Planeta opic

Všetci čakali seriózne sci-fi v duchu Schaffnerovho originálu a Tim Burton ich všetkých napálil, pretože si z námetu spravil prču. Najväčšími hvezdami filmu nie sú ľudia, ale opice a záver nie je šokujúci a úvahový, ale popcornovo zábavný. Iskrenie v milostnom trojuholníku medzi americkým hrdinom Markom Wahlbergom, šimpanzicou s krásnymi očami Helenou Bonham Carter a jednoduchou bárbie Estellou Warren je rovnako neodolateľné, ako je Tim Roth v roli generála Thadea odporný. Filmu nechýba brilantné technické prevedenie, dravosť a akčnosť ani dávka ironického nadhľadu. Pri závere som tlieskal a schuti sa smial. A do očí šimpanzice Carterovej som sa takmer zamiloval - po premiére mi niekoľko mesiacov zdobila desktop. Neberte tento film natoľko vážne. Časy sa menia a nie každý musí vidieť príbeh Planéty opíc tak, ako Schaffner. (27.05.2002)

Burton s nadhľadom je Mars Útočí a nie tento prízemný teenage kalkul (svalnatý Wahlberg bez charizmy, sporo odetá Warren, šteklivé medzidruhové iskrenie a prísľub nabušeného finále na konci cesty do nikam), z ktorého na všetky strany tryská: "poďte deti do kina na novú Planetu Opíc od vizuálneho mága Tima Burtona a s maskami, aké ste ěste nikdy nevideli". Obrovské plýtvanie Boulleovým univerzom a Burtonovým talentom, znudene a bez fantázie servírujúcim technicky brilatnú rutinu, ktorú na tejto úrovni v Hollywoode zvládne ďalšich 20 režisérov. Kde je teda pridaná hodnota opatovnej adaptácie? Asi v maskách opíc všetkých farieb pleti (rozdávajúcich popcorn). Tim, žiadam viac. 50% (07.06.2008)

Neuvěřitelně tristní scénář jenž se urputně drží jedné dějové linky, která si navíc sama o sobě nevystačí ani na 20 minut, nedokázal bohužel rozdýchat ani vizuální fajnšmejkr Tim Burton. Jakkoliv totiž film oslní velkolepou výpravou a dokonalými maskami, dějová prázdnota chtě nechtě uvrhává diváka do nudy. Výsostné klady, jakými je i krom zmíněného taky castingové obsazení, práce s kamerou a nebo taky výborná hudba Dannyho Elfmana, stále zůstane pocit, že 2 hodiny měly být prokráceny minimálně o dobrých 30 minut. Tak by zůstala audiovizuální hračička, ve které by ještě lépe vyniklo, že Burton to celé vzal s notně velkým nadhledem, kteréž jako důkaz slouží výborná poslední scéna a nebo závěrečné titulky v remixu DJ Paula Oakenfolda. (04.12.2005)

Jednou to asi muselo přijít a je to tady: vůbec první film Tima Burtona, který mě zklamal. Jen dobře odvedená práce na zakázku, ale bohužel nic víc. Burton si zřejmě v příběhu nedokázal najít nic, co by jeho osobně zajímalo a tomu odpovídá i výsledek. Je takový nucený. Ale vyplatí se přetrpět ho do konce, protože přijde pointa, která je úplně jiná než v původním filmu a řekl bych, že vtipnější. 50% (13.12.2005)

V podstatě nevím, proč se kolem tohoto snímku dělá tolik humbuku. Musí být remake na stejné vlně jako originál? Jistě ne. Tenhle je prostě JINÝ. Taky lamentování nad pointou mi nějak nedochází. Pro oko lahodící, troška té ironie nad lidstvem tam taky je, hudba úchvatná... Několik vychytávek v podání Charltona Hestona anebo Lindy Harrison... (21.03.2003)