Bublushka

Romantika sladká jako její název. Film, který okouzlí hlavně ženy a já jsem ráda jednou z nich. Je škoda, že většina mužů a spousta žen film zatracují. Je totiž dokonalý. Vše je skvěle psychologicky promyšleno, nic není nepravděpodobné a vše je tak krásné. Na Čokoládu se dá koukat stále dokola a vždy se tam najde něco nové, co vám film dá. Tak je film plný. Obsahuje mnohá poučení, lásku, krásu a pravdu. Film má spád, zajímavou zápletku a chytré dialogy. Herecky si se vším také všichni poradili a film se tak stává ještě uvěřitelnější. Snad žádný film ve mě nevyvolá tolik skvělých pocitů a tak silnou chuť na čokoládu. Vřele doporučuji.

Béčkový akčňák ke kterému se nedá přistupovat jinak než béčkově. I tak jsem mu dala šanci protože mi na pohled učarovala počítačová předloha a byla jsem docela zvědavá, jak s tím tvůrci poradili. A už od začátku jsem se nestačila divit. Základ příběhu a příčina všeho zla se od počítačové verze dosti lišila. Ono v zásadě vlastně o nic moc nešlo, ale vědomí, že si vymysleli všechno trochu jinak než původně je, to trochu kazilo. Zápletka byla jednoduchá a místy i zaujala. Každopádně se nedá mluvit o žádné kvalitě. Herci působili jen jakoby předčítali text a nijak to neprožívali. Jediné co sem tam někomu šlo byl strach. Celou dobu jsem sledovala a čekala co z toho vyleze. Vydržela jsem to, zas tak špatné to nebylo, ale zpětně mi z toho skoro nic v hlavě neutkvělo. Film bych skoro hodila do škatulky- krávovina, kdyby nebylo závěrečné scény, kdy si hrdina, který předtím byl tak nějak bokem a najednou je hrdinou, vpíchne sérum a získá super schopnosti. A najednou se pohled mění v první osobu, stejně jako v herní předloze a film náhle dostává nový rozměr. Tato jediná scéna byla skvělá. Dokonale jsem si ji užívala a říkala si- jo to je ono. Asi pro to jsem se na film koukala i když to bylo jako vystřižené z gameplaye i tak jsem si to užila a film tak mírně povýšil. I tak to stále zůstává béčkovinou a sama nevím, zda mě někdy přítáhne, abych se koukala znova.

Jak skvěle vystihl Hugh Jackman v rozhovoru pro Pevnost: "Tohle je konečně dil o tom, jaké je to žít jako Wolverine", tak to přesně je. Logan už neputuje do minulosti a nezjišťuje co je vlastně zač, ale smířil se s vlastním já a přežívá si, jak se mu zachce. V příběhu chronologicky řazeném někdy za trojkou X-menů se objevuje jako zanedbaný naštvaný muž, který se chce dát do rvačky kvůli zbytečné smrti jeho medvědího kamráda. Ano, to z ní javo velké klíšé a taky, že ten začátek nebyl tak úplně bezvadnej, ale pak tam vtrhne červenovlasá japonka v proužkatých punčohách a film přejede do správných kolejí.Jak to tak píšu, možná se nezdá, že příběh je zas tak bombastický a to on ani není, ale vlastně nikde nepokulhává jede v příjemném tempu a každou chvíli je tam nějaká rvačka. Záporáci nejsou umělí a jejich motivace ke zlu se zdá i logická. Rubačky mají svůj správný ráz a toho Japonska tam bylo tak akorát. Ano, je tám pár akčňákových klišé, jako tolik oblíbená scéna na střeše vlaku, tentokrát odskákaná částečně vleže. Ale tyto scény film nijak nekazí a není jich tam tolik, aby jsme museli odejít z kina. Jestli se bojíte, že Wolvie zapoměl na své drápy a otáčel se katanou, tak vás uklidním. Na katanu jako bojovnou zbraň sáhne až skoro na konci, kdy už nemá jinou možnost. A to už se i začnete o Wolverina bát, protože se najdnou zdá, že není východisko. Ale ty japonský holky jsou šikovný, takže jak se dá čekat mu nakonec pomůžou. Film je moc příjemně koukatelný akčňák, ktekrý má možná jednoduchý příběh, ale právě díky tomu může být tak skvělý. Wolvie si tam také vyřeší své vnitřní trable a jednou provždy bude muset "opustit" Jean Greyovou, kterou nadevše miloval, ale musel ji zabít. Scény s ní jsou moc povedené a stávají se tak příjemným propojením s předchozími X-menovskými filmy. Pro neznalce X-menů možná film nebude takovým zažitkem, ale i jako samostatný Wolverinův příběh skvěle funguje. Překvapivě se u filmu dá i zasmát, protože jak je Wolverine drsnej, tak hází do placu bezvadný hlášky. Vtip ale nekazí dojem filmu a stává se tak jeho příjemnou součástí. A když na konci neutečete hned pří prvních titulkách, čeká vás to nejlepší na konec. Bombastický závěr, který znalce pouze filmové verze hodně překvapí a navnadí na další díly. Neřeknu vám kdo tam byl a co se dělo, aby jste byli taky trošku překvapení, ale neuveřitelně se těším na další filmík. Doufám že bude navazovat, protože pokud ne, fanoušci asi tvůrce filmu rozsápou tak, že dopadnou hůř než oběti Wolverina. Film vřele doporučuju. Stojí to za to.

