůj dluh z minulosti, nevyrovnaný životní názor a nestabilní existenci stačí zabarikádovat do neprostupné pevnosti z mlčení a pohledů do ztracena. Kdo ví o válce své, nikdy nechce zpátky, ale nedokáže bez ní být ani žít. Naučí se zvládat svůj strach a své noční můry. Pouť však nikdy neskončí a jak zpívá Frank Zappa v jedné ze svých skladeb „Torture never stops“, od přírody hezká blondýnka zlomí předsevzetí starého kozáka (což je jediné pokulhávající místo, které mě nyní napadá) se už nikdy do ničeho nesrat, načež nastává strašlivá mela, přirovnatelná k masomlejnu, do něhož padají živí tvorové a přes šajbu je vytláčena paštika  Kupodivu jsem snášel celý film, nešetřící potoky krve a vyhřezlých vnitřností poměrně dobře. I moje kočena, co se mnou celý film shlédla, se celkem, s výjimkou brutalit páchaných na obyvatelstvu, snažila fandit té správné straně. Není co dál říct. Film splnil, co splnit měl. Stalone ze sebe přestal dělat stárnoucího opičáka, co se po implantaci ortézy snaží skákat ze stromu na strom a dal prostor svým mladším, stejně smýšlejícím soudruhům. Absence sebestředného killingmachinemana filmu velmi prospěla-vsadím se, že se k filmu mnozí z nás ještě vrátí. Nejen pro zábavu, ale i pro něco navíc, co v nás zanechal, co možná neumíme napoprvé definovat. Splnil co měl, co se očekávalo, dal i něco navíc, já tedy také dávám své čtyři **** a možná ještě ½.

Kdybych měl hodnotit jednou větou tento film, asi bych řekl, že se jedná o film na půl šťávy. Jednoduchý a nekomplikovaný nápad se nerozvinul, přitom určitě se jedná o dílo k zamyšlení. Právě ta jednoduchost degraduje celkový dojem na průměrnou podívanou. Ono taky vystačit s jedním nápadem a napatlat kolem toho omáčku, aby se divák, zpovykaný filmovými efekty nenudil, dá práci taky..Vystačit dvě třetiny děje s jedním hercem je fuška, natěsnat pocity a osamění jednoho člověka do páru emotivních výbuchů vyznívá zde částečně kamsi do ztracena. Naprosto jsem nepochopil, proč byl závěr takový nedotažený. Snad asi proto, že postapokalyptický konec taky žádný konec nemá.