honzzaq

Film, který morálně zastaral už v době svého vzniku. Zatímco Peckinpah a Leone natáčeli vrcholná díla žánru, Hathaway vzal Wayneovu vyčpělou ikonu klasického westernu, naložil ji do lihu, k ruce jí dal neuvěřitelně otravnou Kim Darby a nechal je snad hodinu odříkávat rádobyvtipné repliky, než se vůbec začalo něco dít. Úmornou první polovinu naštěstí vyvažuje druhá část, kdy děj konečně nabírá trochu spád a přesouvá se z kulis westernového městečka do nádherně nasnímané americké divočiny. Opravdu velkých scén je tam ale jen několik, adaptace od Coenů je mnohem vyváženější a hutnější.

Zohan se dá velmi snadno odsoudit jako hloupá komedie s trapnými vtipy, ale realita je taková, že velmi přesně reflektuje Izrealce i Palestince a vztahy mezi nimi, alespoň tak jak je známe z našeho "západního" úhlu pohledu. Filmu by ovšem slušel kratší sestřih. Humor je OK - viděl jsem už větší úchylárny i větší píčoviny.

Přelet neohromuje velkolepými scénami, precizním řemeslem, ani detailně propracovaným scénářem. Nic z toho nepotřebuje, protože téma střetu svobody s establishmentem je silné samo o sobě. Do filmu se navíc promítl Formanův geniální smysl pro hořkosladkou komediálnost, který dobře známe z české nové vlny, a v kombinaci s (nejen) Nicholsonovým famózním herectvím vznikl skutečně nadčasový film, který dokáže vyvolat spoustu stále aktuálních otázek.

Brilantně vybroušený hollywoodský diamant v tom nejlepším slova smyslu. S postupem času nejvíc oceňuju vyprávění na pozadí skutečných historických událostí, které na amerického diváka musely působit mnohem silněji než na nás. Jak je vidět, ani to filmu nezabránilo v obsazení čelních pozic zdejších žebříčků. Okázalá vypočítavost a hra na city se promíjí, protože si rádi necháváme vyprávět hezké příběhy.

Touha po okázalosti ve stylu Guy Ritchieho táhne z Czech Made Mana na sto honů. Nijak zvlášť mě to ale nepobuřuje, jen je škoda, že propracovaná forma je do značné míry samoúčelná. Když pomineme flashbacky a flashforwardy, které dobře vystihují roztěkanou mysl vyprávějícího hrdiny, mám ze všech těch triků a efektů pocit, že se tvůrci chtěli pochlubit, co všechno umí. A umí toho hodně. Navíc mají Budaře, který je výborně obsazený, a je to především on, kdo táhne Czech Made Mana kupředu. Film slušně odsýpá a nemá vyloženě hluchá místa, přesto ale kromě hlavní postavy postrádá nějaký výraznější jednotící prvek, který by z něj dělal něco víc, než slepenec více či méně zábavných historek s jednoduchým "anti-poselstvím" v závěru. Během 90 minut hrdina po stránce finanční pomalu stoupá na vrchol, zatímco morálně padá na úplné dno, ale to vše se na odehrává jen jakoby mimochodem, aniž by to se mnou skutečně zacloumalo.

Micimutr podle mě nakonec stejně zapadne do šedi svých podprůměrných a nevýrazných "štědrovečerních" předchůdců, protože vizuálně působivý úvod a propojení pohádkového světa s reálným nestačí k tomu, aby si na tuto pohádku někdo byť jen za pět let vzpomněl. Příběh se opět točí kolem provařeného schématu "královské sliby se nesmí porušovat a proto se princezna musí provdat proti své vůli". Pokud má film fungovat na takových základech, potřebuje k tomu hlavně silné postavy, ale ústřední duo princezna-loutkář je zoufale nevýrazné, Dejdarův italský kuchař je spíš karikatura a kluk Jirka je klasický špatně zahraný otrapa, kterých se po českých filmech potlouká nespočet. A narcistický slizoun Vojty Dyka se Šafránkovou to nezachrání, protože sice fungují dobře, ale jako vedlejší postavy nemohou mít tolik prostoru, aby to dokázali utáhnout sami. Takže opět jednorázová kulisa k rozbalování dárků.