Režie:
Steven SpielbergScénář:
Steven ZaillianKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrají:
Liam Neeson, Ben Kingsley, Ralph Fiennes, Caroline Goodall, Jonathan Sagall, Embeth Davidtz, Małgorzata Gebel, Mark Ivanir, Andrzej Seweryn (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Hluboce šokující, nemilosrdné drama o noční můře holocaustu, založené na skutečných událostech. Na záchranu 1100 životů obětoval Oskar Schindler veškeré své jmění... Polský Krakov 1939. Židovská obec je vystavována stále se zvyšujícímu tlaku ze strany nacistů. Do této vřavy vstupuje obchodník Oskar Schindler, člen Nacistické strany, velký svůdník a muže vydělávající na válečném utrpení, který dokázal najít v sobě člověka a zachránit ty, kterým už zdánlivě nebylo pomoci... Film Stevena Spielberga je stěžejní dílo světové kinematografie a vítěz sedmi Oscarů, včetně ocenění za Nejlepší film roku a Nejlepší režii. (Lucernafilm)
(více)Videa (8)
Recenze (1 779)
Pianista ve srovnání se Schindlers list působí opravdu bídně, proto se nikdy nebudu tyto dva filmy snažit srovnávat. To jen tak na úvod a s vědomí, že sem i Pianistovi dal 5. Ovšem Spielbergův opus magnum prostě už asi nic nikdy nepřekoná, alespon ne v tomto "žánru". Příběh je opravdu dechberoucí, scény spielbergovsky vypilované (nejvíc, když nepočítám proslovy a dialogy hlavních postav, zaujala noční scéna po vyklizení ghetta - opravdu mrazivě dokonalé) a jsem opravdu rád, že se jednoho z nejkrásnějších příběhů o skutečně skutečných lidech ujal on. A do hlavní role dal Neesona. Ten prostě Schindlera hraje famozně, jeho postava a charakteristický hlas, který dodává opravdu hodně charismatu mu v tom velmi pomáhají. Kingsleyho postava nemá hlavní slovo, avšak jeho výkon je stále jako vždy velmi slušný. A o Amonovi toho bylo napsáno už tolik, že jen souhlasně kývnu nad tím, že Fiennes tehdy měl dostat oscara. Film trvá slušnou dobu, ale uběhne velmi rychle a.... prostě mně to stále dokola dostává. Tolik emocí, procítěnosti a krásy v protikladu s hrůzami holocaustu se jen tak nevidí. Liamova závěrečná tečka se může zdát někomu sentimentální a přehnaná, ale alespon Spielbergova Schindlera sem si zamiloval, at už byl opravdu jakýkoliv. Krása ()
Celých 11 let od natočení mi trvalo, než jsem tuto filmovou perlu mohl shlédnout. Vděčím za to fishkimu, kterému touto cestou velmi děkuji. Co se týče filmu - na jeho konci jsem byl zcela konsternován a mráz mi po zádech běhá ještě teď. Popisovat pocity, které ve mně zanechal by bylo zcela zbytečné, každý člověk by ten film měl povinně vidět, aby POCHOPIL. Ať už byl či nebyl Oscar Schindler přesně takový, jak jej zachycuje tento jedinečný snímek, rozhodně se nesmazatelně zapsal do dějin nejen židovského národa, ale celého lidstva. Nechci Spielberga přehnaně démonizovat, tento jeho film jej ale definitivně učinil nesmrtelným a zařadil jej takřka Schindlerovi po bok. Spileberg sice nezachránil stovky Židů před jistou smrtí, ale připomněl nám všem cenu lidského života. ()
Kdo tomuhle filmu, podobně jako já kdysi, nedal 5 hvězd, tak rozhodně stále ještě nedospěl. Nejlepší Spielberg všech dob. O tom nemůže být prostě sporu. První dvě hodiny jsem se nemohl odlepit ze sedačky, což se mě už prakticky vůbec nestává. 100% PS: Nedávno jsem se při psaní ohledně dokumentu Spielberg kasal, že Steven dal světu Čelisti, Indiana Jonese a Jurský park. Jenže on mu dal hlavně tento monument, kterým svou pozici definitivně zacementoval. ()
Geniální. Fascinující. Dílo, které se nesmazatelně zapsalo do dějin kinematografie. Celý příběh je o muži Oskaru Schindlerovi (vynikající Liam Neeson), kterému se během druhé světové války podařilo zachránit přes tisíc židovských životů. Jako jediný Němec má v Izraely pomník a dodnes mu nosí květiny na hrob..... ve vedlejších rolích mne zaujal především Ralph Fiennes, v roli brutálního velitele koncentračního tábore a na druhé straně zdatně sekundující Ben Knigsley v roli židovského učetního, bez kterého by byl Oskar Schindler nahraný..... Myslím, že Steven Spielberg dokázal uctít památku velice dobře a sedm získaných cen Akademie věd hovoří za své..... Pět hvězdiček.. ()
