Blue.Cat

Královna prokletých je průměrný upírský snímek, ale ráda se k němu vracím, už jen kvůli perfektnímu soundtracku. Základní příběh je jednoduchý: Mladá hezká dívka, která pracuje v jakémsi londýnském tajném ústavu zkoumajícím nadpřirozené jevy, je nespokojená a tak nějak neví, co se svým životem, a pak potká sexy upíra, který je ještě k tomu rocková hvězda... tak trochu klišé, všichni si dokážou domyslet, kam to spěje, ale působivé obrázky a rocková muzika tomu dávají tak nějak kouzlo... Film příjemně uteče a zanechá dobrý pocit. Milovníci upírských filmů (kteří chtějí něco na vyšší úrovni než Twilight) si mohou ještě doplnit svůj rozhled o film Přežijí jen milenci a seriál Moonlight.

Tenhle sympatický snímek není žádným přelomem v kinematografii, zdá se na první pohled nevýrazný, ale má své kouzlo. Jednou za čas se k němu vracím, abych si připomněla, že nejen můj život stojí za hovno, ale všichni se v tom babráme stejně. Od dětství, přes pubertu, ale i jako dospělí nemáme ponětí, co se svým životem... V tomle jsou všichni hlavní hrdinové neskutečně uvěřitelní, tak civilní a křehcí, že nikomu jistě nebude dělat problém se s jedním z nich ztotožnit. A v tom nejspíš spočívá atraktivita tohohle snímku, každý si v něm najde kousek ze sebe. Plus úžasná hudba, která podtrhuje atmosféru jednotlivých časových období.

SPOILER! Drogová dealerka H.I.V. pozitivní! nesoucí dítě! vystřelí pětkrát! z malé vzdálenosti na agentku Clarice a trefí ji jen jednou a ještě k tomu do neprůstřelné vesty - Clarice vystřelí jednou a hnedka ji smrtelně postřelí a dítěti se nic nestane. Po Hannibalovi jdou snad všichni policajti na světě a dostanou ho tři smradlaví chovatelé lidožravých prasat. A ačkoli je Hannibal celosvětově hledaný zločinec, nebrání mu to cestovat bez maskování letadlem (jak prošel všemi těmi kontrolami na letištích???)... Jasně, scénář někdo brutálně překombinoval, nejspíš ve snaze udělat pokračování lepší a víc šokující než Mlčení jehňátek, ale tahle úporná snaha vyrazit divákovi dech se minula účinkem. Některé pasáže jsou ale povedené jako například Florencie s policistou Pazzim - a úžasnou skladbu Vide Cor Meum (a obraz Hannibala, jak si vybírá nádobí) nedostanu asi dlouho z hlavy.

Vdova se stěhuje se svým synem do malého městečka začít nový život, ale to se jim nějak nedaří... Zdá se, že Norma a Norman jsou jako magnety, které přitahují podivné existence a průšvihy, a postupně se začíná ukazovat, že tihle dva také nejsou žádní andílci. Seriál vykresluje dokonale patologický vztah matky a syna a tyto dva "komplikované" charaktery jsou styčným bodem, bez kterého by se dějová linka zhroutila. Ostatní seriáloví hrdinové nebo spíš antihrdinové jsou jen tak do počtu a aby se trošku zhutnil děj, kterému ale takové vrstvení a odbočování spíše škodí. Kdyby se filmaři vykašlali na 10dílný seriál, mohl by z tohodle námětu vzniknout opravdu zajímavý film. Nemůžu se zbavit dojmu, že do 90minutové stopáže by se vešlo všechno podstatné, film by alespoň bez zbytečných prostojů pěkně odsýpal a uchoval by si stejnou dusnou atmosféru, jež je jedinou atraktivní složkou seriálu.

