It: Chapter Two
To Kapitola 2
It: Chapter Two
It: Chapter Two
It: Chapter Two
It: Chapter Two
Režie:
Andy MuschiettiScénář:
Gary DaubermanKamera:
Checco VareseHudba:
Benjamin WallfischHrají:
Jessica Chastain, James McAvoy, Bill Hader, Isaiah Mustafa, Jay Ryan, James Ransone, Andy Bean, Bill Skarsgård, Jaeden Martell, Wyatt Oleff, Jack Dylan Grazer (více)VOD (3)
Obsahy(1)
V pokračování nejúspěšnějšího hororu všech dob, se do města Derry vrací zlo a členové Klubu smolařů spojují své síly na místě, kde to všechno začalo. Uběhlo dvacet sedm let. Nyní již dospělí přátelé se dávno rozešli a žijí vlastní životy. Mike, jediný, který zůstal v jejich rodném městě, ale svolává ostatní členy klubu domů. Přestože jsou poznamenaní hrůznými zážitky z minulosti, musí každý z nich překonat svůj nejniternější strach… a čelit klaunovi, který je nyní mnohem nebezpečnější než kdy jindy. (Vertical Entertainment)
(více)Videa (2)
Recenze (712)
"Možná si už jen teď chceme pamatovat víc věcí, než na kolik bychom jich nejraději zapomněli." Nekonečná bitva proti ultimátnímu zlu pokračuje, a tentokrát jde o mnohem víc než jen o v minulém díle osvědčený festival lekaček, nechutností a hruzyplných strašidel, tentokrát je to totiž osobní. Druhému TO se nějakým kouzlem podařilo být dojemným, a - co je hodně překvapivé - i pekelně nadčasovým dramatem o osudovosti nehynoucího kamarádství napříč eóny aneb nic nás nerozdělí: stěhování, staré křivdy, nové lásky, a dokonce ani smrt. Je až s podivem, jak důležitý film to vlastně je. A vůbec nevadí, že se maskuje za tuctový blockbusterový horor. Vynechání kina zase jednou zatraceně bolí, fakt ty recenze radši kolikrát nečíst... Loser and proud! ()
Maximální spokojenost. Jako minule. Jedna věc mě ale obzvlášť překvapila - že se druhý film neobejde bez prvního, to jsem čekal, ovšem že se teď už ani ten první neobejde bez druhého, to ne. Tak mazaná je druhá kapitola Toho, ve které se přítomnost prolíná s minulostí a která se sama prolíná s minulým filmem a spoustu toho, co v něm zůstalo (po)otevřeno, dopovídá. Myslím, že jedině když si dobře pamatujete první film nebo ještě lépe když oba vidíte rychle po sobě, nebude se vám (mylně) zdát, že ve druhém je Bowers zbytečný, Pennywise že je tam málo a dospělé postavy nefungují. Nic z toho není pravda, máte-li k nim vy sami ten vztah, s nímž tvůrci úplně oprávněně počítají. A vytýkaný humor? Atmosféře vůbec neškodí, stačí si všimnout, že ho postavy používají hlavně jako štít proti strachu. Já jsem fakt spokojený a myslím, že navzdory všem změnám oproti předloze To lépe dopadnout nemohlo._____P.S. Výstup Stephena Kinga je fantastický._____P.P.S. Jacka Nicholsona jsem při narážce na Osvícení viděl jenom já, nebo tam vážně (nějak digitálně) byl? ()
8/10. Jo, je to slabší jak první část, ale pořád je potřeba vnímat jako konkurenci především moderní horory, které se na tuhle předlouhlou, přesto smysluplně odvypávěnou a stále emocionálně silnou jízdu nechytají. Moc tomu všeobecnému zklamání nerozumím. Trefit znovu jackpot ani nešlo, už jen pro skutečnost, že kouzlo překvapení je fuč a karty jsou jasně rozdány. Druhá kapitola má menší neduhy v podobě repetitivní druhé třetiny a jemnému brnkání do klišé sfér, ale stále jde v rámci žánru o nádherně nasnímaný a efektně vypiplaný souboj několika (sympatických!) charakterů bojujíc proti vlastnímu strachu - a to v mnoha podobách. Zvládl to někdo v posledních letech líp? Nemyslím si. ()