V následujícím textu bych se chtěl dopustit možná poněkud neobvyklého výkladu Schindlerova seznamu, který vychází z toho faktu, že sadisti jsou lepší než technokrati. Tento paradox je zároveň odpovědí na to, co mají vlastně společného Oskar Schindler a Amon Göth a proč je film neustále staví bok po boku. Když říkám, že sadisti jsou lepší než technokrati, narážím tím na tu skutečnost, že ve vyhlazovacích táborech za druhé světové války působili pouze dva druhy SS-manů - na jedné straně byli krutí sadisti užívající si svou moc, vzpomeňme třeba Otto Molla, údajně nejhoršího dozorce z celé Osvětimi, nechvalně proslulého vhazováním lidí za živa do spalovacích jam. Na straně druhé pak byli spíše technokrati a administrátoři jako velitel Osvětimi Rudolf Höss, kteří nikomu konkrétně neubližovali a starali se hlavně o logistiku tábora, klidně třeba nasedli do auta a jeli shánět po Polsku ostnatý dráty. Rudolf Höss dokonce chápal slavný nápis „Arbeit macht frei“ nad branou do tábora, který zde byl na jeho rozkaz umístěn, nikoliv cynicky a posměšně, jak se většina lidí domnívá, nýbrž pravdivě a docela upřímně v souvislosti se svoji vlastní workoholickou povahou. Odsud je patrno, proč jsou sadisti lepší než technokrati – sadista jako člověk utápějící se v krutostech na jednotlivcích je ve výsledku mnohem lepší než technokrat stojící za milionem mrtvých. Lidé jako Himmler si toho byli pochopitelně velmi dobře vědomi, a jakmile se u nějakého výše postaveného SS-mana zjistila přemíra sadismu, byl ihned odvolán, neboť takový člověk nebyl zpravidla efektivní a zdržoval díky svým krutým kratochvílím masové vyvražďování. ____ Předchozí úvod byl nutný, protože jen díky němu se dá pochopit, co mají společného Oskar Schindler a Amon Göth a proč jsou ve filmu stavěni vedle sebe. Film má vlastně tři části, přičemž v každé z nich se obě tyto hlavní postavy chovají trochu jinak. V první části je Amon Göth klasickým sadistou, střílejícím vězně z balkonu své vily, a Oskar Schindler se žádného velkého zachraňování ještě nedopouští, maximálně tak vytáhne z vagonu svého účetního. Kdyby chtěl ale zachránit celý vagon, nezachrání nikoho. Schindlerovo malé dobro je tak ve skutečnosti velkým dobrem, stejně jako je velké zlo Götha malým zlem, protože si nepočíná jako technokrat. A poněvadž malé zlo = velké dobro, jsou obě postavy v první části jasně propojeny. Klíčová tu je večerní scéna na balkonku, kde Amon Göth vytýká Schindlerovi, že není nikdy opilí. Opilý sadista versus sebeovládající se Schindler jsou vlastně pro dobro věci totéž. Ve druhé části se situace ovšem obrací, neboť Amon Göth se na naléhání Schindlera promění v „Amona Dobrotivého“ a jako císař začne svou moc projevovat tím, že i když má veškeré oprávnění zabíjet, často to neudělá. Už nestřílí z balkonu, dokonce povolí Schindlerovi pokropit odjíždějící vagony vodou z hadice. Naopak Schindler začíná mnohem více riskovat a jeho velké dobro se tak může velmi snadno převrhnout v malé dobro = velké zlo, neboť dojde k odhalení a potrestání všech viníků. Velkého zla se dopouští i ze sadisty do technokrata se přeměněny Amon Göth a obě postavy jsou tedy opět propojeny. Ve třetí části na konci se vracíme k situaci z první části. Schindler neustále pochybuje, jestli toho udělal pro záchranu lidí dost, nicméně je jasné, že ano, protože kdyby toho udělal víc a pokoušel se zachránit více lidí, došlo by nejspíše k odhalení a nepřežil by nikdo. Jeho malé dobro je tak velkým dobrem. Oproti tomu Amon Göth je za zločiny proti lidskosti oběšen, neboť i když ve třetí třetině filmu takřka zmizí z plátna, jeho sadismus zřejmě přece jen asi vyplul na povrch, jak je z potrestání patrné, jelikož v soudních procesech s válečnými zločinci se často stávalo, že sadisti dostali smyčku, zatímco lhostejní vykonavatelé jenom doživotí. Velké zlo Götha bylo tak malým zlem = velkým dobrem, protože díky své neefektivnosti a krutým kratochvílím zdržoval celou nacistickou mašinérii. Propojenost obou postav, Oskara Schindlera a Amona Götha, tak zůstává důsledně dodržena až do samotného závěru. () (méně) (více)
Galerie (117)
Photo © 1993 Universal Pictures
Zajímavosti (141)
- V skutočnosti Oskar Schindler (Liam Neeson) počas vojny napísal sedem zoznamov, ale existujú už iba štyri. Dva z nich sú v Yad Vashem v Izraeli, jeden je v US Holocaust Museum vo Washingtone D.C. a jeden v súkromnej zbierke, ktorej majiteľ ho chcel vydražiť cez eBay v roku 2013, no neúspešne. Film sa vzťahuje na prvé dva zoznamy vytvorené v roku 1944, inak známe ako "Zoznamy života". Nasledujúcich päť zoznamov boli aktualizácie prvých dvoch, ktoré zahŕňali mená viac ako 1000 Židov. (Raccoon.city)
- Začiatok uvádza rodinu, ktorá dodržiava šabat. Keď farba zo začiatku filmu bledne, objavuje sa dym, ktorý symbolizuje horiace telá v Auschwitz. Na konci pri pohľade na sviečky získava oheň znovu vrelosť, kedy Schindler (Liam Neeson) dovoľuje svojim robotníkom dodržiavať šabat. Pre Spielberga to predstavovalo "spravodlivý ligot farby a iskru nádeje". (Raccoon.city)
- Postava holčičky v červeném kabátu mohla být inspirována Romy Ligockou, které chodívala po Krakově v červeném kabátu, a která ve svých pěti letech přežila vyhlazení gheta. Ve filmu ji ztvárnila čtyřletá Oliwia Dabrowska, které Spielberg poradil, aby se na film podívala, až bude dospělá. Oliwia ho neposlechla, viděla film v jedenácti a byla zhrozena. Plně ho ocenila až o dalších sedm let později. (Jirka_Šč)
Reklama