honza.g

Nevšední námět, skvělý scénář, mistrně využitý prostor role hlavní postavy. Ostatní nic nezkazili, i když postava Ilji Racka na sebe trochu strhávala pozornost. Výsledek je tedy velmi dobrý, v dané době musel být osvěžením. Manýrismus necítím, ani v té kameře, stojí za to sledovat i obraz.

Možná to není dokumentárně přesné, ale je to uvěřitelné a nejde to proti zažitým představám o životě jednoho z pilířů RNR. Vykreslení dobové atmosféry se mi líbilo, jak moc  se blížilo realitě, nemohu posoudit, nemám přímé svědectví z té doby a místa.

Jakási pocta géniu A.C.Doyla. Svět S.H. rozšiřuje opatrně a vlastně velmi málo (rozhodně méně, než povídky R.Čechury, které v rámci rozhlasového Meteoru přetahují geniálního detektiva do světa vědy - jsou sice roztomilé. ale účelově vyzdvihují detektivovy encyklopedické znalosti nad jeho kombinační schopnosti). V tomto filmu sice cítíme, že takto by to hrdinův tvůrce nenapsal, ale děj jde zcela v kontextu Sherlockovy osobnosti i pravidel žánru. Doyle se hrdinově vztahu k ženám vyhnul a scénáristé tuto absenci jen využili, avšak nezneužili.

Špička v rámci žánru. Pohádka pro malé i velké, a pro ty druhé rozhodně víc než jen návrat do dětského světa fantastických příběhů v formě líbivého komiksu.

Zajímavý dokument, který - zdá se mi - skončil nerozhodně: otázku, zda mají být filmy sloužíci (nacistické) propagandě (ať už zcela lživé, nebo jen překrucující a mazaně ohýbající fakta) v trezoru a k dispozici jen pro prověřené (= dostatečně odolné nebo dostatečně poučené) diváky, nebo mají být volně k dispozici, nanejvýš s audiokometářem, odpovídali lidé různě podle svého naturelu, zkušenosti a prostředí odkud jsou. Ale poslední 2 vyjádření se klonily k tomu, že zákaz nemá smysl: jednak toho mnoo uniklo a je tedy k dispozici nějak pokoutně nebo anonymně. A finální úvaha: i když se někdo stane antisemitou až po shlédnutí takových filmů, stejně je vliv těch filmů nedostatečný: dotyčný už musel být nějak nastaven, aby na něj ty filmy působily přesvědčivě - a to nejspíše předchozí chybnou výchovou nebo vlivem prostředí, kde žil.

Vyvrcholení trilogie ni nepřijde významně lepší než první 2 díly. Nižší průměrné hodnocení koreluje s mým pocitem, že zatímco v předchozích filmech bylo zábavné střetávání "bio-života" a "techno-života" podáváno víceméně vyrovnaně, tady byla preference tzv. alternativního způsobu života tak okatá, že to místy působilo jako agitka eko-fanatiků. Nevadí mi, že rozumný přístup byl reprezentován pouze slabou postavou (ve smyslu děje, mladého lesníka mladý Vorel hrál velmi dobře), ale ve scénáři měl jeho postoj "všeho s mírou" velmi malý prostor. Zato "chápající duše" alias psychoterapeutka Markéta byla vykreslena jako magická léčitelka schopná nahradit moderní medicínu. A názory jeji fanatické dcery nedostaly protiváhu buď žádnou (GMO=fuj,  očkování=fuj), nebo trapnou ("buchta neobsahuje cukr a přesto je dobrá"). Předpokládám, že je to vliv scénáristky Barbory a tipuji, že roli Markéty  nehrála, ale jen žila - měla by si uvědomit, že každá demagogie, i ve prospěch dobré věci, dělá konečnému cíli medvědí službu.

V souhrnu jde o 5 malých filmů, většinou výborných, jejich krátký rozsah je plně využit, nic není nedotaženo, i ta výplňka v Římě je dobrá. Asi nejlepší povídkový film, co jsem kdy viděl.

Nesdílím zdejší ultimativní nadšení, ale opravdu každá složka filmařské práce je na top kvalitě. Ale že bych se na to těšil vidět to podruhé? Samotný příběh je samonosný, ale jen pro film - když celý děj založíte na vytvoření speciálně vyšinutého jedince, jehož reálná existence je velmi nepravděpodobná, tak mi to přijde fantaskní, ale nikam mne to neposune, brání to i většímu zamyšlení na těmi ostatními, v zásadě reálnými postavami. Natož, aby přišla nějaká katarze, něco, nad čím budu přemyšlet ještě druhý den. Vlastně se to blíží žánru sci-fi, osobnost vraha je sestavena s vědeckou přesností, a oba hrdinové ji postupně rozkrývají. A dělají to skvěle - jakkoli jsem občas uhodl, co se odehraje v příštích minutách, tak závěr byl vygradován tak mistrně (a přitom nenápadně), že jsem ho neuhodl. Takže diky tomu i já dávám 90%.

Jak to jen popsat?  Ve scénáři je snad vše, co vyste v moderním filmu čekali: neklidný a schopný mladík (Young Urban Professional), s chytrým až moudrým bratrem, který je současně vazoun, polozlý mafián s mírně komickou gorilou, mezinárodní askept byznysový, mezinárodní aspekt vztahový, je to rychlé, semtam vtipná hláška, oddechové epizody, tuzemské i zahraniční hudební vložky. Jenže je to takový filmařský eintopf. A nejenom, že nepříliš chutný, ale i s problémem, kam ho zařadit. Na komedii málo scén na zasmání, na parodii místy příliš dokumentární, na rodinný film moc násilnické, na psychologický příliš povrchní (a to hrdinova vnitřní samomluva byla nepřeslechnutelná). Tak snad thriller po česku? Jenže co ten happy end a vlastně celá romantická linka o hledání té pravé?

Trochu to navodilo představu, jak by asi dopadl příběh Jméno růže, kdyby ho napsal Jiří Suchý. Magický případ poručíka Borůvky nepostrádá vtip J.Škvoreckého a režisér mu dodal spád. Není to pravá detektivka, na to je to příliš bláznivé, ale není to ani parodie a ani to nesklouzlo do feérie ve stylu "artových" filmů, co se ve "Zlatých šedesátých" také objevily.  Je to "jen" hravé, okořeněné satirou té doby (archivace knih dle velikosti a další narážky na papalášský  management). Herecky nikdo nezáří, ale taky nikdo nezklamal. A je tam spousta vtipných nápadů. Určitě doporučuji pro deštivé odpoledne.