Kiszoun

Pány Svěráka a Smoljaka vyloženě zbožňuju. Když se k tomu přidá i pan Menzel, vznikne z toho nádherná klidná, idylická, ale přesto vtipná a povedená komedie, při které se vždy, i při těch nejkrutějších mrazech, vrátím (nebo posunu) do letního času a nostalgicky vzpomenu na teplé večery se slunečním svitem až skoro do desáté hodiny večerní. Josef Kemr je naprostou perlou a vžil se do role dědy Komárka tak dokonale, jako člen Cimrmanové kočovné divadelní společnosti Ota Plk do Maryši, akorát zde odpadly pravidelné, periodicky se opakující měsíční dny nervozity a hysterie. Taktéž vykreslení situace mezi chataři a starousedlíky se povedla na výbornou, ať už o Oldu (Zdeňka Svěráka, tak u Ferdy Kokeše, defakto jediné záporné postavy filmu, který škodí původním majitelům obydlí, jež „přestavuje“ k obrazu svému. Celý děj je veden ve stejném duchu, provázen dnes už zlidovělými hláškami a´la „chčije a chčine“, nebo „kde se to splachuje, to nech ležet“, se zvratem na konci, kde děda komárek onemocní, rodina Zdeňka Sveráka se dozvídá pouze střípky událostí a nakonec se jedou podívat do chalupy společně s notářem, kvůli případnému vypořádání, kdyby byl Komárek po smrti, což je provázeno klasickým monologem Jaroslavem Vozábem, který líčí různé případy, kdy se o dědictví tahali pozůstalí celá léta. Film je završen happyendem a dokonale tak završí můj požitek z filmu. Nelze jinak než napálit plných 5 hvězd.

Nový epochální válet pana Burtona, tentokráte mimo svět záhrobí. Napříč tomu že je i zde je minimální počet mrtvých (pouze jeden mrtvý, jeden umírající a pak až mrtvý a jeden se jen dozví, jak umře), je tento film opravdovým skvostem a tvůrce bizarností jako Beetlejuice nebo Mars útočí, se za něj nemusí ani v nejmenším stydět. Je zde vše co jsem očekával + něco navíc a to vše umocněno kouzelnou hudbou Dannyho Elfmana, která k Burtonovi prostě patří. Napříč tomu že jedna fáze hlavního hrdiny se sžírána zhoubným nádorem, jeho druhá, o poznání mladší fáze, je prostřednictvím příběhů starší fáze reprodukovaná snoubence syna člověka, jež se skládá z obou fází. Ano vše je značně přibarvené, což onoho syna Willa Blooma (Billyho Crudupa) přivádí do rozpaků a neví co si má o svém vlastním otci myslet, proto se to snaží dohnat těsně před jeho skonem a prochází všechny různé dokumenty a dle příběhů objíždí některé postavy z nich, aby si dal pravdu dohromady. Film je vlastně složen ze dvou oddělených příběhových linií. Jedna je z přítomnosti a druhá z minulosti a ta je dominantou celého filmu. Zde si mohl Tim Burton vyhrát se všemi přízněmi i nepřízněmi osudu mladého Edwarda Blooma (Ewan McGregor / Albert Finney) a všemi postavami, které ho na jeho dobrodružství provázely. Nakonec se všechny příběhy spojí do jednoho a utvoří tak grandiózní finále, které je již ale v plné režii syna, který vypráví příběh svému otci na jeho smrtelné posteli. Samotný závěr filmu se odehrává na pohřbu Edwarda, kde vyplyne, že všechny příběhy opravdu prožil, pouze je však přikreslil. :-) Elfman + Burton + McGregor = 5 hvězd.