stendroid

Vetřelce jsem poprvé viděl někdy v druhý půlce devadesátých let, takže jsem přišel o zážitek z kina (Od o generaci starších lidí jsem slyšel historky, jak lidi znechuceně utíkali z kina.), nicméně dopad to mělo i tak obrovský. Vetřelec od Rakouského mistra je nejstrašnější monstrum jaké se v televizi objevilo a pan Scott toho dokázal bezezbytku využít. Miluji tu tíživou atmosféru strachu z neznáma, navíc umocněnou klaustrofobickým prostředím, takhle má vypadat horor. První Vetřelec to začal a nasadil lat´ku hodně vysoko, nicméně vrchol ságy má teprve přijít...

Na Vetřelcích jsem prakticky vyrůstal, tento díl jsem viděl jako první z celý ságy a když řeknu že jsem ho viděl stokrát, nebudu lhát. Znám každou scénu, každý slovo filmu a neexistuje absolutně nic, co bych mohl Vetřelcům vytknout. Perfektní akce, spousta překvapivě pohyblivých vetřelců, výborně napsaný charaktery postav, napětí, skvělé hlášky, to všechno dělá z Vetřelců absolutní extratřídu ve své kategorii. Vizuální stránka filmu neměla v té době konkurenci a ani v dnešní digitální době nevypadá o nic hůř. Vše navíc podkresleno skvělou hudbou Jamese Hornera. Pokud existuje film kterému bych dal 6 hvězd, tak tento.

Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Nádherná slunečná Středa, s kamarádem utíkáme za školu, jdeme k nám domů a pouštíme si do té doby pro mě zakázanou kazetu s Predátorem. Panečku to bylo maso, co se týče filmu, tak i proto, že táta přišel domů dřív z práce.