wojtekp

Po dlouhé době docela příjemný rodinný film. Dokonce kdybych porovnával jen s filmy téhle kategorie z poseldních 10 let, tak by to byly docelá silné 4 hvězdy. Na rodinný film má docela kvalitní vizuální efekty a přidává i jednu akční sekvenci, kterou by mohl závidět kdejaký tuctovější akční film. Další co v dnešní době potěší, a co je posledně bohužel vzácnost, je, že i když je film obsazen podle poslední módy na různorodost, tak to zůstavá jen u obsazení, ale ve scénaří se již tato politická linka nevyskytuje. Místo toho se je vidět snaha, aby se postavy nevznášely ve vakuu, ale byly spíše definovány svou minulostí a životními zkušenostmi, které nejsou přímo zmíněný, ale lze jen vycítit z náznaků a chování postav. Co dodat, na rodinný film z dílny Netflixu, je to překvapivě doře napsané.

Dlouho jsem váhal nad hodnocení, ale nakonec mi to nedalo. Jasně zákony fyziky a logiky do sci-fi a fantasy moc nepatří, ale nic se nemá přehánět. Efekty jsou slušné na úrovni Hvězdných Válek III, ale co mi strašně vadilo, byla absolutní absence logických návazností. Dokonce byly scény, kde jsem ani neměl tušení, odkud se tam najednou všichni vzali, co to mají v ruce a proč tak blbnou a lítají kolem. Jakoby někdo film zkrátil o hodinu náhodným vystřihováním scén.

Teslův elektrický generátor ze vzduchu, analogová elektronková televize napojena na notebook, perfektní hudba, skvělá atmosféra. Prostě skvělý film. Jo a jsou tam i upíři, ale ne ti bezpohlavní, ale praví krev pijící, s depresí, nenávistí, láskou, strachem z moderního světa. Je to vlastně kritika lidstva. Kam směřujeme? Kde jsme? Rozvíjíme se? Nebo směřujeme do záhuby?

Nenudí, neurazí, přiměřená délka. Celý film se odehrává na jednom místě, v mrazáku. Mohlo by se zdát, že to bude nuda, ale není tomu tak. Nevím co, ale něco na tomhle filmu upoutalo mojí pozornost. Možná to byly rychle změny nálad a charakterů postav, které film dělají nepředvídatelný. Tento snímek bude rozhodně z těch rozporuplnějších, někteří do toho půjdou s očekáváním velkolepého akčňáku, nebo kopie Telefonní Budky a film se jim asi nebude líbit. Nevědí o co přicházejí. Tohle je něco jiného, a jsem rád, že jsem o viděl.

V rámci kategorie v celku dobrý film. Komedie obsahující prvky smutné, občas drsné reality. Na troše nadsázky je ukázáno, co by se taky mohlo stát, když nejsme ve vztahu tak celkem féroví, a že si často nejsme navzájem nic dlužní. Potěší rovněž skvělé herecké obsazení.

Myslí, že kritika tento film absolutně nepochopila. Není to další Juno, nebo nějakýá rodinna romantika. Tvůrci se spíše zaměřili na problém dnešního moderního světa. Je krásně ukázano jak si američané léčí komplex utlačování původního obyvatelstva. Celkově se tento problém objevuje všude po světě, kde se vyskytují nějaké menšiny. Možná je to tím, že jsem sám členem menšiny v česku a tak vidím nesmyslnosti v chování vedení školy ve filmu. Tvůrci si vybrali pro ukázání zásadního problému dnes tak oblíbený kýč dětské romantiky. Když to řeknu na rovinu, ignorant uvidí jen slabý film o dvou zamilovaných dětech, jiní uvidí onu hlubši myšlenku a toto byl zžejmě i záměr tvůrcu.

Celou dobu se díváme na chlápka, který se snaží dostat z tajuplné jeskyně, která je snad až moc tajuplná. Tvůrci se nám sice snaží naznačovat, co se stalo, kde to jsme a kým je onen muž, různými střípky informací, které hrdina najde po cestě, ale tyto informace jsou chaotické a moc z nich nevyplývá. Jinak film je pěkně zpracovaný, celý ponořen do jeskynní tmy, rozzářené nouzovými světly nebo baterkou. Atmosféra je obohacena občasným vybafnutím něčeho podivného, divným zvuky z povzdálí a celkovým zmatením.

Dohromady je tento film o ničem, má jednoduchou mělkou myšlenku, která se může z počátku jevit jako velmi hluboká a závažná, ale není tomu tak. Stejně ode mne dostal 80%, protože je to ohromný vizuálně-zvukový zážitek. Když si člověk sedne v pohodlném kině a začne mu před očima běžet efektně zpracovaný obraz plný animací a speciálních efektů podložený moderní přesně doladěnou muzikou, tak se dostavují pocity ohromení a úžasu. Na tento film se nesmíte dívat jako na nějaké obyčejné fantasy nebo drama, ale jako na obraz v muzeu, jako na plátno umělce, který chtěl diváka ohromit koloristikou a efektností svého díla a to se doopravdy povedlo.

Příběh o přátelském vztahu starší paní a dospívajícího kluka, je to co tu dlouho chybělo. Je to pohled na problémy mládí i stáří zároveň. Film krásně ukazuje, že lidi v každém věku touží po tom samém, po spřízněné duši a svobodě. Ukázat tento problém na dvou lidech tak odlišných a přitom s mnohým společným není lehké, ale tvůrcům se to podle mě podařilo velmi pěkně. Nečekejte žádné megalomanské dílo, které zhltnete jako jednohubku, ale spíše pohodový film, který potěší při dlouhých večerech.

U tohoto estonského film jsem absolutně nepochopil o čem je a co chtěl autor říci, ale myšlenky na něj se mi pořád vracejí. Režisér Sulev Keedus prý natočil tento film, aby ukázal své pocity z období, kdy Estonsko bylo částí Sovětského Svazu a on měl narukovat do armády a zřejmě i odejít do války v Afghánistánu. Nakonec byl tohoto uchráněn, ale pocity v něm zůstaly a právě tyto pocity chaosu, úzkosti a melancholie se k nám tlačí skrze plátno. Dalo by se říci, že tento film je obrazem nitra každého z nás a každý v něm uvidí část své duše.