Velmi propracovaná atmosféra, zajímavá kamera a střih - to jsou jednoznačně klady tohodle snímku. O čem si tak nejsem jistá, je herecké obsazení. Mia Wasikovska a Matthew Goode hráli psychicky narušené jedince, takže nedostatek emocí se jim nedá vytýkat. Ale Nicole Kidman je bohužel smutným příkladem toho, když to ženská přežene s plastikama. Detailní záběry jejího obličele v emocionálních scénách zachycují pouze její bezvrásčitý, ale dokonale nehybný obličej. Jediné emoce dokáže projevit vlhnutím očí a pohybem rtů, které se ještě k tomu podivně kroutí. Když překousnete to, že děj v tomhle filmu nehraje hlavní roli, můžete si Stokerovi vychutnat jako vizuální podívanou.

Tenhle film je dalším z ambiciózních snímků, kterým se nepodařilo naplnit svůj potenciál. A tak místo nové svěží vize přichází jen s několika otřepanými frázemi vycházejícími z rčení "Čas jsou peníze". Autoři se snažili představit novou sci-fi společnost, ale jejich mytologie je jen schematická a kdo chce, ten prostě snadno uvidí spoustu logických trhlin. Na frak tak dostává realističnost nastíněného prostředí i děje. Dialogy nefungují, stejně tak i načasování a budování napětí. Všechny dějové zvraty jsou očekávatelné a divákovi tak nezůstane žádný moment překvapení. Navíc trailer k filmu zachycuje všechny stěžejní okamžiky a myšlenky (není jich mnoho), takže se dá říci, že koukat na celý film je pak ztráta času...

Dějově není Tamara Drewe nijak překvapivý snímek a je už od začátku jasné, že Tamara skončí v náručí "pana správňáka". Předchází tomu ale příjemná a ironií napuštěná komedie, kde každý nakonec dostane, co si zaslouží. Pro pány to bude možná nuda, ale ženské publikum film určitě potěší. Tady je pár důvodů, proč byste si snímek neměli nechat ujít (díky Fr za inspiraci): 1. Miluju venkov. 2. Nenávidím venkov. 3. Myslím, že v kravách je něco zvráceného. 4. Myslím, že v bubenících je něco zvráceného (viz scéna v kuchyni). 5. Ráda vzpomínám na základku, kde jsme pod lavicí hltali každý nový číslo Bravíčka.

Gambit je takovou jemnou a delikátní záležitostí, která je postavena jako pocta stejnojmennému filmu z 60. let. Zápletka se nezdá být příliš šokující, ale je zajímavé sledovat, jak se hlavní hrdinové vypořádají s lehce absurdními situacemi, v nichž se ocitají. Nedokonaleji dotažené je strastiplné bloudění Colina Firtha v hotelu Savoy. Další výbuchy smíchu už nenásledují, komika spočívá spíše v jemných narážkách, které staví např. sofistikovaně se vyjadřujícího gentelmana (Colin Firth) do protikladu s velkohubou venkovankou (Cameron Diaz).

Po zhlédnutí pěti sérií mám dojem, že Mad men je seriál příliš dlouhý a moc se v něm neděje. Postav je tam moc a spousta se jich tam objevuje jen proto, aby se s nimi někdo vyspal a pak je nechal odejít (to se týká mužů i žen, i když ženy převládají). Manželky jsou vykreslené jako znuděné hysterky a milenky jako chápající, zábavní parťáci. Zajímavé je sledovat, jak se z úžasné milenky stane otravná manželka. Jednání některých postav je nepochopitelné a nezdůvodněné. Naproti tomu vykreslení atmosféry 60. let je dokonalé, a to včetně interiérů, módy, hudby a historického kontextu. Uvidíme, co ukáže šestá série a doufejme, že bude poslední.

Rozumím a chápu... konečně jsem pochopila, proč se v Americe lidi tolik střílej. Tenhle snímek je pěkná kousavá trefa do amerického způsobu života. Z televize se na nás valí absurdní pořady s nulovou informační hodnotou a my máme chuť střílet a ještě se při tom usmívat ("Wow, podívej na všechny ty lidi." "Jo, přál bych si mít AK-47.")