dully

1* ne proto, že by byl film tak brutální, jak se o něm říká. Není. 1* je proto, že se jedná o nekonečnou nudu.

I přes chatrný scénář a režii bych možná dala 2* za ztvárnění hlavní mužské role, ale díky "krásné Alison Leonardové" nemůžu. Tak nechutnou a vlezlou postavu bez charakteru a špetky sebeúcty jsem snad v životě neviděla. Celý film jsem se modlila, aby ji někdo konečně zabil.

"Odpad!" nedám jen kvůli asi 6 dobrým hláškám... Člověk se na film dívá skoro 3 hodiny, aby se ve finále dozvěděl, že celou dobu stačilo (spoiler), aby byli kamarádi na klauna zlí a moc oškliví a začali mu nadávat, načež to chudák nevydržel...

Vykreslení ikonického Jokera jako nešťastného retarda mi přijde krajně neuspokojivé. Při troše snahy by se mohl stát dobrým přítelem Forresta Gumpa, ale symbolem zločinu asi jen těžko.

Odhlédneme-li od "dojemného" faktu, že se ve filmu odehrává skutečný příběh, jedná se o velice příjemnou komedii. Kultivovaný humor nenuceně plyne celým příběhem. Nejedná se o nijak dramatický příběh, ale jeho kouzlo spočívá právě v jeho jednoduchosti a nenáročnosti.

Celý příběh je doslova rozplizlý v záběrech na hlavní hrdinku, jak chlastá alkohol z PET lahve. Z celé série by šel udělat jeden dvouhodinový film a i tak by to bylo až moc. Vnitřní motivace postav je nejasná a nepochopitelná. A to i po závěrečném vyvrcholení, které se doslova jen tak z ničeho nic nabídlo. I přesto, že pointu hlavní příběhové linie se divák dozví doslova v posledních vteřinách série (a v potitulkové scéně), žádný "wow efekt" se nekonal. Chápu, že to asi ani nebylo cílem, o to horší se mi zdál celý příběh. I když se mělo zřejmě jednat o pocitové drama, u mě se naprosto míjelo účinkem, a to i přes mrazivou atmosféru, kterou snímek disponoval.

Filmu na kvalitě dost ubíral fakt, že se tam skoro každá postava chovala jako totální retard... Jediný, kdo se nechoval jako naprostý idiot, byl hlavní záporák, což je dost málo. Vykreslení emocí a vnitřních motivací postav se minulo účinkem. Celý snímek totiž připomíná spíš scénku z pořadu Partička.

Směska žánrových klišé...

Když si divák přeje, aby největší klaďasku celého filmu (rozuměj morálně čistá uvědomělá bílá blonďatá senátorka) někdo konečně zastřelil, asi se celý film trochu míjí účinkem.

Stejný námět a zápletka jako o rok starší a mnohem propracovanější španělský snímek El Cuerpo. Po shlédnutí skvělého španělského předchůdce se mi tento film nejeví nijak zajímavým.