Lekce řízení

Poměrně příjemný malý britský film s Rupertem Grintem, který sice se škatulkou Rona Weasleyho delší dobu nic neudělá, ale snaží se, a Julií Waltersovou v roli postarší energické herečky o dospívání, přátelství a nebezpečném náboženském fanatismu. Film si na nic nehraje a zazní v něm i Salsa Celtica, takže potěší. (20.07.2007)

Nejspíš budu opakovat to, co tu už někdo napsal (ale nedá se jinak). Rupert skutečně dokazuje, že je dobrý herec i když netradičně ho nevidíme v Gryffindorském hábitu. O to spíš se můžeme přesvědčit, že Ron (ehm, tedy Ben) nemusí být nutně součástí party a i sám o sobě dokáže vyniknout jako herec. Koukám, že nejsem sám, koho mile překvapil jeho výkon v tomhle filmu. Driving Lessons jako snímek žádné vyšší ambice nemá a bohužel zůstává takovým tím středem a filmem, který je pro většinu filmového publika spíš neznámý. Film má poutavej děj - kluk, bába, konzervativní matka a téměř nesnesitelné prostředí. Bohužel dějový vývoj žádné silné nebo zásadní zakončení nemá a ve finále film opravdu zůstává jen průměrem. Průměrem, kterému dodává nadpřůměr Rupert a božská Julie Walters jako senilní stařena. Wau :o) (18.11.2008)

Taková malá komedie k zamyšlení ... Když potkáte Evie, ubezpečuji vás, že se kromě řízení motorového vozidla naučíte i leccos dalšího. Obzvláště když jste celý svůj dosavadní život strávili v jakémsi podivném panoptiku ... s matkou, která je víc pokrytec a vyděrač než náboženský fanatik - a s otcem, který se chová jako slaboch. Rupert Grint mě velice mile překvapil - ale zároveň musím říct, že je mi sympatický i v sérii filmů o Harry Potterovi (kterou jen tak mimochodem až tak nemusím) - zatímco o jejím hlavním hrdinovi to tvrdit nemůžu. (30.12.2010)

Na plné čáře zvoraný pokus navázat na úspěch černé komedie Harold a Maude. Pokus, ke kterému nemělo nikdy dojít, který je jenom zřídkakdy komedií a nikdy ne komedií černou. Stárnoucí britská herečka hraje stárnoucí britskou herečku, která je vedle svého výrazně mladšího a méně výrazného kolegy dostatečně „weird“, aby film bezprostředně po startu nezkolaboval na akutní nedostatek tvůrčí invence. Ben je z dobré křesťanské rodiny, Evie se slovníkem nějaké postavy od Tarantina má k dobré křesťance stejně daleko jako sója k dobře prorostlému bůčku. Julie Walters s přehledem uhraje jakoukoliv emoci. Scénář na tento fakt hodně spoléhá. Také spoléhá na komičnost scén, kde Waltersová exhibuje vedle Ruperta „ahoj, jsem na sedativech“ Grinta. Právě na náhlou, tím tuplem nevěrohodnou, proměnu hlavního hrdiny film nejvíce doplácí. Zamlklý flegmouš se přece nemůže během jedné noci změnit v cílevědomého rebela. Ani s vědomím, že v opačném případě dostane rakovinu spíš z matky, než z telefonování mobilem. Laura Linney hraje výborně karikaturu praktikující křesťanky, ovšem karikaturu přehnanou a budící dojem, že všichni pravidelní návštěvníci kostela jsou manipulovatelní debílci. Je pitomost zakládat realistický film na takových extrémech. A co ty problesky humoru pro podobný typ filmu naprosto nevhodného (pan Finchman v ženských šatech)? Na celém filmu není ani špetka pravdy. Všechny jeho složky jsou jenom prostředky sloužícími k vyřčení dávno známé pravdy. Chování postav lehko odhadnete několik minut dopředu a to, za čím se tvůrci celou dobu lopotí, co se vám snaží sdělit, jste už bezpochyby slyšely z úst zdatnějšího vypravěče. 50% (24.02.2008)

Harolda a Maude mám teprve v pořadníku, takže narozdíl od některých z vás mě film neurazil. Připomínal Hlídat Tess, utekl rychle, Rupert fajn, i když nemyslím, že by hrál jinak než v Harrym, název byl více než výstižný, což oceňuji. Ne, nebylo to nijak úchvatné, ale to snad od každého filmu člověk nečeká. Takže žádné drama, žádné gejzíry emocí nebo myšlenek, ani excelentní hudba, prostě příjemná kulisa k čemukoliv dalšímu nenáročnému. (21.03.2010)