Hned ze začátku jsem k filmu přistupovala kriticky, přece jen s českými filmy poslední doby jsem moc spokojená nebyla a tak jsem si říkala, že tohle asi nebude o nic lepší. Ale bylo tomu jinak. Už začátek byl takový jiný, komorní. Příběh se dlouho neodehrával jinde, než v Saudkově bytě, kde se dělo mnoho věcí u nich jsem si říkala- jejda to je hrozné, to je divoch, tam to musí být teda divoký. Ale neodradilo mě to. Sledovala jsem dál a do příběhu, který začal mít zajímavou zápletku, se ponořila. A měla jsem pocit, jako bych tak nějak s panem Saudkem sledováním ten život sdílela, jak to byl živé a uvěřitelné. Život pana Saudka, je opravdu nezvyklý zvláštní a typický jen pro něj. Ale neodsuzovala jsem to- jen mě to překvapilo, jaký život může někdo mít. Příběh po pomalém plynutí začal nabírat na obrátkách, a když skončila první část, nemohla jsem se dočkat té druhé, kterou díky bohu dali hned druhý den. A bavila jsem se náramně, možná i víc. Začalo jít do tuhého a já ocenila promyšlenou zápletku a dialogy, které nešustily a měly smysl. Nemyslím si ani, že je to tím, že je to podle pravdy (aspoň z části)- prostě byl dobře napsaný scénář, což se u českých filmů, ať jsou podle pravdy, poslední dobou moc nestává. Film jsme dokoukala a byla jsem opravdu plná dobrého pocitu z toho, že se Čechům konečně něco povedlo a s českou kinematografií to nebude zas tak špatné. Potěšily mě i herecké výkony- Roden byl v roli pana Saudka dokonalý. Je jasné, že pan Saudek je jedinečná osobnost, který se těžko napodobuje, hlavně vzhledem, ale Karel Roden to zvládl podle mě bravurně. A i další role byly zvládnuty skvěle. S filmem jsem spokojena. A nadšená jsem byla zakončením, kde se na scéně objevil pan Saudek sám s panem Rodenem a podali si ruce- skvělé zakončení životopisného filmu. Pěkně se na to koukalo, byl to zajímavý pohled do života, který není jako ten náš, pobavila jsem se, zamyslela a poznala část života jednoho talentovaného člověka, kterého mám teď o dost radši. Film doporučuji. I když nezaujme asi každého (soudě podle rozporuplného hodnocení) ale, pokud máte rádi dobré scénáře a herecké výkony a nevadí vám trochu kontroverzní prostředí a život opravdového umělce, je to přesně pro vás.

Po dlouhé době jsem dostala k Disneyovce, kterou jsme dosud neviděla a po dlouhé době jsme byla opět nadšena. Disneyovská klasika prostě nikdy nezklame. I tak měla zrovna tato Disneyovka od té úplné klasiky trochu dál. A to bylo moc dobře. Už od začátku mě učarovala doba třicátých let v americe, kdy to tam bylo prostě hezké se vším všudy. Pohádka toto období pojala moc pěkně a přitažlivě a všudypřítomný jazz byl po všech těch slaďácích v jiných disneyovkách milým potěšením. Princezna a žabák je chytrou pohádkou, která opět nezklamala. Hrdinové byli sympatičtí, prostředí krásné a písně nádherné. A opět to poučení, které nebylo jen prvoplánové. Díky pohádkám jako je tato vím, že tvorba pro děti nemusí být jen stupidní a jednoduchá, snad to tak bude dál a dál a Disney bude stále vyrábět jen chytré pohádky za jejichž sledování se dospělý nemusí stydět a ještě si z něj něco odnese.