Vlastně až u druhého dílu se naplno projevilo, jak problematické je přetavit těch tisíc stran myšlenkově i časoprostorově mnohovrstevného románu do celovečerní filmové podoby. Jednička se chytře držela jen perspektivy dětské party a představila To jako ztělesnění přirozených strachů, které klíčí v duši každého zranitelného dítěte. Dvojka potřebovala znázornit, co si dospělé verze hrdinů z konfrontace s jejich dávnými démony odnesly, a přemostit jejich tehdejší motivace a vzpomínky do navazujících, úzce propojených charakterových skořápek. A nedělá to úplně špatně. Je to především vyprávění o návratech. Návratech do dětství, oživujících poztrácené vzpomínky (které musí aktéři v prostřední části doslova hledat), návratech ke kořenům svých povah a strachů, které nenáviděný klaun znovu ztělesňuje skrze až překvapivě dětskou perspektivu (proto ty kritizované CGI příšery), a návratech k dávným rituálům, jež mají zlo porazit, ale ve skutečnosti jsou jen záminkou k onomu jednoduchému návratu a vymanění se z jeho svárů, stejně jako ze svárů minulosti. A všechno tohle film zvládá postihnout, aniž by jeho výstavba urážela především znalce a milovníky předlohy, jelikož jejího ducha a vztahy mezi postavami se daří vystihnout relativně dobře. K proplétání minulosti a současnosti používá Muschietti nápadité plynulé přechody a konverzační roviny pravidelně prokládá tréninky v oblasti více či méně úrodné hororové půdy. Hlavní slabiny oproti knize (která je zkrátka nedostižná) pak spočívají především v tom, že zatímco v Kingově podání a na papíře to přepínání mezi tolika postavami čtenáře nevyčerpává a naopak stupňuje napětí a zásadní informovanost, zde se často upadá do repetitivnosti a stále se opakující digitální strašení po chvíli zcela ztrácí účinek. A to se pak projevuje i v dlouhém závěru, který plnou pozornost zkrátka soustavně udržet nedokáže. Ovšem s přihlédnutím k tomu, jak obsáhlou látku se scénárista s režisérem v tomto případě rozhodli ukočírovat, se výsledek nakonec vydařil. Některé hororové momenty jsou opravdu vydařené (třeba ten úvodní u mostu) a je škoda, že většinou se jede až moc přístupně a zábavně - tady se nemělo šetřit více reálným násilím, a když už je film mládeži nepřístupný, mohlo také někoho napadnout, aby si Jessica Chastain alespoň sundala ve finále podprsenku. Jako adaptace nadknihy každopádně solidní řemeslo, ale varuji předem - komu se moc nelíbila už jednička, tady zalíbení nehledejte už vůbec. 70% ()
Galerie (46)
Zajímavosti (52)
- Scéna so svetluškou je navrhnutá tak, aby odzrkadľovala kanalizačnú scénu z prvého filmu. (EvilMatus)
- Film se natáčel pod názvem „Largo“. (Nach)
- James McAvoy (Bill Denbrough) je veliký fanoušek Stephena Kinga a četl většinu jeho knih. (ČSFD)
Související novinky
Muschietti míří od Flashe k Batmanovi
Nadějně rozjetý Andy Muschietti, režisér původem z Argentiny, si v Hollywoodu udělal jméno efektivními horory Mama, To a To kapitola 2. Právě tento čtvrtek do našich kin vstoupil i jeho nejnovější… (více)
Zemřel Peter Bogdanovich
V prvních dnech nového roku přichází smutná zpráva pro celý svět filmu. Ve věku 82 let zemřel americký režisér, scenárista, herec, producent, filmový kritik, historik a v prvé řadě cinefil, Peter… (více)
Dvojka To v kinech zabodovala
Filmové pokračování kultovního hororu Stephena Kinga To Kapitola 2 má za sebou relativně úspěšný debut v kinech. Relativní je z toho důvodu, že zatímco první film vydělal v amerických kinech za první… (více)
HORROR NIGHT v multikině Premiere Cinemas
Již ve středu 4. září 2019 multiplexy Premiere Cinemas Praha a Olomouc předvedou zbrusu nový koncept akcí PREMIERE HORROR NIGHT s předpremiérou hororu To Kapitola 2. PREMIERE HORROR NIGHT je filmový… (více)
(95%) Viděno v kině díky CSFD projekci. Vida, podařila se mi po dlouhé době projekce. Často mám v termínech těchto předpremiér noční, takže často smůla. Ale až tak mě to netrápí, do kina stejně chodím z volna s oblibou. A nyní se věnujme této filmové novince TO Kapitola 2. Co se týče prvního dílu z r. 2017, ten pro mě znamenal absolutní pecku se skvělým obsazením dětských postav. Celé mi to přišlo krásně natočené včetně několika drsnějších scén jako např. příšerný otec postavy Beverly nebo parta mladých grázlů co si na dětskou partu hrdinů vyšlapovala apod. S výhledem na toto pokračování jsem měl jisté obavy. Obával jsem se, že to kouzlo dětských hrdinů se vypaří a sledovat tuto příjemnou skupinku lidí, dějově po 27 letech nebude už ono. Naštěstí jsem se zmýlil a vůbec jsem netušil, jak