Batesův motel

Seriál, ke kterému jsem si musel hledat asi dva první díly cestu. Předností Bates Motelu je nepochybně herecký ansámbl, který je velmi přesvědčivě a zábavně režírován. Norma Bates (v parádním provedení Verou Farmigou) je úchvatná - přesně ten typ filmové postavy, kterou milujete i nenávidíte zároveň. Velmi znepokojivý je fakt, že již od samého začátku víte, že nic nemůže skončit dobře. Proto je jakékoliv fandění hlavním postavám velmi stíženo, což dělá z Bates Motelu až trochu masochistickou seriálovou lahůdku. Rád bych se, jak mám ve zvyku, věnoval i hudbě, ale vlastně si vůbec nevybavuju, jakou hraje v celém seriálu roli. Což může být obrovská lichotka nebo taky jasný průšvih. (08.07.2013)

Prequel k Psychu převedený do současnosti se víc než povedl. Norma je mírně vyšinutou matkou, která je přesvědčena, že jedině ona ví, co je pro jejího syna dobré a jeho chyby, ať už jsou jakékoliv, si odmítá připustit. Co si budeme povídat, podobných rodičů jsou dnes mraky a ačkoliv to většinou neženou na hranu absurdity jako tady, má člověk občas tendence s Normou sympatizovat. Norman je trochu zakřiknutý, ale jinak celkem obyčejný teenager, který zápasí mezi touhou začlenit se do kolektivu a věrností ke své matce, kterou miluje, ale občas i nenávidí. A taky má jistý schizofrenní problém. Třetí do rodiny je Dylan, syn Normy z prvního manželství (anebo ne?), který o své matce nemá žádné iluze a snaží se svého bratra z levé ruky přesvědčit, aby své city k matce utlumil. Navíc se Dylan živí prací za hranicí zákona. A tihle tři se ocitnou v městečku Seafairer, kde nemá snad nikdo ruce čisté. Nejvíc oceňuji to, že i když člověk ví, k čemu nakonec seriál směřuje, má občas tendenci hlavním postavám fandit a říká si, že se třeba Norman nakonec vyléčí, najde si holku a všechno dobře dopadne. Stejně tak má Norma občas tendence být normálním rodičem. Jenže pak přijde okamžik, kdy jsou podobné fantasmagorické představy rozmetány na prach, ale jen proto, aby se postupem času zase vrátily. Líbila se mi i kriminální zápletka, která částečně zdůvodňuje kořeny Normanova běsnění v pozdějších letech. Nebo mě to alespoň tak připadalo. No ale co se povedlo nejvíc, to je casting. Freddie Highmore byl pro mě neznámou tváří, ale tady si udělal jméno a Vera Farmiga v tomto případě naplno rozvinula své schopnosti a troufám si říct, že Norma je její životní rolí. Alespoň prozatím. A absolutorium si zaslouží i vedlejší postavy v čele s Nestorem Carbonellem, který pro mě tímto přestal být tím ze Správné Susan. 95% (01.07.2014)

Mám za sebou postupně všechny čtyři řady - a i když si uvědomuji, že jsou lepší seriály, je to tak domácky a provinčně návykové, že se tomu snadno propadne. Většina postav je tam paradoxně velice sympatických, až dobráckých, ačkoliv se o žádnou selanku nejedná - věčně tak někdo někoho zakopává. A skoro se bojím napsat, že se mi tenhle seriál líbí mnohem víc než samo Psycho, které jsem nedávno viděla po letech také - a připadalo mi tedy už hodně vyčpělé. (08.06.2016)

Po 6. episode: sice jsem si televizní Psycho prequel predstavoval uplně jinak, ale zejména po posledním vynikajícím díle musím autorům poděkovat, že zvolili tenhle přístup. Oproti očekávání se nesoustředí na nějaká předpokládaná klišé jako šikana ve škole nebo bláznivá matka, ale rozvíjí příběh podivných obyvatel městečka, kde se skryté šílenství mladého Normana Batese v klidu ztratí. Výborný cast, skvělý scénář, a rád se budu dívat dál, přestože vím, jak to skončí... (28.04.2013)

Zatím na mě Bates Motel působí poněkud neučesaným dojmem, jako by ani sami tvůrci neměli úplně jasno v tom, jakým způsobem chtějí příběh uchopit a následně jej prezentovat. Rozháraná stylizace na jedné straně nabízí výdobytky moderní doby, jako jsou dotykové telefony a LCD televize, na straně druhé retro vybavení nového domu Batesových, retro auto či retro oblečení, které jako by naznačovalo, že tahle rodina do dnešní doby vlastně ani nepatří. Připadá mi, že se Bates Motel snaží zalíbit rychle a všem, protože tu najdeme momenty jako vystřižené z Muzikálu ze střední (naštěstí bez toho zpěvu… aspoň prozatím), ale pak i ty poněkud drsnějšího ražení. Počkám si, kam se to bude dál ubírat, avšak pevně doufám, že se postupem času pořádně přitvrdí na psychologii postav; rozpačité dojmy z prvního dílu naštěstí aspoň zčásti zachraňuje Vera Farmiga. A z Normana je v novém tisíciletí zřejmě takový ten moderní typ filmařsky vděčného outsidera, na kterého letí všechny sexy spolužačky. (18.03.2013)