hravě si s tím režisér předchozího snímku pohraje. Docela mě zaráží, že to nemá až tak skvělé hodnocení. Některé důvody chápu, především ten hlavní, ke kterému se brzy dostanu. Já jsem se svým velkým hodnocením spokojen a určitě ho měnit nebudu. Dokonce nemám ani pocit, že bych film nějak nadhodnocoval apod. Hlavně to setkání ústředních postav lépe dopadnout snad nemohlo. Abych jej shrnul jako celek, tak jako horor to určitě svým způsobem na diváka působí. Ono, v poslední době se žánry tak nějak mixují nebo nejsou až tak zřetelné jako kdysi. Rozhodně je tu spoustu lekaček, které já osobně mám rád. Některé byly předvídatelné, některé zase ne nebo byly humorně provedené. Krev je tu tak přiměřeně, ale docela reálným způsobem vytvořena i co se týče nějaké té děsivosti a několika trochu brutálnějších scén. Nic, co by slabé povahy mohlo zneklidnit. Ale pro potřeby filmu jsou tyto aspekty dostačující. Třeba scéna, kdy násilný přítel mlátí postavu Beverly, je poměrně krutá a úderná. Víc takovým scén zde moc není, to spíš v prvním snímku jich bylo více. Technická stránka, kamera a především skvělé ozvučení – to vše se absolutně nedá vytknout. Scénář a nápady okolo klauna jsou zhruba takové, jaké jsem si představoval. Klaun jako takový zde má dostatek prostoru, ne úplné kvantum, ale své slovo zde rozhodně má. Jeho scény mě bavily asi tak stejně jako v jedničce. Herec klauna zvaný Pennywise to zvládl opět dobře, bavil mě a to i tak, že mě až tak neděsil, ale i párkrát hlášky pobavil. Asi se tak zaměřím na některé kritiky ostatních diváků. Čtu všelijaké výtky, nedostatky a i velké zklamání apod. Mezi ně patří třeba i fakt, že zde prý nefungovala chemie mezi postavami. To rozhodně záleží na úhlu pohledu. Prostě někomu to sednout nemuselo, ale já si nestěžuji. Naopak jsem se obával, že to dětské kouzlo z původního snímku vyprchá a že dospělé verze oné party už nebude to pravé ořechové, ale já jsem přímo nadšen, že se jim ta starší verze lidiček povedla. Jejich chování bylo zde až dětinské, trhlé, vtipné, hláškující, emotivní a já nevím co všechno. Nebudu zde ani moc konkrétně vypisovat kdo mě bavil víc. Jessica Chastain odvedla slušnou práci jako vždy. James McAvoy mě zde opět nadchl. V jeho předchozím snímku X-Men: Dark Phoenix mi přišel už trochu nevýrazný, ale zde se po herecké stránce opět vytáhl, až mi připomněl výrazy obličeje jeho výtečnou roli v Rozpolceném. Ostatní parta postav tvořící přátelé z dětství ? Bez výtek. Bylo to chvílemi i dost nadlehčené, ale inteligentním způsobem, takže zde žádná trapná scéna nehrozí. Další výtkou je pro mnohé diváky délka 165 min, která obsahuje v průběhu filmu dost scén z 1 filmu. A tím myslím v podstatě vyloženě několik scén vystřižené z toho snímku. Některé byly dotočené samozřejmě (v jedničce nebyly). Takže mi to svým způsobem přišlo i jako částečně taková rekapitulace předchozího příběhu. Ve většině scén mi to přišlo jako super nápad. Od režiséra či tvůrců to byl troufalý tah, který ale nesedne jen tak někomu. Já jej ocenil bez problému. Celé to má dost vysoké tempo, i když se to může zdát, že se to rozbíhá pomalu, když tu máme i dost těch flashbacků apod. Finále je dlouhé a vlastně obdobné jako v prvním snímku. Není tam nic nového, ale je to natočeno bez chyby. Já si nemůžu pomoci, ale já z toho vidím pecku! Krásně zahrané, nostalgické, plné nápadů. Má to i emotivní hloubku. Třeba scéna na konci kdy členové oné party bez rozmýšlení skočí do vody, jako to udělali jako děti a tak. Hudba od Benjamina Wallfische je dobrá. Není až tak zapamatovatelná, abych jí poslouchal samostatně v uších, ale pro potřeby této filmové záležitosti je dostačující. Nemám co k tomu dodávat, to bych okecával furt dokola to samé. To podstatné jsem napsal. Každopádně je mi jedno, že to má dle všelijakých hodnocen í a recenzí zatím jen lehce nadprůměrné hodnocení. Za mě je to špička. Někdy se stane i opak, že je tu oscarový film a mě moc neoslní. Co člověk, to názor a basta! () (méně) (více)